Asi bych tu měl občas něco dát, aby to tu tak nezelo prázdnotou, takže využiju čerstvých vzpomínek z dnes absolvovaného závodu.
Občovský duatlon je součástí série amaterských závodů BRDMAN ADVENTURE konajících se jak jinak než krásném prostředí Brd. K několika závodům tohoto seriálu jsem si měl možnost čuchnout už minulý rok. A Občovský duatlon je právě jedním z nich. Pro mě je to první příležitost porovnat svůj výkon se stejným závodem z minulosti, takže jsem ji přes mizerné předpovědi nechtěl promarnit.
Duatlon se skládá z běžecké trati, cca 3,5km dlouhé, která vede z větší části po zpevněných cestách a z menší části pak k závěru po asfaltu. Začátek je souvisle do kopečka, a v druhé části se běží víceméně s kopce. Pak následuje asi 14km cyklistické kolo které se jede dvakrát po trase Občov-kopec Pichce-Žírovy-Pičín-Kotenčice-Suchodol-Občov. Kopeček už je docela znatelný, ale klesání je pak roztažené na delší vzdálenost.
Předpověď počasí byla dost mizerná, velká pravděpodobnost deště, a celkem zima. Déšť se neukázal, ale zato zima docela byla, display v autě ukazoval 8 st.C. Nicméně jsem to risknul, sundal dlouhý elasťáky, nechal jen krátký (bez vystýlky) a kompresní podkolenky Vabronožky, se kterýma se zatím jen seznamuju. Nahoře funkční triko a přes něj běžecký triko, na cyklistickou část jsem přes to hodil ještě lehkou bundu. Botky jsem vzal krosovky a byla to dobrá volba, polní cesty byly dost rozblácený. Na rozdíl od loňska jsem vzal silnici a čekal jsem bůhvíjaké vylepšení na cyklistické části. 15 min. před startem jsem do sebe ještě kopnul endurogel, pořádně zapil, trochu se rozklusal a postavil se na start.
Po výstřelu jsme se vydali zablácenou cestou s loužemi do kopce prvního kola. První metry byly klasicky přestřelený, ale velice brzy jsem to srovnal a do kopce se snažil držet do 4:30min/km, docela to šlo. Tepy sice hned vylítly nahoru, ale pak už jsme najednou byli nahoře, rychlost šla nahoru k 4:00km/min a tepy zase dolu. Byla to ale dost kličkovaná, byly tam místa, kde člověk musel dost poskakovat sem a tam, ale dalo se to. Loňská trať byla suchá, takže tady bude letos pár vteřinek navíc. Pak už je asfaltka, po rovince, daří se mi držet se kolem 4:10km/min. Už jen mírný kopeček, a pak krátký seběh do depa. Odmáčknu na stopkách mezičas běhu 14:44, průměrný tepy 168.
S depem musím něco dělat, i přes důkladnou :) psychickou přípravu jsem vlítnul ke kolu a tak nějaj nevěděl čím začít. Nešly mi rozvázat 2x zauzlované tkaničky na krosovkách, zamotal jsem se do bundy, pak nazouvám zavazovací tretry s přezkou, snad nejpomalejší nazouvání co existuje, hodim na sebe brejle, napiju se a už běžím ven z depa. Čas prvního depa je 1:42, asi hrůza, ale nemám srovnání...
