29. 8. 2011

Pilman 2011 - úspěšný závěr sezony

Moje účast na Pilmanovi nebyla letos uplně jistá. Jednak je to profilem těžší závod a 13 dnů po Doksymanovi, kde jsem se chtěl zmáčknout a jednak už je to poměrně daleko a nevěděl jsem jestli to doma ještě projde. Nakonec prošlo, vyšlo to i docela dobře že sem se v pátek vracel z pracovní cesty z jižní moravy, tak sem rovnou naložil vše s sebou a přespal na chalupě.

Přijíždím na místo poměrně brzo, tak si aspoň v klidu prohlídnu vodu, depo, odprezentuju se, pozdravím se Secanem a také s Jitkou která tak nádherně fotí. Potkám ještě Aldu a pak si připravím věci, už mi to jde celkem rychle. Parkoviště, depo, start a cíl je vše nádherně blízko u sebe, takže není nutné někam furt přecházet a přemýšlet co si kam vzít. Teplota vody měřená hodinu před závodem byla 23,3 stupně takže trochu překvapivě zákaz neoprenů. Ono se po předchozím dni ani nebylo čemu divit, když všude padaly teplotní rekordy. Aspoň to bude změna. Po krátké rozpravě dopiju magnesii, a krátce se rozplavu.

Start plavání, (c) Jitka Sečková

Před startem si najdu Ondru (secana),ne že bych teda měl nějakou šanci se ho udržet, protože plave jak torpédo, ale aspoň ještě můžem trochu poklábosit. Vypadá že se před startem koncentruje, tak ho radši nechám, ještě trochu protáhnu nožky a jde se na to. Plave se na 2 okruhy, nejdřív podél hráze na první bojku, pak pravý úhel doprava, pak na další bojku a pak diagonálně zpátky. Plave mi to docela hezky, v rukou cítím sílu, takže mi to docela ubíhá. Usadím se za červeným dresem, a při výběhu vidím AD Cyklo Brdek, takže je to Alda, poplácám ho po rameni, probíháme spolu bránou a vrháme se do druhého kola. Protože se furt cítím docela fajn, zkusím do druhého kola trochu víc zabrat. Plavu zase podél bojek u hráze, ale najednou sem sám, a oranžová bojka nikde. Zvednu teda hlavu co se jako děje a zjistim že někam uplavala a že všichni už to otočili na tu další. Vidím pořadatele na loďce jak jí jedou vrátit zpátky. Rychle to teda taky otočím a makám na tu druhou. Podaří se mi pár lidí předplavat, otočka a zpátky na bránu. Jsem najednou na čele naší skupinky a před námi asi tak 30m nikdo, takže navigace je na mě. Snažim se to zas nezvorat a pravidelně koriguju směr. Někdo mi furt šátrá na nohy, ale dopředu se nehrne..:) Vybíhám z vody stejně jako Jarda Dražan, perfektní běžec s neběžeckou postavou (to já mám taky jen mi to neběhá :-)), který byl na Doksymanovi na 2. místě. Plavání dávám za velmi pěkných 0:35:26, na to že to bylo bez gumy na mě hezkej čas. V pořadí 37. místo.

S Aldou v půlce plavání, (c) Jitka Sečková

Při náběhu do depa mě povzbuzuje švagr Michal s neteřemi Káťou a Markétkou, z čehož mám velkou radost. Depo hezky rychlé, tretry budu nazouvat zas až na kole, takže bosky vybíhám a když nasedám ztrácím gel a banán, takže zas slezu a znova. Naberu nějaký kamínky na nohy, tak pak musím na kole chodidla trochu očistit. 1. depo za pěkných 1:26.

