Doksyman 2010 (1,9/90/21,1) - Až do dna...

Propozice závodu:
http://www.ironman.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=72&Itemid=83
Výsledky:
http://www.sportis.cz/csv.php?id=1040&co=vysledky&csv=2992

Tento závod byl vrcholem mojí první triatlonové sezony, a také můj první dlouhý triatlon, takže silné zážitky daly celkem očekávat. Na druhou stranu někdy platí, že čeho je moc, toho je až příliš. Ale popořadě, sorry, je to dost dlouhý...

Závod byl naplánován jako zakončení kratičké dovolené, kterou jsme s rodinkou trávili v jednom pěkném apartmánu v Jestřebí, kousek od Máchova jezera. Počasí bylo dost mizerné, Liberecký kraj se stále zotavoval z nedávných povodní, a předpovědi taky stály za starou belu. Po letošním Krakatitu mě ale nějaké výstřelky počasí rozhodně nemohly rozházet, takže na únikové manévry vůbec nedošlo. Jak by to asi taky vypadalo, když všude vytrubuju že bude Doksyman vrcholem mojí 1. triatlonové sezony a pak bych se neukázal.

V neděli ráno jsem se po sedmé vybatolil, sbalil všechny věci a vyrazil do kempu Borný. Přijel jsem dost brzo, bez fronty vyfasoval číslo 69, chip a opravdu krásné triko a šel připravit věci do depa. Tam jsem z fotek poznal Advida a hned sem se k němu s kolem přifařil, abych ho mohl obrat o nějaké zkušenosti. Tímto mu díky za cenné rady. Tipovali jsme kdy bude pršet, ale jak se později ukázalo, byli jsme oba vedle. Na vodu jsem nějak zapoměl, takže si jí v rámci rozklusání doběhnu ještě koupit na vrátnici (jinde nebylo otevřeno). Několikrát zajdu ještě na záchod, při poslední návštěvě tam najdeme na zemi ležet kluka, který s sebou švihnul protože se mu zamotala hlava. Dobrý začátek, vypadal ale že to rozchodí, tak jsem si šel po svých a šel se trochu rozplavat.

Voda ani ne moc studená, což je pro mě dost důležitý, neopren budu pořizovat až na příští sezonu. Takže jen kombinéza. Docela foukalo, takže se daly očekávat vlnky, ale z pláže to nevypadalo nijak hrozně. Ale to už se všichni začali řadit, postavil jsem se doleva dozadu, ať moje křižování nikomu nepřekáží. Předstartovní nervozita trochu opadla a už jsem jen čekal na start. Z plavání jsem měl trochu vítr, přecejen jsem "kachličkář" a ta zadní bojka (plaval se jen 1 okruh) byla pořádně daleko.

Po odstartování sem se v klidu šoural do vody, nandal brejle, zatímco všichni předemnou se pohybovali takovým tím hybridním motýlkem s odrazy ze dna. Lehkým klusem se šinu za nimi, mělčina byla docela dost daleko, ale pak už mám vodu nad pás a přejdu na kraul. Postartovní mela se mě nějak netýkala, hned po startu sem se vydal do levé části pole (plavalo se na pravou ruku). Po odplavání od břehu se poprvé potkávám s vlnkami, ale zatím to jde. Párkrát si sice loknu, ale pak se to srovná, a už to jde líp. První bojku vezmu pěkně zeširoka, takže zase žádná mlátička, které jsem se bál, a pak se pokračuje na tu šeredně vzdálenou zadní bojku, která je ale směrem přímo na kopec, takže orientace perfektní, ani se nemusí moc vyndavat hlava, aby to člověk viděl. Tak si plavu, moc to nehrotím, a přesto se mi daří pomalu ale jistě předbíhat, zejména prsaře, ale i kraulisty a to i ty v neoprenu, což mě těší. Zadní bojka se přibližuje ale hrozně pomalu. No jo, v bazénu ty 2 kiláky nevypadaj tak hrozně. Vlny jsou už na muj vkus docela parádní, ale zatím plaveme po větru, tak se to dá. Konečně otáčímě u zadní bojky, paráda, půlka je za mnou, ale zase začíná občasné lokání. Proti vlnám to fakt není nic moc, a zase mi chvili trvá, než srovnám nádechy tak abych se nadechnul spíš vzduchu než vody. Nebudu to protahovat, druhá půlka už proběhne bez dalších překvapení, tahám to hlavně rukama a nohama to jen tak šolíchám, mineme bojku na půli cesty a najednou je tu konec. Poskakuju z vody a kouknu na stopky, kde se zrovna otáčí 40min., takže docela dobrý. Čas plavání za 40:20, tedy 80. místo, to je lehce za půlkou, co víc si přát. Údaje o tepovce ve vodě Šuunto neumí.