Hned za Občovem v táhlým stoupání mi dochází že něco není vpořádku. Ale co.. Pití mám, brejle mám, rukavice nemám, ale ty sem ani nechtěl, náhradní gel mám, sporttester, vše ok... Helma! Tak to je v háji, co teď. Dle pravidel diskvalifikace. Vracet už se nebudu, a rozhodnu se že buď se pro ní stavím před druhým kolem v depu a nebo na to dlabu. O umístění mi ani nejde, spíš o porovnání s loňským časem, takže po čase dumání volím variantu odjet to celý bez helmy. Mezitím sem sjel v kopci pár lidí, stále jedu sám, snažím se najít někoho vhodného do skupinky, ale ty co předjíždím na tom asi cyklisticky nejsou nejlíp, takže budu muset počkat až se poskládá nějakej balík za mnou a sjede mě. Počkat samozřejmě nemyslím vážně, mezitím vyjedu na kopec Pichce, ostrá do prava a jedeme s kopce. Dupu do toho pěkně, když to tak pěkně sviští, ale marná snaha, po pár minutách mě sjíždí balík asi 4 lidí, tak se chytnu. Moc nestřídám, ve sjezdu jsem ztratil dost sil. Furt taky dumám nad tou helmou, mám trochu strach, nejsem na silnici moc vyježděnej, nechtěl bych to bez helmy někde složit. Mezitím je tu konec prvního kola jede se do druhýho. V kopci za Občovem se s někým trhnu a jedem ve dvou, pak mu ale ujedu, v dálce sem viděl další balík tak je zkusim dohnat. Zase dupu dolu jak blazen, ale ouha, po chvíli mě zase sjede ten samej balík. Kurňa, zase sem zbytečně ztratil dost energie. Takže zase visim na chvostu a popadám dech. Skupina před námi se sice trochu přiblížila, ale přijde mírný kopeček a já se zase s tím samým člověkěm (v běžecký části mi pak došlo že to byla holka :-) ) trhnu, po chvíli jdu dopředu, vykřiknu něco ve smyslu že tu skupinku asi 4 lidí před náma přece musíme dát a zase do toho zase zadupu. Za chvíli je máme, já se zase pověsím a chytám dech a síly. Blíží se konec druhého kola, mezitím nás sjede zase ten původní balík. To je v háji řikám si, kdybych s nima zůstal od začátku, asi bych ušetřil dost sil ale co, aspoň sem se snažil. Musim víc jezdit na silničce..:-) Čas cyklistické části jsem odmáčknul 52:12, průměrný tepy 155.
Je tu 2. depo, skopnu ze sebe tretry, shodim bundu, s použitím nazouváku vlítnu do krosovek, napiju se a už si to šinu ke startovní bráně. Občerstvovačku letos vynechávám, dal jsem přednost vlastnímu vyzkoušenýmu ionťáku. Druhý depo za 1:24, lepší než první ale asi furt nic moc.
Je tu 2. část běhu, z minula si teda pamatuju že přechod bolel daleko víc, takže dobrý vyrážím do kopce. Moc to nehrotim, zapoměl jsem si na kole dát gel a nechci se vyšťavit. Z naší cyklistický skupinky jsem vybíhal jako poslední, nebo předposlení, 2 lidi seběhnu hned v kopci a pak jednoho ještě nahoře. Ale těm dvoum dalším to už běží dobře a pomalu se mi vzdalujou. Dostáváme se na asfaltku, slyším jak za mnou někdo oddychuje, tak se snažim přidávat, ale moc se mi nedaří se trhnout. Už je tu závěrečný lehounký stoupání, ještě trochu se mi daří zrychlit, ohlídnu se a vidím že jsem se pronásledovateli vzdálil, už me snad nedá, takže seběhnu k depu a do cíle. Čas druhého běhu 15:55, už o dost pomalejší, dost sem se vysílil na cyklistice. Průměrný tepy 161.
V cíli teprv zjistím že na ten s kým jsem se potkával na cyklistice a kdo mě stíhal při běhu byla dáma a to dáma která vyhrála za ženy.
Celkový čas 1:26:09. Patrně ale budu označen jako DNF, nebo jak se označuje diskvalifikace... Ale to mi nevadí, závod se mi stejně jako loni líbil a moc jsem si ho užil.