Začátek kola, (c) Jitka Sečková

Začátek kola je ale pěkně smolný a zmatečný. Suchý zipy na tretrách zapínám v pohodě, ale pak sou tam přezky a ty my nejdou a nejdou zasunout. Doteď sem s tim takové problémy neměl. Asi na 10 pokus se mi podaří zapnout levá ale druhá se vždycky někde zasekne a pásek nejde zandat. Aby toho nebylo málo, spadne mi v prvním kopci v Polničce (ano tam pořád eště nemám zaplý tretry, hrůza) při řazení na malou řetěz a to tak blbě že musím dolu z kola. Nandavám, pomalu se rozjíždím a spadne znova. No to je v pytli. Znova nandavám (a taky už pěkně nahlas nadávám), a velice opatrně řadím. Nejde mi to do hlavy protože jsem s tim neměl nikdy problém, na nic nešahal a najednou zničehonic padá. Ani už nepočítám kolik mě předjelo lidí, mezi nimi i Alda. Pak se mi konečně daří dopnout i druhou tretru, fakt dobrý když jsem už asi ve čtvrtině okruhu. Jsem z těch peripetií už patřičně nažhavenej, tak do toho docela dupu a moc se nekontroluju. Pak kouknu na tepák kde je málem 170, tak to by vážně nešlo, musím se krotit. To už ale sjíždím do Račína a největší stoupání mám za sebou. Snažím se to nějak stabilizovat na tepech mezi 140-150, ale moc to nejde, v kopcích mi to letí nahoru a z kopců se zas nechci vyloženě flákat. V kopci za Losenicí potkám Ondru, jede divně pomalu, tak asi něco nebude v pořádku. Podává mi svůj gel s tím že mu to chudákovi neřadí na menší kolečka a že mu na rovinkách a s kopce všichni ujíždějí. Tak to je smůla, můžu bejt ještě rád že jsem dopadl celkem dobře. Gel rád vezmu, mám na kolo jen jeden a frčím dál. Na první otočce zjišťuju, že Alda je asi minutu za mnou a že Michal Jalovecký (ironman) má ještě něco přes 2 minuty náskok, to bych snad mohl stáhnout a dostat se tak na kole aspoň na chvilku před něj, páč na běhu nemám žádnou šanci. Do druhýho kola teda zkusím přidat, ale tepy v kopcích nějak úplně mimo a nohy moc netáhnou. Nevím jestli sem to v prvním kole trochu nepřehnal, nebo jestli ještě nějaká zbytková únava z Doksymana. Dnes to prostě na rychlejší kolo nevypadá, tak trochu rezignuju a zkusím pošetřit nějaké síly na běh. Trať kola je pěkná, moc hezké výhledy nahoře na kopcích, tak si trochu užívám. Začíná se zatahovat a ochlazovat a zvedá se docela slušný vítr. V druhém kole hodně jím a šoupnu tam 2 solný tabletky. Druhá otáčka a Michal na mě zakřicí "No kde séééš?", tak mě to rozesměje. Trochu sem ho stáhnul ale zas tak moc ne. Tak asi se před něj už na kole nepodívám. Na Aldu jsem něco najel, ale vypadá že se taky dost trápí. Poslední kolo už je docela zima a vítr už místy nepříjemnej. Aspoň nebude na běhu vedro, což by bylo prima. Krom toho, že nohy jsou utahaný a už netáhnou, se nic zvláštního neděje, Michala v depu ani nezahlídnu, tak možná mi v závěru ještě poodjel. Čas kola je 2:57:53, pořadí 43., takže zas taková tragedie to asi taky nebyla. Průměrný tepy 146.

Obrátka na kole, (c) Jitka Sečková

Druhý depo taky rychlý, 1:01, z treter se úspěšně vyzuju už na kole, a dobíhám bosky. Věším kolo a odhazuju helmu, běžím do stanu pro tašku s botkama, beru 2 carbosnacky a jdu na běh.

Vybíhám..., (c) Jitka Sečková

Ondra fandí, tak vybíhám hezky svižně..:) Začátek běhu je po hrázi a tam teprve zjišťuju jak se ochladilo a jak fouká. Ve vodě pěkný vlny. Ale je to příjemný, dneska se na běhu přehřívat nebudu. Ozývá se ale trochu žaludek. Asi toho na kole baštim moc, nebo už fakt nevím, protože po prvním okruhu běhu si to sedne a už je to lepší. Trať běhu je moc pěkná, v lese, stoupání většinou mírné, až na krpálek za 3. občerstvovačkou, který je dost na morál. Na otočce zjišťuju, že Alda má ztrátu něco pod 6 minut, no uvidíme. Dnes to možná konečně trochu poběží. Michal se ale proti mě jen mihnul, tempo měl tak minimálně mojí závodní desítky...:-) Po prvním kole křeče v břiše přejdou a já oparně přidávám.

