6. 5. 2012

Krušnoman nezklamal...

Jsou závody, kde honíte časy a osobáky, a pak jsou závody, kam si chodíte pro zážitky. Krušnoman patří bezesporu do té druhé kategorie. Nejde ani tak o vzdálenosti, jako spíš o kopcovitý profil tratí a povětrnostní podmínky, poměrně dost ovlivněné nadmořskou výškou 700m a výš. Ten kdo má moc nad počasím v Krušnejch horách si totiž v posledních několika ročnících s účastníky docela zlomyslně zahrává. Tento závod a borce co jej dokončili jsem doposud s respektem sledoval jen z povzdálí. Letos už ale došly výmluvy, taky sem si řikal, kroupy přece nemůžou padat každej rok, tak sem se přihlásil.



 

(c) Honza Herda

Po příjezdu jsme si s Honzou (Herdou) jeli trochu projet začátek cyklistické části, bylo krásně, teploměr v autě ukazoval v době příjezdu 22 stupňů, foukalo jen lehce. Kdyby to tak vydrželo, bylo by fajn, řikal jsem si. Ale předpověď podobnou idylku rozhodně nepotvrzovala. Pak ještě trochu rozkusnout a hurá na start. Pozná mě ještě Miloš, který jel s Advidem na kole když se pokoušel o parakotoul do škarpy, trochu pokecáme, fajn chapík, jen na to že je to jeho druhá sezona běhá líp než já a kolo mu taky sviští moc pěkně. Popřejem si hodně štěstí a jdem na to.

První půlka běhu je víceméně do kopce, druhý kilák i poměrně dost, ale pak za občerstvovačkou to už jde dolu ne tak prudce, tak se dá natáhnout krok. Moc jsem nevěděl co mě čeká, takže první běh dávám opatrněji za 21:58, mám obavy z toho druhýho běhu.


(c) Jakub Tichý

Depo asi pomalý, nějak zas nešly zapnout tretry a na kolo jsem to po loňský zkušenosti na Pilmanovi nechtěl nechávat. Obloha už se trochu zatahovala tak jsem se ještě nasoukal do rukavic (taky to moc nešlo), rukávy hodil do kapsy a vystartoval na kolo.

První okruh jsem měl v plánu napálit, zejména tam kde se dalo předjíždět, abych ve sjezdech, kde mi to fakt lítalo nemusel moc brzdit. Hned v prvním kopci vemu asi 8 lidí a pak se průběžné prokousávám dopředu, na sjezd do Jiřetína se mi podaří dostat před jednu skupinku tak dolu hezky letim a dle předpokladu jim zmizim z dohledu, ona taky ta 70tka na tacháči holt udělá svoje...:-) Ty Zippy teda fakt lítaj. Cestou dolu zaregistruju Honzu jak ukazuje Vabrouchovi suverénně záda tak jen stihnu trochu vyvalit bulvy (po závodě sem se teprv dozvěděl že mu sjelo sedlo až dolu a jel velkou část cyklistiky vestoje než to opravil). Tepy zpočátku kola mezi 150-160, ale pak se to pomalu zklidnilo lehce pod 150 a já první okuh otáčím s průměrem 34,4km/h. Docela pěkný, to jsem ani neplánoval. Ale nohy dobrý, tepy a pocit dobrý, tak nebyl důvod nějak výrazně zpomalovat. Tedy zatím. Další kolo teda furt ještě dost valím a předjíždím, ale jednoho borce do sjezdu už nestihnu tak musím bohužel dost chodit na brzdy, protože v těch zatáčkách je to v provozu i tak trochu o hubu, natož tam předjíždět. Obloha se zatahuje, tak rychle natáhnu rukávy, na mokrý ruce už to pak nepujde. Druhá otočka v Jiřetíně a už trochu poprchává, ale pak to přijde, tak radši založim novej odstavec...:-))


(c) Jakub Tichý

Trochu se před stoupáním nabaštím, kouknu nahoru a temno jak v nějaký jeskyni. Blesky začínaj křižovat oblohu, rány jak z děla. Dole to moc nefouká, ale nahoře to bude maso. Jedu kolem přehrady a zaregistruju že na odbočce se rozsvítily lampy. Ani není divu, že přes tmavý brejle skoro nic nevidim. Tak je do kopce sundám, ale pak se to spustí, nejdřív průtrž jako blázen, během asi 3 minut mám plný tretry vody. Dostávám se nahoru, fučí opravdu pěkně, naštěstí ale docela souvisle, žádný poryvy. Před týdnem sem dal dlouhý kolo v TT dresu a pěkně si připálil ramena, takže velice ocením když se záhy přidaj kroupy. Taková bezplatná akupunktura, akorát bolí to jaxsviňa. Na rovinkách se to snažím nahoře zase trochu rozjet. Daří se, ale začíná být fakt kosa. Sjíždím do Klínů, na otočce mrknu na průměr, 33,3km/h, no pěkně to spadlo. Déšť ale trochu polevil, tak snad do toho pujde zase dupnout a udržím to aspoň na těch plánovanejch 33. Na občerstvovačce křiknu že chci frťana ale všichni se tomu jen smějou, asi netuší že to myslim vážně...:))


