Poslední tréninkový týden následoval po třech poměrně objemových týdnech (u mě objemový týden znamená >10hod :-) ) jsem spíš vypouštěl a dolaďoval technické detaily jako oprášil podzimní prach z biku, zkoušel triatlonový dres, ale třeba taky kopal vzteky do myčky a pak testoval při běhu přes špičky zda je noha OK a tak podobně. Každý se připravuje podle svého gusta...
Ještě krátce pozadí k mýmu tréninku jednotlivých disciplín. Minule jsem stálo moje plavání pěkně za houby, kalná voda v kombinaci s naprostou nezkušeností měla za následek, že jsem se ve vodě pěkně motal, nebyl schopnej držet směr a vysloužil si tak pěkných pár kopanců, než mě semlel balík "prsařů" a já radši nechal kraula kraulem a taky to "odprsil". Letos jsem to nechtěl zopakovat, takže jsem v bazénu trochu trénoval kraul poslepu s tím že každé 4-5 tempo jsem vykoukl z vody ven a překontroloval směr. Nicméně to bylo k plavecké přípravě asi tak vše. Byl jsem letos v bazéně asi 5krát, takže zázraky se nedaly očekávat. Pokud jde o kolo, tam byl potenciál rozhodně vyšší, najel jsem letos lehce přes 2000km (většina na silničce), což sice není taky žádný zázrak, ale loni to byla sotva pětina. Běhu se věnuju tak nějak průběžně, furt žádné tempové tréninky, jen objem v TF 130-140, ale oproti loňsku tam určitě bude lepší základ. Loni mi na běhu pěkně došla šťáva, sice jsem to odklusal bez přestávky, ale běh to moc nebyl. Takže u kola a běhu jsem očekával zlepšení, u plavání byl spíš plán sbírat zkušenosti, odplavat to kraulem a přežít. Na to se pak později dají případně stavět další očekávání.
Nebudu to moc rozkecávat, najednou tu byla sobota 26.6.2010, já si sbalil svoje nádobíčko a vyrazili jsme s rodinkou směr Dobříš. U ségry Johy a švagra Adama (mají domek asi 300m od startu) nám bylo poskytnuto luxusní zázemí, a taky lehký obídek po kterém jsme se s Adamem odebrali vše připravit na start. Stihnul jsem ještě krátké rozplavání, a ještě si otestnul že mi jde dýchat i do kalné vody, takže tento psychický blok taky nejspíš odpadnul, snad to bude OK. Potkám ještě Petra (Zaba na mytreneeku), prohodíme pár slov a postavíme se do pravé části startovního pole. Výstřel sem nějak přeslech, ale najednou se všichni vrhli do vody a začla klasická mela. Neměl jsem ještě nasazený brejle, tak sem to napravil a vrhnul se na to taky. Do první bojky to byla fakt mela, tak sem jí vzal pro jistotu obloukem hodně zprava, pak se to začlo lepšit a já se konečně začínal dostávat do nějakého rozumného tempa. Jenže to už tu byl výlez a hurá do dalšího kola. To už bylo dobrý, lidí už nebylo tolik, dokonce sem pár lidí i předplaval (nebo jak se to řiká). Tempo už bylo rovnoměrný, rychlost sice asi nic moc, ale takhle bych odplaval i ty necelý dva kiláky na půlce.
(c) www.petrdufek.cz
Vybíhám z vody a hrnu se ke kolu, kde uvidím Gábi, která se ujímá fotodokumentace mého převlíkacího snažení. Kombinéza je super, jen ty vabronožky nejdou moc dobře na mokrý nohy nandat. Sice je mám srolovaný, ale na chodidla se musejí taky nějak nasadit. Konečně se podaří, ještě zavážu moje šílený tretry (mají tkaničky i přezky), snad nejpomalejší tretry k nazutí a už vyrážim z depa. Změřený ho nemám, furt mi to při závodech nedocvaká, abych včas odmáčknul mezičasy.