Po prvním okruhu na běhu, (c) Jitka Sečková

Běží se mi fajn, gel zatím dávat nebudu, na občerstvovačkách beru jen vodu a colu. Druhá otočka, Alda stáhnul asi 2 minuty. Držím se, tempo okolo 5:10, a jdu do posledního okruhu. Tepy jsou výš, ale běží se mi furt fajn, žádná slabost, tak gel už radši nevytahuju ať nedráždím žaludek. Na poslední otočce je Alda už jen kousek za mnou, musel ještě o něco zrychlit. V prudkém kopci za poslední občerstvovačkou mě vezme a já už ho neuvisím. Běží fakt pěkně, tak se snažím držet ať mi aspoň neuběhne moc. Za chvíli mi stejně pláchne, fretka jedna. Na krev ale nepujdu, furt si nejsem moc jistej. Poslední kolo je nejrychlejší a do cíle dobíhám s příjemným zjištěním že klapnul čas pod 5:25. Běh je za pěkných 1:48:30, což je sice až 70. čas ale mě se líbí, je to zatim můj nejrychlejší běh na půlce...:) Průměrný tepy 155.

Cílová rovinka, (c) Jitka Sečková

V cíli jsem ve svém zatím 2. nejrychlejším čase - 5:24:17 (celkově 59/110 v kat M30 18/28), a to na kopcovitých profilech a při plavání bez gumy, takže rozhodně spokojenost. Žádné motání hlavy ani jiné podivné stavy se nedostavují, nemám ani moc hlad ale stejně si beru pár kousků jabka. Na gely jsem na běhu nesáhnul a díky tomu byl žaludek v pohodě. Naštěstí mi nedošla šťáva. V depu vyzvednu věci a v autě zjistím že teploměr ukazuje 12 stupňů. Fakt dobrý, začínali jsme myslím někde na 26. Jdu se s Aldou osprchovat, funguje jen jedna sprcha a voda je navíc uplně ledová. To už se začínám klepat jak malej ratlík, tak se rychle utřu a běžim do auta pro mikinu. Nic teplejšího nemám, tak si rychle skočím pro těstoviny a birel, naházím to do sebe. Chvíli tam postávám ale mám pěknou zimnici, tak když Aldu nikde nenajdu, vzdávám vyhlášení a s topením v autě na plný pecky se prchám domu. Když přijíždím na D1 venkovní teploměr ukazuje krásných 10 stupňů. Včera, když jsem zhruba v podobný čas vyrážel z jižní moravy, ukazoval 36. Pěkný.

Tak triatlonová sezona je úspěšně za mnou, cíl je splněn, 4 dokončené půlky, žádný kolaps, osobáček sražen pod 5:15, vylepšil jsem časy ve všech disciplínách, takže teď už jen spřádám plány na příští rok. V plánu na 2012 je celý ironman, asi v Otrokovicích, a pár půlek, určitě Czechman, Doksyman (pokud to Valda nezabalí) a Pilman. Přes zimu nemarodit ale hezky natrénovat objemy, shodit pod 75, pořádně zapracovat na běhu, protože tam jsou teď největší rezervy. Na podzim mě uvidíte na desítce v Běchovicích a na maratonu ve Stromovce. Možná ještě něco přihodím. Na zimu zvažuju jizerskou padesátku, ale u ní je velikánský otazník. Jo a do příští sezony pořídím triatlonové tretry(!), a možná, když splním cíl ohledně žraní (teda vlastně spíš nežraní), si udělám velikou radost...:-))

Propozice závodu: http://www.axiomorbitt.cz/?q=node/368
Výsledky: http://www.czechtriseries.cz/Results/RaceByTrack?raceId=99&trackId=48&gender=M
Záznam TF: http://www.movescount.com/mymoves/edit/move2681324

15. 8. 2011

Doksyman 2011 - tak trochu vydřený osobáček

Na Doksymana jsem se těšil. Prostředí okolo Mácháče mám docela rád a taky po pokaženém Czechmanovi to byla druhá a asi poslední letošní šance posunout osobák na 1/2 ironmanských tratích, protože Pilman je už za 14 dní a není svým profilem zrovna vhodný pro vylepšení časů...:-)

