(c) Ladislav Adámek
Na místo jsem dorazil krátce po osmé takže nikde skoro nikdo, vyzvednul jsem si čísla, pěknou kšiltovku a čip a šel obhlídnout terén. Pozdravil se s Aldamanem a Jirkou Večerkou, pak sem si podal ruku i s Ironjozefem (ó jaká čest :-) ). Pak sem se šel převlíknout, a připravit kolo do depa, kde sem se potkal a pokecal s Advidem. Krátce jsem se na kole neště projel abych překontroloval řazení a brzdy. Od rána mě trápily menší střevní potíže tak jsem průběžně navštěvoval toitoibudky. Přičítal jsem to předstartovní nervozitě a doufal že po navlíknutí neoprenu už to přejde. Pak jsme si šli poslechnout rozpravu a pak už poslední budka a navlíknout do neoprenu. Šoupnul sem tam předstartovní Endurosnack zapil a šel si krátce zaplavat a poladit ještě neoprén přes ruce a pak už sem se šel připravovat na start. Cca 350 odregistrovaných závodníků + štafety už je slušná tlupa, tak sem nechtěl být uplně vzadu.
(c) Jitka Sečková, Ladislav Adámek
Start proběhnul opravdu ve velkém stylu, nejdřív nízký přelet stíhaček a pak televizní vrtulník který kroužil nad startovním polem. Připadal sem si jak v nějakém akčním filmu, ale mé myšlenky přerušil startovní výstřel. Menší mačkanice na startu byla ale bál sem se že to bude horší. Vrhnul jsem se do vody která je hned hluboká, takže odpadá poskakování po dně. Voda nádherně čistá, vidět bylo podle mě tak na 10 metrů, takže jsem kvůli orientaci nemusel téměř ani vystrkovat hlavu z vody, stačilo pouze kontrolovat plavce okolo. Občas zezdola prosvítalo i dno zarostlé řasami, tak to bylo takové zpestření. Plaval jsem tak jak to šlo, o tempu jsem moc nepřemýšlel, spíš sem se snažil myslet na správnou techniku a zužitkovat to co do mě trpělivá Dáša na jarních plaveckých trénincích vtloukala. Plavání tedy bez větších kolizí, bez křečí, s výborným pocitem za skvělých 33:15 (což je 89. čas). Vylézal jsem jen 7 sekund za Aldamanem, což považuju za úspěch.
(c) Ladislav Adámek, Serža
Vybíhám z vody, poprvé při závodě rozepínám neopren a vytahuju ruce zatímco běžim ke kolu. Zatím vše dobré, ale když doběhnu na svoje místo, snažim se vytáhnout nohy a vubec to nejde. Zapoměl jsem je namazat vazelínou a jak tam s tím v předklonu zápasím zamotá se mi na chvíli hlava a já se musim na chvíli narovnat. Pak už se konečně vysoukám, nahodim helmu, brejle, číslo gel a banán do dresu a bosky běžim ven z depa. Mám kompresní návleky ve kterých jsem plaval a chci si vyzkoušet nazouvání treter (které jou zacvaknuté v pedálech) až po nasednutí na kolo. Depo je za 2:29, což je docela slušné, ale škoda toho záseku s nohama.