Výsledek loni byl celkem 1:28:11, první běh s depem 15:43, kolo s depem 56:27, a druhý běh 16:01. Takže mi to loni asi líp běželo, ale kolo je lepší asi proto že jsem nejel na horskym :) a druhej běh zase mírně lepší letos. No, nic extra, loni jsem ale měl o 3 kila míň, a měl jsem víc naběháno a rozhodně víc naspáno...:)
Tak už jsou výsledky: Celkový čas letos dle výsledků je 1:26:09, první běh s depem 16:25, kolo s depem 53:38, a druhý běh 16:06. Takže to moc pozitivní není, loni mi to běželo o něco líp, a lepší kolo letos je spíš zásluhou silničního kola. Minule jsem jel na biku na terénních pláštích. Pořadí je 14/30 v kategorii, 24/86 celkový.
16. 5. 2010
15. 5. 2010
Hervis půlmaraton 2010, ohlídnutí
Tak jsem furt odkládal report z Hervis půlmaratonu, a teď už je fakt pozdě, vzpomínek už není mnoho, ale aspoň sepíšu to co v paměti ještě zbylo.
Byla to taková dvojí premiéra, jednak první běžecký půlmaraton vůbec a jednak první masový závod kterého se zůčastním. Dal jsem si pro úkol - průměrné tempo 5:00min/km a tedy výsledný čas kolem 1:45. Fakt jsem netušil, první půlmaraton, nechtěl sem přepálit začátek, spíš to rozběhnout opatrně a když budou síly tak přidávat.
Registraci jsem někdy v lednu za pětistovku koupil od někoho kdo jí prodával na foru behej.com, a protože jsem tam neuvedl čas předchozích půlmaratonů (z důvodu že jsem jej neznal...:) ), dostal jsem samozřejmě číslo do zadního koridoru (4441). Koridor byl opravdu dlouhej, od Rudolfina až někam za právnickou fakultu.
Byl jsem domluvenej ještě s pár lidma z MyTreneeku, že se před startem potkáme a třeba poběžíme chvíli spolu. Nakonec se ukázali Petr (Zaba), Sava a Jitu (na fotce bráno zleva).
Zázemí pro závodníky bylo v ulici za Rudolfinem, mraky mobilních WC, úschovna, masáže atd. Taky mraky lidí. Schoval sem si věci do úschovny, a šel se na nábřeží ještě trochu rozklusat.
Furt sem pil (a taky furt chodil na záchod), přemejšlel jestli poběžim v dlouhejch elasťákách a dlouhym triku, teplota byla kolem 10-12 stupňů, ale docela pofukovalo. Nakonec jsem zvolil variantu krátký elasťáky a krátký triko, ještě jsem si šel pro jistotu odskočit, pil jsem asi fakt hodně, a vydali jsme se řadit do našeho zadního koridoru. Klepal sem kosu, zima mi byla ošklivá, ale doufal jsem že pár minut po startu se to spraví. Čekali jsme se Sávou a Petrem ve svém koridoru, poslouchali různý nezajímavý rozhovory s lidma tam někde ve předu, s Klausem, s Bémem, a pak je to najednou tu a je odstartováno. Nicméně téměř nic se neděje a stojíme dál. Téměř nic... až na to že zjistim že musim zase na malou, moc pěkný. Co teď? Loučím se s Petrem a Sávou a prodírám se ven z davu k nejbližší budce. Lepši odskočit si ještě teď než pak na trati, aspoň reálnej čas bude reálnější. Úleva veliká, a už si to šinu zpět, ke svému velkému údivu najdu Petra a Sávu téměř na stejném místě jako předtím. Jdeme stylem krok-sun-krok ještě pár minut, a už jsme konečně u brány, kde můžeme přejít v lehký klus. Branou probíhám zrovna když tam problikne 7:00, dobrý, to se bude dobře pamatovat.
Pomalu se rozbíháme, a snažíme se drát dopředu, kličkujem jak zající a testujeme fartlek v praxi. Vždycky když se ukáže flek, vyrazíme a pak se někde zadrcneme. Často běžím po chodníku, i za diváky, k jejich údivu, tam bývá docela volno...:-) Probíháme kolem tančícího domu, kde se Sáva odpojuje a dál běžíme jen s Petrem. Neběžíme uplně spolu, jen se tak různě občas zahlídneme a pokračujem dál. Tempo se pomalu daří zvedat, už se tam občas ukáže i něco nižšího než 5:00min/km, což je fajn, protože abych splnil plán, bude potřeba někde nahnat tu ztrátu nabranou v prvních kilometrech.