Moc lidí okolo triatlonu furt neznám, takže v depu jen potkám Advida, který ohrnuje nos nad mym zaprasenym Tarmacem. Někdo má holt kolo na to aby ho mydlil, já na něm hlavně jezdim...:-) Moje vysvětlení že jde o anti-theft protection ho nepřesvědčí a navíc ještě nevěřícně zírá do mojí TT bedny, která obsahuje mraky nepotřebnýho harampádí, ale co, ono na něj taky dojde. Já v pátek večer přilítl z práce, těsně před odjezdem balil na 10 denní dovolenou a na sbalení TT věcí sem měl asi 15 minut a ještě po mě lezl Teo a vše co jsem si pečlivě zabalil zase vytahoval ven a já pak musel překontrolovávat co všechno chybí. I tak sem zapoměl footpod, takže běh bude dneska bez měření rychlosti, aspoň to bude zajímavější.

Po krátkém rozplavání ještě na břehu potkám arnwalda a prohodíme pár slov. Plavání je letos trochu jiné, sice pořád jeden okruh, ale plave se do takového pětiúhelníku s tím že z vody se vybíhá jinde než je start. Depo je totiž posunuté tak že se již nemusí na kole jezdit po takovém tom kamenitém úseku, ale začíná se rovnou na asfaltce, což je výborný.

První bojka je dost šikmo vlevo, a u levé strany bude dost tlačka, takže se stavím do pravé části a po odstartování stylem motýlkový skok a odraz ode dna překonávám prvních pár desítek metrů mělčiny. Za první bojkou se držím spíše v levé části, pak ale trochu přestanu kontrolovat směr a najednou jsem už hodně vlevo od balíku. Nechci kličkovat takže zamířím přímo na 2. bojku a ne zpátky k balíku, ale přijde mi že se stále víc a víc vzdaluju doleva. Je to divný, vždycky jsem měl tendenci zatáčet spíš doprava, a teď se to zdá se obrátilo. Musim to docela dost ohnout a i tak obeplavávám 2. bojku docela obloukem. Na poslední bojku a pak i na vybíhací bránu se situace zas opakuje. Výhoda je že se s nikým nemlátím, ale musel sem si aspoň stovku možná i víc navíc naplavat. No příště musím dávat víc pozor a věřit davu. Od půlky už docela bolí ruce a dělá mi potíž držet počáteční tempo, nevím, plavecká forma asi gradovala na červnovém Czechmanovi a pak přišel útlum, možná ještě potvrzený tím že jsem toho přes léto moc nenaplaval...:-) Vybíhám branou a po koberečku skrz lesík do depa. Čistý čas plavání je 35:04, s během do depa 35:45.

V depu zádrhel snad nikde žádný nebyl, takže napříště ho už můžu zrychlovat jenom tim že budu ve všem rychlejší, nebo děláním víc věcí naráz, jak radil Advid, nandavat helmu a současně sešlapávat neoprén z nohou a tak...:-) Tretry sem nazouval už v depu ale příště to zas zkusim za jízdy, ať se to naučim. Podle sporttesteru to vypadá byl čas okolo 2:15.

Na kolo sem se těšil, docela mi to teď jezdí tak jsem měl v plánu ještě trochu zrychlit oproti Czechmanovi. Což se plus mínus dařilo. Zpočátku jsem jel ještě volněji, než se tepy ustálily pod 150, a pak jsem to začal pomalu rozjíždět. Hned na první obrátce zjišťuju že je Advid jen asi 2 minuty za mnou, což znamená že musel dost hezky zaplavat, takže o to víc do toho musim šlápnout. Jde to docela dobře, tepy držím okolo 145, a na dohled si držím jednoho kluka, myslím že měl na čísle jméno Tomáš, který jede vyhovujícím tempem okolo 35km/h. Dost toho cestou sním, možná až moc, ale jíst se musí dopředu, ne podle aktuální potřeby, a u mě to platí dvojnásob. Advidovi ale ujíždím jen velice pomalu, takže na kole to dnes valí taky dost dobře a to je mrzutý. V druhym kole proto ještě přidám, zpočátku to jde v pohodě ale v půlce 3. kola už mi začíná docházet, a já musím zpomalit aby mě něco zbylo na běh. Na poslední obrátce zjistím že na Advida mám náskok jen něco kolem 8 minut. Navíc se po posledním gelu a 2 tabletkách anticrampů před během dostavují křeče do břicha a obecně mi není moc dobře. Do depa tedy dojížím rozhodně ne tak v pohodě jako na Mamutmanovi. Čas je ale parádní, po odečtení obou dep je to 2:32:10. Průměrný tepy 144.

