Doksyman 2011 - tak trochu vydřený osobáček

Na Doksymana jsem se těšil. Prostředí okolo Mácháče mám docela rád a taky po pokaženém Czechmanovi to byla druhá a asi poslední letošní šance posunout osobák na 1/2 ironmanských tratích, protože Pilman je už za 14 dní a není svým profilem zrovna vhodný pro vylepšení časů...:-)

Moc lidí okolo triatlonu furt neznám, takže v depu jen potkám Advida, který ohrnuje nos nad mym zaprasenym Tarmacem. Někdo má holt kolo na to aby ho mydlil, já na něm hlavně jezdim...:-) Moje vysvětlení že jde o anti-theft protection ho nepřesvědčí a navíc ještě nevěřícně zírá do mojí TT bedny, která obsahuje mraky nepotřebnýho harampádí, ale co, ono na něj taky dojde. Já v pátek večer přilítl z práce, těsně před odjezdem balil na 10 denní dovolenou a na sbalení TT věcí sem měl asi 15 minut a ještě po mě lezl Teo a vše co jsem si pečlivě zabalil zase vytahoval ven a já pak musel překontrolovávat co všechno chybí. I tak sem zapoměl footpod, takže běh bude dneska bez měření rychlosti, aspoň to bude zajímavější.

Po krátkém rozplavání ještě na břehu potkám arnwalda a prohodíme pár slov. Plavání je letos trochu jiné, sice pořád jeden okruh, ale plave se do takového pětiúhelníku s tím že z vody se vybíhá jinde než je start. Depo je totiž posunuté tak že se již nemusí na kole jezdit po takovém tom kamenitém úseku, ale začíná se rovnou na asfaltce, což je výborný.

První bojka je dost šikmo vlevo, a u levé strany bude dost tlačka, takže se stavím do pravé části a po odstartování stylem motýlkový skok a odraz ode dna překonávám prvních pár desítek metrů mělčiny. Za první bojkou se držím spíše v levé části, pak ale trochu přestanu kontrolovat směr a najednou jsem už hodně vlevo od balíku. Nechci kličkovat takže zamířím přímo na 2. bojku a ne zpátky k balíku, ale přijde mi že se stále víc a víc vzdaluju doleva. Je to divný, vždycky jsem měl tendenci zatáčet spíš doprava, a teď se to zdá se obrátilo. Musim to docela dost ohnout a i tak obeplavávám 2. bojku docela obloukem. Na poslední bojku a pak i na vybíhací bránu se situace zas opakuje. Výhoda je že se s nikým nemlátím, ale musel sem si aspoň stovku možná i víc navíc naplavat. No příště musím dávat víc pozor a věřit davu. Od půlky už docela bolí ruce a dělá mi potíž držet počáteční tempo, nevím, plavecká forma asi gradovala na červnovém Czechmanovi a pak přišel útlum, možná ještě potvrzený tím že jsem toho přes léto moc nenaplaval...:-) Vybíhám branou a po koberečku skrz lesík do depa. Čistý čas plavání je 35:04, s během do depa 35:45.

V depu zádrhel snad nikde žádný nebyl, takže napříště ho už můžu zrychlovat jenom tim že budu ve všem rychlejší, nebo děláním víc věcí naráz, jak radil Advid, nandavat helmu a současně sešlapávat neoprén z nohou a tak...:-) Tretry sem nazouval už v depu ale příště to zas zkusim za jízdy, ať se to naučim. Podle sporttesteru to vypadá byl čas okolo 2:15.

Na kolo sem se těšil, docela mi to teď jezdí tak jsem měl v plánu ještě trochu zrychlit oproti Czechmanovi. Což se plus mínus dařilo. Zpočátku jsem jel ještě volněji, než se tepy ustálily pod 150, a pak jsem to začal pomalu rozjíždět. Hned na první obrátce zjišťuju že je Advid jen asi 2 minuty za mnou, což znamená že musel dost hezky zaplavat, takže o to víc do toho musim šlápnout. Jde to docela dobře, tepy držím okolo 145, a na dohled si držím jednoho kluka, myslím že měl na čísle jméno Tomáš, který jede vyhovujícím tempem okolo 35km/h. Dost toho cestou sním, možná až moc, ale jíst se musí dopředu, ne podle aktuální potřeby, a u mě to platí dvojnásob. Advidovi ale ujíždím jen velice pomalu, takže na kole to dnes valí taky dost dobře a to je mrzutý. V druhym kole proto ještě přidám, zpočátku to jde v pohodě ale v půlce 3. kola už mi začíná docházet, a já musím zpomalit aby mě něco zbylo na běh. Na poslední obrátce zjistím že na Advida mám náskok jen něco kolem 8 minut. Navíc se po posledním gelu a 2 tabletkách anticrampů před během dostavují křeče do břicha a obecně mi není moc dobře. Do depa tedy dojížím rozhodně ne tak v pohodě jako na Mamutmanovi. Čas je ale parádní, po odečtení obou dep je to 2:32:10. Průměrný tepy 144.