Doběhnu do depa a začnu klasicky zmatkovat, i když jsem si to při plavání několikrát probíral v hlavě. Nejdřív nevím čím začít, pak si na sebe ale začnu rvát dres, což přes mokrou kombinézu samozřejmě moc nejde. Pak začnu na levou nohu rolovat vabronožku, ale zjistím že je na pravou nohu, tak jí zase sundavám, a znova. Mezitím doběhl z vody Advid, profesionálně profrčel depem a už je fuč. No to je teda pěkný. Za chvilku jsem ale hotovej taky, naláduju ještě do dresu gely, tyčky powerbike, pumpičku a magneslife, což mi všechno z dresu vypadlo, když jsem ho navlíkal. Vycucnu Endurogel, zapiju zbytkem vody, drapnu kolo, plácnu na sebe helmu a hurá ven z depa. Trvalo přes 4 minuty, drsný.

Výjezd z depa je po takový dost blbý cestě, takže jedu hodně pomalu, abych tam sebou někde neseknul. Chvíli mi nechce naskočit tepovka a road bike pod ale pak se chytnou. Už jsme ale na silnici, a to pěkně parádní silnici, tak zalehnu pořádně do hrazdy, jako bych nevěděl že v ní budu viset ještě 3 hodiny a pomalu to rozjíždím. Za chvilku předjedu Advida, který to asi rozjíží ještě opatrněji, což mě trochu varuje ať se hlídám a na kole se neuvařím. Jede se mi parádně, kolo hezky sviští a já dost předjíždím. První otočka, Advid těsně za mnou, furt se snažim krotit a jedu na pohodu. Začínám ale cítit že budu potřebovat na malou, rozhodnu se to ale vydržet dokud to pujde. Trať cyklistiky má jedinou vadu na kráse a tou je asi kilometrová část s dost špatnym asfaltem, a samou dírou. Tam radši chodim ze sedla. Druhá otočka, a jedem zpátky. Kontroluju tepy, drží se kolem 145, což by mělo být OK. V jednom kopečku kouknu na svuj stín který vypadá fakt divně a zjistim že mám helmu obráceně. No paráda, už jsem zase za vola a nikdo mě ani neupozorní. Zpomalim, aerodynamický problém vyřeším a frčim dál, hned to jede líp...:-) Přetlak v močáku už mi ale brání v komfortním položení do hrazdy, takže zatímco na poslední otočce prvního kole všichni hecují, "Jeď, jeď!!!" já k překvapení všech sjíždím ke krajnici a začnu lovit. Prohrabat se úspěšně skrz dres a kombinézu a ulevit přetlaku chce pořádný předklon, takže závodníkům, které jsem předjel a fanouškům dávám šanci shlédnout něco pořádně zábavného. Někdy se musím naučit jak to dělaj cyklisti. První kolo je za mnou, odmáčknu čas 57:30, průměrná rychlost 33,42km/h, kadence 81, na průměrných tepech 145, to je solidní. Odmačkávám ho ale pozdě takže moje první "kolo" má 32,12km

Na občerstvovačce vezmu 2 půlky banánů a jedu dál. Mám dvě 700ml flašky, s ionťákem, na který jsem ještě moc nešáhnul, tak to hned napravuju. Dobaštim banány a protože se cejtim fajn, malinko přidám. Jde to dobře tak neni důvod to přehodnotit, tepy se furt motaj mezi 140/150. Před 2 otočkou 2. kola ještě zbaštím tyčku powerbike ale při zandavání obalu zpátky do dresu (nerad odhazuju binec do lesa) mi vypadne pumpička. Místo abych se okamžitě otočil, tak chvíli přemejšlim, co budu dělat, ale pak se pro ní přecejen vrátim. Leží dost blbě uprostřed a taky bych jí mohl ještě potřebovat. Další blbá ztráta, škoda. Za chvíli ještě cucnu endurogel a taky si dám magneslife, jsem přecejen za půlkou cyklistické části a nohy už o sobě dávají vědět. Končím druhé kolo, odmáčknu čas 52:01, průměrná rychlost 34,81km/h, na průměrných tepech 146, to je moc hezký. Průměrná kadence je 85, mé druhé kolo měří 30,16km.

Poslední kolo už to nehrotím, mírně zvolním, nožky už jsou cejtit. Před druhou otočkou dám další tyčku powerbike, ale jak jí chroustám, nějak to chroupe. První co mě napadne je že v tom mají nějaký kámen, tak celé sousto vyplivnu do lesa. Jenže v puse něco chybí. Tak zapátrám jazykem, no paráda, právě jsem odflusnul do lesa inlayovej můstek asi za 10 tisíc. Dostanu pěkněj vztek a špalu dál. Po chvíli mi dochází, že jsem to vlastně mohl celý šoupnout do dresu a zubař by mi to pak zas přilepil, jenže teď už jsem pěknějch pár set metrů dál, to neni šance že bych našel. No jo, odkrvený hlavě to moc nepálí. Poněkud vzteklej ale i trochu nepochopitelně pobavenej, co by se tak ještě mohlo dneska podělat, jedu dál. Jo to kdybych vědel co mě ještě čeká, asi bych poslal kolo taky do lesa a radši se šel vrhnout na čtyři a hledat vyplivnutej cucek. Vycucnu Endurogel, zapiju zbytkem vody a dokončuju poslední kolo, to moje má už jen 27,73km, odmáčknu čas 51:04, průměrná rychlost 32,63km/h, na průměrných tepech 147, kadence 82.

