11. 7. 2011

Mammothman 2011 - první půlka bez krize

Můj 3. poloviční ironman, s kopcovitějšími profily kola a běhu a kolo prodloužené téměř na 97km. Předpověď počasí nezklamala, dala se opět čekat pěkná saunička. Na Bigmanovi před týdnem skoro mrzlo, někteří borci dokonce odjezdili i kolo v neoprenu (!) ale já se budu zas opékat ze všech stran. No nic, aspoň natrénuju teplotní vytrvalost...:-)

Plavání se koná v Radvaneckém rybníce, na kole se jedou 3 okruhy s následným dojezdem do Č. Lípy, a pak běh z náměstí ven a zpátky. Závod má 2 depa, která jsou poměrně dost vzdálená od sebe, což klade větší nároky na přípravu a přidělají nejednu vrásku zejména těm kteří s sebou nemají doprovod. Podařilo se mi ale přemluvit ženušku že mi s tchýní převezou auto do Český Lípy, takže jsem ráno přijel, pozdravil se s Advidem a Zuzkou a krátce projel kolo abych zjistil že zalomený bovden u lanka přehazky začíná opravdu už vadit, při přehazování musím tedy trochu "přetáhnout", někdy i přeřadit výš a pak shodit zpět, ale to mám jen za to že na údržbu kola dost dlabu. Odevzdám tašku s běžeckýma botama a výživou na běh a naházim věci do depa.

Pak přeparkuju auto na druhou stranu do parkoviště u kempu a vydám se na místo startu. Jsem tam asi hodinu předem, čekám s neoprenem přes rameno na rozpravu. Jenže sem to nějak poplet, rozprava neni u startu ale v prvním depu na opačné straně rybníka. Okolo vody to pěšky moc nejde, doplavat s klíčkem od auta v ruce tam nemůžu a bosky po silnicích tam přebíhat nechci. Takže se rozhodnu počkat. S ubíhajícím časem jsem nervoznější, chtěl bych se trochu rozplavat, tak se aspoň nasoukám do neoprenu a stepuju u kraje vody a vyhlížím Zuzku, se kterou sem se já trouba vlastně zapoměl domluvit. Takže nakonec klíčky od auta šoupnu jednomu hodnému pořadateli co obsluhuje aparaturu, prý bude pak na náměstí a jdu se krátce rozplavat.

Času není nazbyt tak se přesunu za startovací bránu. Nejsem ani moc nervózní, pro tento závod nemám žádné konkrétní cíle, jen správně rozvrhnout tempo abych se nikde (hlavně na běhu) netrápil. Těsně před startem začne trochu chaoticky jeden z rozhodčích dělat prezenci závodníků ale moc ho není slyšet, navíc je jasné že všechny stejně nestihne přečíst, protože věšinu lidí musí vyvolávat několikrát, tak to pak vzdá nechá nás odstartovat.

(c) Zuzka skoro Kubátová

Do vody zatím neběhám, ale jen poklusávám vzadu, vstup je pozvolný, písečný, voda přiměřeně čistá. Po pár záběrech ale zjišťuju že dnes to není uplně ono, ruce nemají moc tah, po Czechmanovi (kde jsem na můj vkus zaplaval velmi dobře) jsem asi usnul na vavřínech a poslední měsíc moc kvality nenatrénoval. V prvním kole navíc docela kličkuju, druhý už je lepší. Výběh na molo je zajímavé zpestření, jak člověk zaměstná nohy který se do tý doby (alespoň u mě) tak trochu flákají, tak to pěkně zvedne tepovku. To je pro mě nová zkušenost. Z mola do vody radši šipkou neskáču, nechci řešit spadlý brejle. Takže se radši rozběhnu, pořádně zamávám rukama, přeletím pár závodníků, ale dost mě to vysiluje tak pak nechám gravitaci ať se činí a přejdu zas na plavání. To lítání musim ještě trochu líp natrénovat, možná i trochu shodit ať příště doletím ještě dál.

(c) www.czechtriseries.cz

Při vybíhání z depa omrknu čas, nic moc, ale velká hrůza se taky nekoná, čas 35:49 pořadí na 39. místě. Depo mám trochu zmatené, je postavené na jemném štěrku který se lepí na nohy, ale naštěstí mám vedle kola na zemi připravený ručník, tak si nohy otřu, nandám ponožky a radši i tretry rovnou v depu. Z neoprénu jsem se tentokrát vysoukal celkem bez problému, dívčina která v depu asistuje mi jej hned souká do připravené tašky pro převoz, což je milé, tak na sebe hodim helmu, číslo a brejle a vyrážim na trať kola. 1. depo mám celkem dlouhý, 2:32 (60. místo). Asi bude nějakou dobu trvat než to stlačím k minutě jako maj profící...:-)