(c) Zuzka Kubátová

Z treter vylezu ještě na kole a do depa vbíhám bosky, zase žádný větší zádrhel, takže celkem spokojenost. Čas je 2:08.

(c) Vítězslav Vítek a u druhé neznámý autor

Vybíhám, křeče v břiše se spíš zhorší, než zlepší, takže vybíhám jen velmi opatrně a ze začátku dávám na občerstvovačce jen vodu. Moc to ale nejde, navíc začíná bejt docela teplo, s čímž mívám problém. Takže se spíš sunu než běžím. Žaludek se trochu umoudří, a do druhého kola je to už s lepším pocitem že teď to by to mohlo konečně vypadat zase jako běh. Radost však mám jen chvíli, v pasážích po písečné cestě se dostavuje křeč do levýho stehenního svalu a ve stoupání na asfaltce se to ještě zhorší. Rychle tam šoupnu magneslife, ale pomůže jen trochu. Když pak zezadu uslyším že mám zvýšit kadenci, dosáhne morálka svého pomyslného dna. Okolo mě přelítne Advid jak žíznivá čára, a s úsměvem na tváři mizí v dáli. No nedá se nic dělat, kdyby to bylo v posledním kole asi by se dalo risknout zrychlení ale teď je moc brzo a bubák v levym stěhně čeká na každou příležitost, takže žádný kousání se, opatrně se sunu dál. Jednou to muselo přijít. Zrychlím a zkrátím krok a je to trochu lepší. Musim na to však furt myslet, nemám to zažitý. Probíhám do posledního kola a zjišťuju že pokud se neseberu, je ohrožen i méně ambiciozní cíl 5:15, takže se rozhodnu jít na "křečové" hraně a vždy když začne stehno cukat tak trochu ubrat. Piju víc ionťáku ale mám pocit že je to všechno jedno a že noha si už žije svým vlastním životem ať do sebe leju cokoliv. Zpomalit kvuli nastupující křeči musim ještě asi 3x, ale pak už běžím asi 3 kilometry víceméně s kopce nebo po rovince a už jen počítám, a vypadá to že to dopadne dobře. Kousek před cílem sval ještě trochu zazlobí ale už to nějak doklepu. Čas běhu je 2:01:50, ostuda. Ne zas taková jako na Czechmanovi ale pořád ostuda. Tepy 149. To je zas na běh v mym podání nízko, noha mě holt do tempa nepustila.

(c) Zuzka Kubátová

Celkový čas je 5:14:08, jsem sice trochu mrzutej z toho běhu, ale osobák je osobák a tendle čas beru. Ochladim se v Mácháči, vystojim frontu na masáž a pak už se zdekuju a mizím, rodinka čeká.

Krátké zhodnocení nakonec. Jsem sice rád že domu už nejezdim sanitkou, ale ten běh mě trápí. Téměř se opakoval scénář z Czechmana, jen nebylo takový horko tak krize neudeřila plnou silou. Nicméně se začínám přecejen klonit k tomu že kolo mám tendenci přepalovat, i když tepy vypadají celkem nevinně. Nemám pořád dost zkušeností, ale když jsem měl na Mamutmanovi z kola respekt a jel ho opatrně, problémy na běhu nepřišly. Uvidíme ještě na Pilmanovi za 14 dní. Ten má taky těžší profil.

Jedna věc je ale jistá, pokud se chci dál zlepšovat, váha musí jít dolu, protože současných 80 kilo se na běhu dost pronese. Na fotkách je to dost vidět. A já se chci zlepšovat, nějak mě to baví...:-)

Výsledky: http://www.sportis.cz/csv.php?id=1124&co=vysledky&csv=3207
Fotky Zuzka: http://advid.rajce.idnes.cz/Doksyman_2011/