Za chvíli to otáčíme pod nuselákem a za chvilku je tu první občerstvovačka, pěkně vybraná, na vodu musím čekat pár vteřin, kopnu jí do sebe a běžíme dál. Had závodníků už je docela řidší, takže docela často se dostáváme na rychlost kolem 4:50min/km. To je fajn, teď jen vydržet. Petrovi tempo občas zahlásím, má jen tepák a derem se dál dopředu. Furt je to dost o předbíhání, ale už to neni tak hrozný jak na začátku. Lehký kopeček k mostu a pak přes Vltavu na Smíchov, rychlost už s Petrem držíme celkem stabilně kolem 4:40-4:50min/km, běží se mi dobře, tepy furt v normě. Na 9km si "cinkneme" gelama a kopneme do sebe gel carbosnack tak akorát abysme ho na občerstvovačce na 10. km zapili. Zase si počkám menší frontu až pořadatel naplní kelímek a frčím dál, abych dohnal Petra, který měl patrně větší štěstí.
Při přebíhání Střeleckého mostu mě zaujme způsob jakým policisté navigují v protisměru tramvaje, ty se sunou krokem a před každou tramvají jde pěšky policista. Masa běžců mezi tím kličkuje, zajímavá podívaná. Ale pak už se blížíme k Rudolfinu a zrovna když běžíme kolem startu, hlasatel ohlašuje dobíhajícího vedoucího závodníka. No pěkný, jsme těsně za půlkou a on už končí. Přeběhnem Másesák, a po druhém nábřeží hurá do Holešovic. Někde u podběhu magistrály na mě Petr houkne, že musí ubrat tak ho opouštím a běžím dál. Je tu poslední občerstvovačka, pak Libeňský most a pak nejhorší kus trati, kde se běží v protivětru, kterej je docela silnej. Daří se mi párkrát zavěsit za štafetáře, kteří jsou čerství a docela jim to běží, ale po chvíli vždy odpadnou. Takhle se to párkrát opakuje, a pak už běžím sám. Proběhneme tunelem Husákovo ticho nebo jak mu říkají, dost to tam smrdí ale je naštěstí krátkej.
Pak už se snažím přidávat, sil je dost, ted už neni moc co ztratit, takže bežím něco mezi 4:40-4:30/min, nožky už jsou sice cejtit, ale čekal jsem že to bude výrazně horší. Už je mi jasný že cíl dneska splním, ale když zkontroluju čas na 20. km vypadá to že by mohla padnout i hranice 1:44, takže ještě trochu přidám, kupodivu to jde celkem dobře. Nejsem z těch, co se na konci vždycky zmáčknou a zasprintujou, takže do cíle už to vydržim v tempu okolo 4:00min/km. Odmáčknu 1:43:57 takže cíl i s rezervou splněn. Euforie žádná velká, spíš dobrá zkušenost, příště si můžu asi víc věřit, myslím že na míň masovym závodě bych to teoreticky mohl přiblížit času 1:40, ale o tom až příště, snad...:-)
V cíli zácpa, vrátím čip, dostanu medaili, seberu banán, pomeranče už došly, škoda, šiknul by se víc. Na masážích ještě nejsou tak velké fronty, takže si do jedný stoupnu a ejhle inkasuju rychlomasáž od Michala Dudly, pořadatele Brdman Adventure. Mezitím se ukáže Petr a pak Sáva, uděláme společnou foto a prcháme do svých domovů.
