Mallorca 2012 - jojo, ta sedla...

Jako blogger dochvilností a důsledností rozhodně nevynikám. O letošní Mallorce by však byla škoda nenapsat ani řádku, protože se po všech směrech vydařila. Loni nám nevyšlo počasí a taky jsem jel s rodinkou. Plánoval jsem že bude režim obden tréninkový den, obden rodinný den vyhovovat, ale nefungovalo to. Od léta jsem proto sekal dobrotu a povedlo se mi prosadit, že bych letos mohl vyrazit sám.

Při balení jsem měl pomocníka, který mi do kufru kola furt schovával nějaký mašinky a podobný důležitosti asi abych se tam nenudil. Když jsem pak kufr na hotelu otvíral, skoro jsem čekal že se ozve "KUK!"...:-)

Vyrazil jsem s partou kluků se kterejma jezdim na kolo, jako loni jsme jeli do Alcudie. Mám to tam rád, člověk si může vybrat, zda chce jezdit placky, nebo kopce, obojí je na dosah ruky. Stejně tak 25m bazén který má otevřeno od 7 kousek od hotelu. Severovýchod Mallorky mi navíc přijde trochu míň frekventovaný než je okolí Palmy, většina hotelů je tam takhle na jaře ještě pozavíraná.

Záliv u Alcudie byl hezky vidět už z letadla, šipka se snaží najít hotel (Viva Tropic)

Začnu nějakejma tabulkama a číslama, ať to máme za sebou. Odjíždeli jsme 19.2. a vraceli se 28.2., první a poslední den jsme stihli jen krátký kolo na rozjetí a vyjetí a ze zbylých 8 dnů jsem chtěl vytěžit maximum. Plán jsem žádný specifický neměl, jen mi bylo jasný že když jedu s cyklistama, budou běh a plavání trochu upozaděný. Jsem na tom teď na kole o něco líp, zimu jsem nepromarodil jako loni, tak už jsem měl před odjezdem asi 600km v nohách.

Objemy:
- kolo 1225km (celk. převýšení 12200m)
- běh 34km
- plavání 11km

Pokud jde o osobní rekordy, zajímavý číslo je 44.5h, přesně tolik jsem odtrénoval v 7 dnech po sobě (21.-27.2.). A pak asi nejdelší štreka co jsem kdy odjel na kole a to kopcovitý výjezd z Alcudie do Banyalbufaru a zpět, lehce přes 200km s 3650m převýšením.

Nebudu tu popisovat den po dni, pokud Vás to zajímá, něco najdete na mym mytreneeku. Přidám ale ještě pár hezčích fotek. Počasí nám vyšlo fakt famózně, v únoru jsem si v krátkejch ještě takhle nezajezdil. Domu jsem přijel s krásným cyklistickým opálením a spáleným nosem.

To už asi stačí, zbytek fotoalba tady. Jak už jsem psal u Advida na blogu v komentářích, na nějaký ponocování nezbývala moc energie.

Typický den vypadal tak že jsem vstal v 6:50, v polospánku se došoural na asi 1/2km vzdálený bazén, odplaval si 45min, došoural se zpátky na snídani, kde jsem se ve 3-4 chodech totálně naprásknul. Pak jsem tupě zíral před sebe, občas se trochu snažil konverzovat, a čekalo se až jídlo trochu slehne a venku se trochu oteplí. Kolem 10 jsme pak vyrazili na kola. Většinou se vyjížďky dělily na 2 části přičemž v půlce jsme někde dávali kafčo a ňákej dortík. Pak zpátky do hotelu, uklidit kola. Když bylo kolo kratší, ještě před večeří jsem dal krátký výklus, když bylo kolo delší tak buď až večer a nebo jsem se na běhání vykašlal. Večeře zas byla událost tak na dvě hodiny, člověk musel všechny ty mňamky ochutnat že? No a pak jsem se zvládnul jen došourat k výtahu a postel a nazdar světe...:)

Tady ještě autoportrét...:-)

Z objemů vidíte že sem plavání a zejména běhu nedal tolik úsilí, ale jednak mi ke konci už docela bolely achilovky a jednak celková únava taky stála za to. Celkově bych soustředění zhodnotil jako velice povedené, doufám že to bude v sezóně aspoň trochu znát, alespoň pocitově myslím že mi to na kole jezdí trochu líp, aspoň v porovnání s lidma se kterýma jezdím. Běh je na to jen o kousek míň mizerně než byla loňská mizérie, no a plavání, to spíš jen tak udržuju, takže zázraky se tam očekávat moc nedaj. Jestli to bude stačit na půlku pod 5 a IM pod 12, to se ještě uvidí...

Závěrem ještě malé avízo, po druhém ultrazvuku to vypadá na další chlapskou posilu do budoucího rodinného TT teamu, ale hlavně je vše vpořádku, v půlce července mi skončí jedna sezona a začne druhá...:)