Naskakuju na kolo, trochu to rozjedu a pak začnu nazouvat tretry na kterých naboso stojím. Ještě to nemám vychytané, protože když zvednu nohu abych jí zasunul tretra se samozřejmě zhoupne. Takže druhý pokus, přidržet rukou za jazyk a je to. Druhá noha už je v pohodě a jdeme na to. Rozdjíždím opatrně, tempo okolo 33-34, tepy se srovnají kolem +/- 140 a tam je hodlám i držet. Na Doksymanovi jsem na kole měl průměrný tepy 146 tak chci jít níž aby zbylo víc sil na běh. Sviští mi to až překvapivě dobře, docela předjíždím, občas někdo vezme mě, ale nehodlám se moc hecovat, dneska je dost teplo. Asi v půlce prvního okruhu předjíždím Aldamana, houknu na něj něco ve smyslu že mě to stejně vrátí na běhu a šlapu dál. Honí mě ale myšlenky jestli to přecejenom neženu moc. Průměrná rychlost je v tu chvíli někde kolem velmi pěkných 34,5 ale průměrný tepy jsou 142, to přece není přepálený, tak na tempu nic neměním a jedu dál. Průběžně jím, střídavě gely a střídavě tyčky Voltage, mám v plánu vypít 3 sedmičky vlastního ionťáku. Vjíždím do druhého kola, pocity furt dobrý, ale už začíná být fakt teplo. Na občerstvovačce na sebe leju z bidonu vodu a trochu to pomůže. Druhá půlka probíhá stejně pokojně jako ta první, žádná krize, žádné křeče. Při předjíždění mě jeden závodník trochu vyleká, protože docela zakřičí, tak se leknu co sem proved ale kousla ho vosa která mu vlítla pod dres, tak to neni tentokrát na mě. Zapínám si ale pro jistotu ten svůj...:-) Při dojíždění způsobím trochu zmatky, do depa začnu najíždět z druhé strany, což vtipný komentátor Vlado patřičně okomentuje, takže tam ztrácím zbytěčně tak dvacet vteřin, pak už to ale najdu a vbíhám do depa. Čas parádních 2:32:41 (celkem 71. místo), což při 89km trati vychází na velmi pěkných průměrných 35km/h. Pocitově furt v pohodě, žádné křeče, zadek a záda ke konci kola už pobolívaly tak sem se těšil že je na běhu trochu protáhnu. Pokud jde o pořadí jednotlivých disciplín, kolo je na tom jednoznačné nejlíp.
(c) Ladislav Adámek, Papi75
Druhé depo je za 1:45, nemám odvahu běžet naboso, nemám to vyzkoušené, tak ztrácím trochu času nazouváním ponožek, zasunu dva gely loknu si vody která se v depu pěkně zahřála a vybíhám.
(c) Jitka Sečková
Jsem z kola trochu rozparáděnej, a když na hodinkách vidím tempo 4:30/km tak hezky rychle zabrzdím na 5:00/km. Při vybíhání zaregistruju celkovej průběžněj čas 3h 11min, což je fantastický. I kdybych zaběhnul za 2h, tak krásně splním svůj cíl dostat se na čas kolem 5:15, ale kdybych běžel líp... Tu myšlenku ale zatím potlačuju a raději ještě zpomalím na 5:20/min, když to půjde, můžu pak trochu přidat. Zatím to běží celkem dobře, běží se lesíkem, ve stínu, tepy sou kolem 155, to bych mohl dát. Pak se ale běží kousek na slunci po asfaltce k první otočce a já začínám cítit že něco není vpořádku. Teprve teď mi dochází jaký je teplo. Naskakuje mi husí kůže, což je první varovný znamení, tak zpomaluju na 5:40, ale nelepší se to. Předbíhá mě Aldaman ale já už mám jiný starosti. Přidávají se křeče v břiše. Pak se mi ještě navic začne stahovat hrdlo a začne se mi motat hlava. Dýchá se mi fakt špatně a to už se velice začíná podobat stavu po dokončení Doksymana. Takže poprvé přecházím do chůze ale zjištuju že to je ještě horší tak zase začnu lehce klusat. Občersvovačka už je na dohled, tam do sebe vyklopim 2 koly, jednu vodu do sebe, jednu na hlavu a sunu se dál. Úseky ve stínu ještě ujdou, ale úseky na slunci mám strach že se někde složím. Jsem už přesvědčený že to nedokončím tak veškerý úsilí je dobelhat se zpět do civilizace a vzdát to někde, kde se můžu zase pod dohledem úspěšně složit. Přichází opravdový očistec, nebudu to