Pár dní po závodě se provalil ještě menší trapas, docela dost lidí na behej.com si stěžovalo na jejich reálný časy a mezičasy, který byly uplně mimo. Brána na startu patrně nezvládla velký nápor čipů a asi jich spoustu nenačetla, což pořadatel řešil odhadem startovního času podle průměru čísel okolních. O týden později tomu pak ještě pořadatelé nasadili korunu, když chybu sice přiznali, ůdajně se stala jen 2% účastníků a omluvu měli vskutku komickou, vítr prý kdesi způsobil zkrat a díky tomu chvílemi senzory nenačítaly chipy. Zkratů asi muselo být hodně, chybné časy hlásili lidé vícemíně ze všech částí startovního pole...:-)
Byla to taková dvojí premiéra, jednak první běžecký půlmaraton vůbec a jednak první masový závod kterého se zůčastním. Dal jsem si pro úkol - průměrné tempo 5:00min/km a tedy výsledný čas kolem 1:45. Fakt jsem netušil, první půlmaraton, nechtěl sem přepálit začátek, spíš to rozběhnout opatrně a když budou síly tak přidávat.
Registraci jsem někdy v lednu za pětistovku koupil od někoho kdo jí prodával na foru behej.com, a protože jsem tam neuvedl čas předchozích půlmaratonů (z důvodu že jsem jej neznal...:) ), dostal jsem samozřejmě číslo do zadního koridoru (4441). Koridor byl opravdu dlouhej, od Rudolfina až někam za právnickou fakultu.
Byl jsem domluvenej ještě s pár lidma z MyTreneeku, že se před startem potkáme a třeba poběžíme chvíli spolu. Nakonec se ukázali Petr (Zaba), Sava a Jitu (na fotce bráno zleva).
Zázemí pro závodníky bylo v ulici za Rudolfinem, mraky mobilních WC, úschovna, masáže atd. Taky mraky lidí. Schoval sem si věci do úschovny, a šel se na nábřeží ještě trochu rozklusat.
Furt sem pil (a taky furt chodil na záchod), přemejšlel jestli poběžim v dlouhejch elasťákách a dlouhym triku, teplota byla kolem 10-12 stupňů, ale docela pofukovalo. Nakonec jsem zvolil variantu krátký elasťáky a krátký triko, ještě jsem si šel pro jistotu odskočit, pil jsem asi fakt hodně, a vydali jsme se řadit do našeho zadního koridoru. Klepal sem kosu, zima mi byla ošklivá, ale doufal jsem že pár minut po startu se to spraví. Čekali jsme se Sávou a Petrem ve svém koridoru, poslouchali různý nezajímavý rozhovory s lidma tam někde ve předu, s Klausem, s Bémem, a pak je to najednou tu a je odstartováno. Nicméně téměř nic se neděje a stojíme dál. Téměř nic... až na to že zjistim že musim zase na malou, moc pěkný. Co teď? Loučím se s Petrem a Sávou a prodírám se ven z davu k nejbližší budce. Lepši odskočit si ještě teď než pak na trati, aspoň reálnej čas bude reálnější. Úleva veliká, a už si to šinu zpět, ke svému velkému údivu najdu Petra a Sávu téměř na stejném místě jako předtím. Jdeme stylem krok-sun-krok ještě pár minut, a už jsme konečně u brány, kde můžeme přejít v lehký klus. Branou probíhám zrovna když tam problikne 7:00, dobrý, to se bude dobře pamatovat.
Pomalu se rozbíháme, a snažíme se drát dopředu, kličkujem jak zající a testujeme fartlek v praxi. Vždycky když se ukáže flek, vyrazíme a pak se někde zadrcneme. Často běžím po chodníku, i za diváky, k jejich údivu, tam bývá docela volno...:-) Probíháme kolem tančícího domu, kde se Sáva odpojuje a dál běžíme jen s Petrem. Neběžíme uplně spolu, jen se tak různě občas zahlídneme a pokračujem dál. Tempo se pomalu daří zvedat, už se tam občas ukáže i něco nižšího než 5:00min/km, což je fajn, protože abych splnil plán, bude potřeba někde nahnat tu ztrátu nabranou v prvních kilometrech.