(c) Zuzka Kubátová

Z treter vylezu ještě na kole a do depa vbíhám bosky, zase žádný větší zádrhel, takže celkem spokojenost. Čas je 2:08.

(c) Vítězslav Vítek a u druhé neznámý autor

Vybíhám, křeče v břiše se spíš zhorší, než zlepší, takže vybíhám jen velmi opatrně a ze začátku dávám na občerstvovačce jen vodu. Moc to ale nejde, navíc začíná bejt docela teplo, s čímž mívám problém. Takže se spíš sunu než běžím. Žaludek se trochu umoudří, a do druhého kola je to už s lepším pocitem že teď to by to mohlo konečně vypadat zase jako běh. Radost však mám jen chvíli, v pasážích po písečné cestě se dostavuje křeč do levýho stehenního svalu a ve stoupání na asfaltce se to ještě zhorší. Rychle tam šoupnu magneslife, ale pomůže jen trochu. Když pak zezadu uslyším že mám zvýšit kadenci, dosáhne morálka svého pomyslného dna. Okolo mě přelítne Advid jak žíznivá čára, a s úsměvem na tváři mizí v dáli. No nedá se nic dělat, kdyby to bylo v posledním kole asi by se dalo risknout zrychlení ale teď je moc brzo a bubák v levym stěhně čeká na každou příležitost, takže žádný kousání se, opatrně se sunu dál. Jednou to muselo přijít. Zrychlím a zkrátím krok a je to trochu lepší. Musim na to však furt myslet, nemám to zažitý. Probíhám do posledního kola a zjišťuju že pokud se neseberu, je ohrožen i méně ambiciozní cíl 5:15, takže se rozhodnu jít na "křečové" hraně a vždy když začne stehno cukat tak trochu ubrat. Piju víc ionťáku ale mám pocit že je to všechno jedno a že noha si už žije svým vlastním životem ať do sebe leju cokoliv. Zpomalit kvuli nastupující křeči musim ještě asi 3x, ale pak už běžím asi 3 kilometry víceméně s kopce nebo po rovince a už jen počítám, a vypadá to že to dopadne dobře. Kousek před cílem sval ještě trochu zazlobí ale už to nějak doklepu. Čas běhu je 2:01:50, ostuda. Ne zas taková jako na Czechmanovi ale pořád ostuda. Tepy 149. To je zas na běh v mym podání nízko, noha mě holt do tempa nepustila.

(c) Zuzka Kubátová

Celkový čas je 5:14:08, jsem sice trochu mrzutej z toho běhu, ale osobák je osobák a tendle čas beru. Ochladim se v Mácháči, vystojim frontu na masáž a pak už se zdekuju a mizím, rodinka čeká.

Krátké zhodnocení nakonec. Jsem sice rád že domu už nejezdim sanitkou, ale ten běh mě trápí. Téměř se opakoval scénář z Czechmana, jen nebylo takový horko tak krize neudeřila plnou silou. Nicméně se začínám přecejen klonit k tomu že kolo mám tendenci přepalovat, i když tepy vypadají celkem nevinně. Nemám pořád dost zkušeností, ale když jsem měl na Mamutmanovi z kola respekt a jel ho opatrně, problémy na běhu nepřišly. Uvidíme ještě na Pilmanovi za 14 dní. Ten má taky těžší profil.

Jedna věc je ale jistá, pokud se chci dál zlepšovat, váha musí jít dolu, protože současných 80 kilo se na běhu dost pronese. Na fotkách je to dost vidět. A já se chci zlepšovat, nějak mě to baví...:-)

Výsledky: http://www.sportis.cz/csv.php?id=1124&co=vysledky&csv=3207
Fotky Zuzka: http://advid.rajce.idnes.cz/Doksyman_2011/