Kolo byla velká neznámá. Tři okruhy, kopcovitější profil s celkovým převýšením asi kilometr, delší trať kvůli dojezdu do Český Lípy a mizerný povrch silnic. Těžko něco plánovat, takže jsem to nechal svému osudu a moc to nehonil aby mi zbyla šťáva na běh. Věřil jsem Advidovi, který si trať tréninkově projel a vzal si radši taky tréninkový hliníkový kola. Do půlky dost teplo a sluníčko pálilo pak se ale zatáhlo za lehounký mrak takže to svítilo míň. Povrch silnic byl místy fakt mazec, podle mě tak třetinu jízdy jsem se prostě bál zalehnout do hrazdy i když by to jinak v pohodě šlo a místo soustředění se na vlastní výkon jsem kličkoval a kličkoval a taky poměrně často brzdil. To se na horším průměru podle mě podepsalo víc než ty kopečky. Jednou sem musel dokonce docela zprudka zastavovat, v jednom sjezdu se v zatáčce potkala oktávka a Avie přepravující holuby v klecích (nekecám, fakt holuby!) a nemohli se rozhodnout kdo projede první. Samozřejmě je nešlo objet a docvakli mě tam asi 3 lidi který sem předtim pracně předjížděl. Jediná bezproblémová část byla nová silnice před Sloupem, šlo o táhlé klesání, kde se to dalo dost valit, a aspoň tady si člověk mohl trochu zazávodit. Dojezd do Lípy na konci byl místy taky docela tankodrom. Držák na lahve za sedlem se neukázal jako šťastná volba, celkem jsem na trati vytřásl a ztratil 3 lahve. Ale nechci se tu na nic vymlouvat, pořadatel o kvalitě silnic nic nezatajoval, každý se mohl rozhodnout zda tu výzvu přijme nebo ne. Čas kola je nakonec zastavil na 3:05:07, pořadí 27. celkově. Průměr 31,4 na tepech 141 nic moc, ale vzhledem k okolnostem asi taky žádná katastrofa. Dost sem jedl, na kole jsem zbaštil 4 banány, 1 voltage tyčinku, 2 gely, 2 anticrampy a jeden magneslife. Pil jsem střídavě ionťák a vodu, ionťák nejdřív vlastní ale pak jak jsem ztrácel ty lahve tak i ten z občerstvovaček, trochu s obavami, ale žaludek to zvládnul v pohodě.

(c) Zuzka skoro Kubátová

Dojíždím do Lípy na náměstí, a zas trochu zmatkuju, není tu depo v pravym slova smyslu, kolo mi bere pořadatel a asistentka v depu podává tašku s mejma botkama na běh, na to nejsem moc zvyklej, ale je to velmi příjemný, nemuset nic hledat a o nic se starat. Navleču botky, zasunu 2 gely a 1 magneslife, a vybíhám. 2 depo je za 1:19 (34. místo), což vypadá hezky ale šlo to výrazně líp, díky výborné obsluze. Advid to dal pod minutu.

(c) Zuzka skoro Kubátová

Běh je ve 3x7km poměrně kopečkových okruzích z náměstí veden městem, po sídlišti, po pěkné cyklostezce ven do polí, a pak otočka a zpátky. Občerstvovačky jsou celkem 3, ale situované perfektně tak, že za 1 okruh běhu je minete celkem 6x, což znamená celkem 18 občerstvovaček na 21km a to je vážně luxus! Vybavené taky parádně. Pořádný tlustý houby (ne jako ty šmrdlátka na Czechmanu), petky s vodou který si člověk mohl vzít s sebou, ionťák, kola i kofola, melouny a tyčinky. Sudy s vodou kde si můžete houbičky znovu "nabít". Ta občerstovačka před a za náměstím šla uplně akorát využít tak aby se člověk z 1/2 litrové PETky celý osprchoval, trochu napil a při druhém průběhu si vzal něco k jídlu a vyrazil do dalšího kola. Je fakt vedro, teploměr zas atakuje 30, a po zkušenostech z Czechmana, kde jsem na běhu v teple úplně vytuhnul, neponechávám nic náhodě a pořád se polejvám vodou. Připadám si jako běhající vodník Čochtan, protože mi boty čvachtají a nechávám za sebou mokré stopy...:-) Ale účel to plní, a světe div se, já si ten běh snad dokonce užívám. Teda aspoň do doby za 2 otočkou v polích kde mi úsměv trochu zamrzne protože zjistím, že mě Advid (na kterýho jsem naplaval a najel asi 15 minut) dost svižně sbíhá. Dám si technickou toaletní pauzu abych to v klidu promyslel, chvilku počítám a odhaduju že pokud nepřijde krize a pokud se on teprve nerozbíhá mohl bych to ještě ustát. Běží mu to ale fakt hezky. Na trati průběžně potkávám Zombici se Zuzkou, kteří hezky fandějí, ale Davidovi určitě víc...:-) Poslední okruh se opět trochu zatáhne, takže se zas běží líp. Dávám si poslední kolečko na náměstí a dobíhám do cíle v čase běhu docela pěkných 1:53:00, v pořadí celkem 36.