Za chvíli to otáčíme pod nuselákem a za chvilku je tu první občerstvovačka, pěkně vybraná, na vodu musím čekat pár vteřin, kopnu jí do sebe a běžíme dál. Had závodníků už je docela řidší, takže docela často se dostáváme na rychlost kolem 4:50min/km. To je fajn, teď jen vydržet. Petrovi tempo občas zahlásím, má jen tepák a derem se dál dopředu. Furt je to dost o předbíhání, ale už to neni tak hrozný jak na začátku. Lehký kopeček k mostu a pak přes Vltavu na Smíchov, rychlost už s Petrem držíme celkem stabilně kolem 4:40-4:50min/km, běží se mi dobře, tepy furt v normě. Na 9km si "cinkneme" gelama a kopneme do sebe gel carbosnack tak akorát abysme ho na občerstvovačce na 10. km zapili. Zase si počkám menší frontu až pořadatel naplní kelímek a frčím dál, abych dohnal Petra, který měl patrně větší štěstí.
Při přebíhání Střeleckého mostu mě zaujme způsob jakým policisté navigují v protisměru tramvaje, ty se sunou krokem a před každou tramvají jde pěšky policista. Masa běžců mezi tím kličkuje, zajímavá podívaná. Ale pak už se blížíme k Rudolfinu a zrovna když běžíme kolem startu, hlasatel ohlašuje dobíhajícího vedoucího závodníka. No pěkný, jsme těsně za půlkou a on už končí. Přeběhnem Másesák, a po druhém nábřeží hurá do Holešovic. Někde u podběhu magistrály na mě Petr houkne, že musí ubrat tak ho opouštím a běžím dál. Je tu poslední občerstvovačka, pak Libeňský most a pak nejhorší kus trati, kde se běží v protivětru, kterej je docela silnej. Daří se mi párkrát zavěsit za štafetáře, kteří jsou čerství a docela jim to běží, ale po chvíli vždy odpadnou. Takhle se to párkrát opakuje, a pak už běžím sám. Proběhneme tunelem Husákovo ticho nebo jak mu říkají, dost to tam smrdí ale je naštěstí krátkej.
Pak už se snažím přidávat, sil je dost, ted už neni moc co ztratit, takže bežím něco mezi 4:40-4:30/min, nožky už jsou sice cejtit, ale čekal jsem že to bude výrazně horší. Už je mi jasný že cíl dneska splním, ale když zkontroluju čas na 20. km vypadá to že by mohla padnout i hranice 1:44, takže ještě trochu přidám, kupodivu to jde celkem dobře. Nejsem z těch, co se na konci vždycky zmáčknou a zasprintujou, takže do cíle už to vydržim v tempu okolo 4:00min/km. Odmáčknu 1:43:57 takže cíl i s rezervou splněn. Euforie žádná velká, spíš dobrá zkušenost, příště si můžu asi víc věřit, myslím že na míň masovym závodě bych to teoreticky mohl přiblížit času 1:40, ale o tom až příště, snad...:-)
V cíli zácpa, vrátím čip, dostanu medaili, seberu banán, pomeranče už došly, škoda, šiknul by se víc. Na masážích ještě nejsou tak velké fronty, takže si do jedný stoupnu a ejhle inkasuju rychlomasáž od Michala Dudly, pořadatele Brdman Adventure. Mezitím se ukáže Petr a pak Sáva, uděláme společnou foto a prcháme do svých domovů.
Pár dní po závodě se provalil ještě menší trapas, docela dost lidí na behej.com si stěžovalo na jejich reálný časy a mezičasy, který byly uplně mimo. Brána na startu patrně nezvládla velký nápor čipů a asi jich spoustu nenačetla, což pořadatel řešil odhadem startovního času podle průměru čísel okolních. O týden později tomu pak ještě pořadatelé nasadili korunu, když chybu sice přiznali, ůdajně se stala jen 2% účastníků a omluvu měli vskutku komickou, vítr prý kdesi způsobil zkrat a díky tomu chvílemi senzory nenačítaly chipy. Zkratů asi muselo být hodně, chybné časy hlásili lidé vícemíně ze všech částí startovního pole...:-)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)