(c) CTS


Vydupu to zase nahoru, a právě když si říkám, že poslední sjezd na otočku v Jiřetíně budu muset fakt opatrně, protože silnice (a hlavně občasné díry) pod vodou nejsou skoro vidět, ozve se "psst....pst....pst..." jak se defekt vždycky dostane do styku s vodou. Aaaa sakra, mrknu na přední je OK, ale to už mi drncá zadek a jedu po ráfku. Hezký, guma uplně prázdná asi tak za 2 vteřiny. Stát se mi to ve sjezdu, no radši nedomejšlet. Ve vyměňování duše jsem marnej i doma v teple, natož totál promrzlej ve slejváku, navic v místě kde dost solidně fučí. Klepajícíma rukama to nějak zvládnu, fouknu tam z bombičky trochu, prohmatám a pak tam fouknu všechno. Jak sem zblblej, tak čumim na mokrou ruku která je celá pod jinovatkou a přimrzla mi k bombičce, v mokru se to holt všechno chová trochu jinak. Když se mi podaří ruku odtrhnout (sem tak zmrzlej že to ani nebolí), chci nandat kolo zpátky, jenže nic, kolo dál měkký. S děsivýma myšlenkama našroubovávám druhou (a poslední) bombičku, tentokrát si dam víc bacha a držim jí přes rukavici, ale efekt stejnej, teda jako žádnej.


(c) Aleš Verba (dík moc za fotky a odvoz!)

To je konečná, další duši nemám, ani jak jí nafouknout, tak se sbalím. Jeden hodný fotograf (asi má něco společnýho s Ivanou Loubkovou, protože má na autě Cyklorenova Cvikov a hlásí ji odstupy pronásledovatelek) mě vezme zpátky do startu. Uklidím věci z depa, trochu pofandím, ale uplně se klepu zimou i když mám na sobě všechno oblečení co mám s sebou. Honza dobíhá na krásnym 8. místě. Spouští se zase slejvák, tak si jen rychle skočíme na jídlo, a valíme dom. Auto cestou dolu ukazuje krásných 10 stupňů. Doma zjišťuju že ta vyměněná duše je pěkně škublá, asi sem to tam moc dobře nenarovnal a řízla se o ráfek. V tý zimě bych to ale moc líp nezvládnul i kdybych míň pospíchal. Spíš bych ještě víc zmzrnul...:)


Nějak mi ta moje kratičká sezona nezačíná uplně nejlíp, problémy s achilovkou, těsně před začátkem sezony musím reklamovat rám nového Transitiona, teď defekt hned na prvním závodu. No snad už je to všechno a teď mě čekají jenom samá pozitiva a jistoty. A taky jedna vyhraná sázka...:-)))

Jinak za duben jsem odplaval 20, odjel na kole 1268 a odběhal 153km. Teď byl volnější týden, ještě dám trochu intenzitky, a pak už Czechman.

7 komentářů:

  1. Kroupy nemůžou padat každý rok. :-D :-D :-D

    Cos to vyfotil za hubeňoura? To jsi jako ty jo? :-)

    Jinak Miloš je nejspíš mě přírodňák. Sice najel přes zimu několik tisíc kilometrů na běžkách, ale i tak mu to na druhou sezónu lítá neskutečně. Dělá řidiče sanitky, takže v práci spí a přes den trénuje. :-))

    Tak snad sis už letos smůlu vybral. Ale kdyby něco, je ti jasný, že DNF je taky prohra? :-) A i DNS, pokud by ten můj krk pořád zlobil.

    OdpovědětSmazat
  2. Bych s tim hubenourem tak moc neplztval, viz ta fotka z depa...:)

    Jojo, s tim pocitam, ze vyhrat sazku lze i kontumacne. Defekt uz jsem si vyzral, takze to je super...:))

    OdpovědětSmazat
  3. No tu druhou fotku jsem prostudoval podrobně až pak. :-) Ale i tak oproti loňskému Doksymanovi změna. :) Aspoň se do ní vejdeš. :D

    OdpovědětSmazat
  4. A právě proto jsem si chtěl v klidu odtrénovat doma :-)). Jak jsem četl nebyl jsi jediný s defektem, ale do té doby jsi to solidně rozjel na kole :-)). Škoda, že na CZECHMANOVI nebudu souboj to bude hodně zajímavý :-).

    OdpovědětSmazat
  5. Muzes Alesi prijet jako turista, je to jen nakejch 160, idealni dlouhej trenink na kole...:))

    OdpovědětSmazat
  6. Ale fakt si zhubnul... Oproti Pilmanovi, co si pamatuju... ;)

    Těším se na Czechmana a na ten váš souboj.
    Jinak ten Krušnoman byl mazec a aspoň už sis tu smůlu vybral, teď už to bude jen lepší... ;)

    OdpovědětSmazat
  7. Kdo jel Krušnomana a nepích, ten jako by ho nejel. :)) V 2008 jsem taky pích, ale to bylo pěkně, tak jsem vyměnil duši a pádil dál. To je to zimní sypání štěrkem a né solí, inu hory...

    OdpovědětSmazat