(c) Zuzka skoro Kubátová

Celkový čas je 5:37:47 (celkové pořadí 30/94, v kat. M30 pak 10/24) s čímž jsem docela spokojen. Ale hlavně jsem spokojenej s tím že nepřišla krize, nikde jsem nemusel zpomalovat, nebo zastavovat (nepočítám-li teda cyklistiku, kde si to vynutily okolnosti). Běh sem si docela užíval, to je pro mě naprosto nová zkušenost, ale dřív nebo později se tu asi objeví názor že sem se patrně na běhu flákal...:-)

(c) Zuzka skoro Kubátová

Po závodě si ještě něco málo zobnu z občerstvovačky (ale neni to žádnej hlaďák jako obvykle), přivítám se s rodinkou která mi přivezla auto ze Sloupu, pokecám ještě s Advidem, zombicí a ironmanem a obdržím radu že na běhu skáču moc dlouhý kroky a měl bych víc cupitat jako baletka, čímž se tolik nevysílím, takže na tom ještě zapracuji. S výborným pocitem se pak odeberem do restaurace na náměstí kde si dám špagety a pak balím a jedeme dom.

Závod bych až na kvalitu silnic hodnotil velice dobře, lépe zvládnuté občerstvovačky a depa jsem jinde neviděl. Tričko a medaile taky nádherný. Pokud to pujde, rád se ukážu zas.

Propozice: http://www.mammothman.eu/index_htm_files/fmm2011prop_cz.pdf
Výsledky: http://www.czechtriseries.cz/results/race/98
Záznam TF: http://www.movescount.com/moves/move2302988
Fotky Zuzka: http://advid.rajce.idnes.cz/MAMMOTHMAN/
Fotky czechtriseries: http://www.czechtriseries.cz/gallery/race/98

9 komentářů:

  1. Ten skok do vody má styl, něco jako Neo v Matrixu. A sloh má taky styl, čte se to moc dobře.

    OdpovědětSmazat
  2. :-)) Pobavilo mě, jak jsi volal před čůrpauzou: "Kdo nečůrá, není triatlonista" nebo tak nějak. :-D

    Flašky za sedlem na našich silnicích jsou fakt zlo.

    A šels to moc pěkně. Budu muset trénovat plavčo, ať si můžeme dát na Doksmynovi souboj ve finiši. :)

    OdpovědětSmazat
  3. Pavle diky za pochvalu...Neo je trefnej, ale ja si tam spis pripadam jako bombarder B52...:-)

    Davide to byla taktika, chtel sem cilenym vtipkovanim nabourat Tvoje strojove tempo. Na Doksymana se tesim, a neboj, ja se od zombice naucim ten trik s baletnimi kroky...:))

    OdpovědětSmazat
  4. Baleťáku B52, měl si pustit taky nějaký bomby, nízkej přelet dovede každej. :))

    OdpovědětSmazat
  5. No Sewy, ale to byl let kamikadze! Bomba dopadla, jen nikoho netrefila.

    OdpovědětSmazat
  6. Ahojky, dostala jsem instrukce, podívat se na tvůj blog, abych si zvykla na nové jméno:oD Moc ti gratuluji k príma závodu a za klíčky se omlouvám, nemohla jsem tě tam pak najít. Tak ať se daří čím dál víc:o). Zuzka

    OdpovědětSmazat
  7. No vida, pěkný popisek závodu i výsledek gratulace. Že by jsi konečně dokončoval závody bez zdravotnické pomoci :-)))).
    Ale neumím se ubránit dojmu, když sleduji foto, že přesun cíle do centra České Lípy asi opět moc diváků nepřitáhlo a byly to jen komplikace pro závodníky a doprovod :-(. Ten Dušan si nedá říct a pořád to bude zkoušet a bude pořádat závod s dvěma depy :-(. A kolo 97 km taky trochu nesmyslné :-(.

    OdpovědětSmazat
  8. Alesi diky, vypada to tak. Ty 2 depa zas takova tragedie taky nebyly. Je ale fakt, ze davy fandicich divaku na namesti clovek nepotkal. Na druhou stranu se na Dusana nemuzeme zlobit, ze se snazi to pritahnout k lidem. Tim se to ale paradoxne zhorsi pro doprovod ktery na zavod cilene prijel. Je tezky uspokojit vsechny.

    OdpovědětSmazat
  9. Nějak ses na tom běhu flákal ne? :D JJ Aldo, 2 depa je fakt pro doprovod nepříjemná komplikace. Kolo mohlo mit cca 90, kdyby se poslední úsek nejel až do Sloupu ale už ze Zákup do Lípy. Navíc ta státovka (i tak sme se na ní pak napojili) je v lepším stavu, než ten tankodrom ze Sloupu do 2. depa. Podle mě Dušan do příště některý prvky přehodnotí. Jinak já z držáku za sedlem nic neztratil. IM

    OdpovědětSmazat