protahovat, prostě to nějak indiánským běhěm protrpím. Při dokončování prvního ze 2 okruhů běhu se však stanou 2 věci které mají vliv na to že se nakonec rozhodnu to zkusit dokončit a přecejen nevzdávat. Jednak se zatáhne a vypadá to že trochu sprchne. No a pak na kraji za otočkou sedí Sáva s Tomíkem na klíně a pěkně nahlas povzdbudivě okomentuje moje počínání slovy který asi nezapomenu: "No Majku, co to je todleto?!". No tak co mám dělat, teď to tady přece nemůžu zabalit...:-) Tak zatnu zuby a pokračuju dál. Prší jen krátce ale stačí to na lehké ochlazení. Je sice timpádem pěkný dusno ale to mi vadí míň než přímý slunce a vedro. Na občerstvovačkách zastavuju a dávám všeho dvojnásobek než bych bral normálně, takže vždy 2 koly a 2 vody a sunu se dál. Můj stav se pomalinku zlepšuje, už nemusím přecházet do chůze a držím tempo kolem 6:00/km. Posledních 5 km dokonce zrychluju až na 5:30/km, a krize konečně odeznívá. Čas běhu je hrozivých 2:17:28 (celkem až na 224. místě)
To už ale dobíhám do cíle a končím v čase 5:27:40, dostávám finisherskou medaili a vrhám se na občerstvovačku. Zbaštim tak 3 banány, vypiju asi litr koly a půllitr vody, a zajim to ještě několika kousky melounu. Jsem narvanej k prasknutí ale furt se mi motá hlava tak ještě chvíli chodim sem a tam, neodvážim se sedat aby to nezkončilo špatně ale pak už se to uklidní a já cítím že to bude dnes OK. Mám z toho radost, sanitka se konat nebude, čas neni taky uplně k zahození, holt jsem měl po kole velký oči a teplo mě pak pěkně vytrestalo. Křeče ale (pokud nepočítám ty v žaludku) opět vůbec žádný.
Tak teď jen je otázka na co svůj výkon na běhu svést a na co si dát příště pozor. Možností je několik. Teplý počasí, lehká viróza v týdnu před závodem, přepálený kolo, přepálený plavání, nebo spatný stravování či pitnej režim. Když to vezmu odzadu, tak na pití a jídlo sem si tentokrát dal fakt pozor, na kole furt jedl, celkem jsem spořádal 5 gelů, 2 tyčky voltage, tak 3 celý banány a pil jsem kdykoliv to jen šlo, 2l magnesie před závodem, 3 sedmičky vlastního ionťáku na kole, a na běhu sem pil možná až moc. Fakt 2-4 kelímky na každý občerstvovačce. Přepálený plavání, pocitově určitě ne, tepy nemám ale kromě zamotání hlavy v předklonu v depu jsem nic nezpozoroval, plavání sem si spíš užíval než že bych se trápil. Přepálený kolo je už více pravděpodobný, ale moc se mi nezdá že bych měl průměrný tepy 142. Graf sem kontroloval, žádný výpadky tepovky tam nejsou. No a viróza, tam těžko říct. Koncem týdne už se to fakt zlepšovalo. Takže zbývá počasí. Na běhu bylo ke třiceti stupňům, v těchto podmínkách sem toho pravda letos moc nenatrénoval. Nechci si nacházet výmluvy proč to neklaplo, ale počasí byl holt asi zásadní faktor. Když si tak vybavím jak si lidi na behej.com stežovali po akcích letočního PIMu i na slunečné počasí a 20 stupňů, tak to by oproti letošnímu Czechmanovi byla pohodička...:-)
Po závodě ještě posedím s Advidem, vypadá fakt zklamaně, dneska ho potrápily křeče, ale on to zvládne a příště nám to nandá..:) Volám domu že jsem živ, dám si těstovinky a balím a jedu dom.
Takže interní poznámka na příště, pokud bude zase jasno a teploty ke třiceti, chce to na kole asi ještě více ubrat. Jinak myslím že sem zbytek jako depa, vybavení, jídlo a pití už celkem vychytal a 2/3 závodu se mi fakt povedly...:-)
Sorry že to bylo tak dlouhý, jsou to ale i poznámky pro mě ať mám příště z čeho čerpat zkušenosti a stejné chyby nedělám dvakrát.
Propozice: http://skomt.cz/propozice/
Výsledky: http://www.czechtriseries.cz/Results/RaceByTrack?raceId=96&trackId=28
Mapa tratí: http://skomt.cz/plan-trate/
Záznam TF: http://www.movescount.com/moves/move2055497