Kolo začíná hezky do kopce, daří se mi hned od začátku předjíždět, dvě rakety předjedou i mě. Pár sekund ztratim těsně pod kazatelnou, někdo tam v nejužším místě kde se nedá moc předjíždět nezvládne řízení tak musim ven z pedálů. Po chvíli se to zase rozjede, z kopce vezmu zase pár lidí a frčim dál. Některé sjezdy jsou na Tvrďákovi fakt výživný, nechtěl bych je moc sjíždět v blátě. Už je tu ale další stoupání, tentokrát mírnější, po zpevněnějch cestách a asfaltkách, využívám tréninku na silničce, a ve vysoké kadenci vezmu postupně zase asi 5 lidí. To se mi moc líbí, kolo je zatím uplně super. Přijde další sjezd, zase pěkně ostrej, samý kořeny a tak. Přiřítím se k nějaký skupince lidí, všici jsou z kola dole, a pomáhají někomu kdo bezvládně leží na zemi. Vypadalo to dost ošklivě, kluk přeletěl přes řidítka a dost se praštil hlavou o zem. Měl zapadlej jazyk, kterej se mu podařilo klackem vytáhnout ale byl furt mimo, někdo volá sanitku. Ostatní brzdí ty přijíždějící, je to dost nebezpečný místo. Chvíli postávám okolo, není jak být k užitku, mobil nemám, tak se pak s trochu blbým pocitem seberu a jedu dál s tím že zkusím aspoň dojet nějakou hlídku a poinformovat je co se stalo. Jenže hlídka nikde, tak si to valím dál po dlouhym úseku po silnici. Někde by tu měla bejt občerstovačka, ale dlouho nic. Až po dalšim peprnym stoupání k ní konečně dorazim. Hlásim co se stalo, holky nemají bohužel ani mapu, tak mě vytočí někoho na telefonu, snažim se vysvětlit co se stalo, ale paní nějak není schopná s informací rozumně naložit. Mezitim kolem profrčí tak deset lidí, ptám se jich jak to s tim klukem vypadá, ale všichni jen prolítnou kolem, ignorujíc mě i občerstvovačku, tak to vzdávám a vyrážim dál, je to ještě 10 kiláků. Dám gel, vezmu tak 5 lidí co projeli kolem občerstvovačky, nikdo nic neví jak to s klukem dopadlo. Najednou se mi nějak nechce závodit. No nic, snad to dobře dopadne.
(c) www.petrdufek.cz
Dorazim do depa, nazuju běžecký botky a vyrážim. Pár lidí který jsem předjel ale vyběhli dřív, ty depa musim ještě vylepšit. Kouknu na hodinky a hrome, 3:40/min, tak to asi nee. Zpomaluju na rozumných 4:30/min, je mi jasný že ani to neudržim, ale zatím to jde mírně z kopce, tak to nechám bejt. Je dost teplo, začátek se běží po silnici a zpevněných cestách bez stínu, pak se to ale zlepšuje. Prohodim pár slov s někým koho doběhnu, ale vypadá že má dost, tak ho předbíhám a dál běžim sám. Po chvíli vezme někdo mě, triatlonovou kombinézu má svlečenou do pasu, tak se opičim což se ukáže jako výborný nápad. Těšim se na občerstvovačku, která má být uprosted osmičky běžecké tratě, ale zrada, nic tam není. Tak to je blbý, trochu vody bych už docela rád, takhle to ale budu muset vydržet až do konce. Přichází minikrize, trochu mě chytne křeč do žaludku (asi z pomyšlení že voda nebude :-)), ale po chvilce to zas odejde. Tempo spadlo dost přes 5:00/min, běželo se furt trochu do kopce, nicméně se snažím zase přidat. Dává mě nějaká dáma, ale nechávám jí radši jít dopředu a běžím si na pohodu. Už je tu ale závěr, je to celý mírně s kopce, takže se mi zase dařá udržet 4:30/min, na konci ještě trochu zrychlím a proběhnu cílem. Gábi se daří mě vycvaknout.
Je mi celkem fajn, což znamená že jsem se zase nedokázal zmáčknout (jako na Hervis půlmaratonu). Tréninkovej efekt zase neni 5, ale nějakejch 4.5, takže i v podání Suunta tam byly rezervy. Jsem línej nebo nedostatečně namotivovanej, a nebo si to chci prostě jen víc užít? Nevím, to budu řešit později, dojdu pro pití a kousky melounu, který velmi bodnou. Vypiju ještě trochu koly, ale spíš jen tak na chuť, pozávodní vyčerpání se nějak nedostavuje. Narozdíl od loňska.
Počkáme ještě na Adama, pořádně mu zafandíme a pak se s Petrem jdu ještě trochu vyklusat. Moc jsem si to dneska užil, a příští rok se tu doufám ukážu zas.
Na hodinkách mám odmáčknuto 2:12:30, což je solidní výsledek vzhledem k loňským skoro 2:18. Letos se plavalo 700m oproti loňským 500m, a ještě jsem cca 5min, poztrácel na kole snahou být nějak ku pomoci tomu klukovi co slítl. Ten jak sem se po závodě dozvěděl se pak probral, a chtěl závod dokončit, ale naštěstí mu to rozmluvili...:-)
Na vyhlášení jsem nebyl, ale Adam mi posílal SMS, že jsem 22. v kategorii. Loni to bylo 54. Ještě ale nevím z kolika lidí. Ofiko čas je 2:12:35, plavání s 1. depem je 15:51, kolo je 1:18:35 a 2.depo s během je 38:09.