Celkově je kolo s depem za 2:49:51, z toho depo kolem 4 minut, patálie se zubním můstkem, odskočením na malou, spadlou pumpičkou a otočenou helmou asi možná nějakou minutku dvě taky zabraly. S kolem jsem hodně moc spokojenej, s průměrnou rychlostí téměř 33km/h jsem nepočítal. Neměl jsem pocit že bylo přepálený, průměrný tepy by byly vejš než na 146.

Druhé depo už je trochu lepší, má tak necelé 2 minuty. Vybíhám dostanu první barevnou gumičku na ruku a hned vemu zavděk 2 houbičkám a pořádě se schladím. Napiju se vody a vybíhám. Běží to celkem solidně, 5:00-5:10min/km, je ale dost teplo, tak na další občerstvovačce beru dvě vody, jednu do sebe a jednu na sebe a po asfaltce běžim do táhlého stoupání, rychlost jde samozřejmě dolu a tepy nahoru. Je to naštěstí ve stínu. Za chvíli jsem nahoře a těšim se na to že až do k depu se běží lehce s kopce. Na běhu jsou 3 občerstvovačky což je paráda! První kolo běhu dávám za 37:43, průmerná rychlost 5:32km/min, na tepech 156.

Druhé kolo jsem běžel trochu lehčeji, aby mi do závěru zbyly nějaký síly. Ale teplo (a dusno) začínalo bejt docela nepříjemný, tak sem si zas tak moc neodpočinul. Za kopcem dávám gel a magneslife a zapíjím to ze dvou kelímků vody. Druhý kolo běhu dávám za 39:23, průměrná rychlost 5:42km/min, prům. tepy 159.

Do třetího kola vybíhám s tim že je šance udržet to pod 5:30, což je uplně neskutečný, plán byl dostat se pod 6hod. Tak se nechávám vyhecovat a zase trochu přidávám. V kopci už ale začínám polykat andělíčky a musím tam vložit chodeckou vložku. Zas se rozběhnu, ale moc to nejde. Na poslední občerstvovačce do sebe ještě kopnu kelímek vody a dobelhám se do cíle. Začíná na mě padat pěkná únava. Poslední kolo běhu dávám za 38:27, průmerná rychlost 5:29km/min, prům. tepy 163.

Celkový čas je 5:25:37, jsem 59./149. absolutně, 36./82. v kat M30-39. Pro mne je to údaj z říše snů, nebo alespoň hodně divokých představ.
Záznam ze sporttesteru: http://www.movescount.com/moves/move367640

V cíli si vydechnu, radost z nádherného času si ale moc neužívám, jsem tak nějak apatickej. Trochu se mi motá hlava, tak si musím sednout na nějaký zábradlí. Je to horší a horší, tak se snažím se upozornit lidi okolo, že sebou brzo asi seknu. Lehnu si na zem, ale to už je okolo mě několik lidí, zvedají mi nohy a někdo volá záchranku. Jazyk mám dřevěnej, nemůžu mluvit a začínám trochu sípat. Jsem ale naštěstí při sobě. Jazyk si radši držim aby mi nezapad a čekáme na sanitku. Snažim se hodně dejchat, stehna a lejtka jsou ve křeči, nemůžu s nima pohnout. Prostě nic moc, ale už se to dál nezhoršuje. Lidi na mě furt mluví, ale z jejich výrazu chápu že vůbec nevypadám dobře. Pak už je tu sanitka, doktor mě na chvíli posadí, nohy v křeči ale pekelně bolí. Nakonec se to podaří, jenže za chvíli se začínám zase motat a musím si lehnout. Dají mě na lůžko a najednou sem v sanitce a dostanu infúzi, 0.9% roztok NaCl. Doktor mi oznamuje že jedem do nemocnice, tak se snažim ještě narychlo zorganizovat uschování věcí z depa. Jeden z organizátorů mi ještě přinese tašku kde mám doklady a mobil a můžem jet. Ze sanitky volám ženušce, která je v Jestřebí, očekávám výbuch, ale bere to v pohodě. Sestra v sanitce si ze mě dělá srandu, že mám nějak až moc hodnou ženu, že ona by mě pořádně seřvala. Nakonec jsem v nemocnici, dostanu ještě fyziologický roztok a pak 10% glukozu, magnesium a 2 tabletky asi paralenu, na teplotu. Po dvou hodinách křeče odejdou uplně a jsem propuštěn. Zvláštní, nohy trochu utahaný ale jináč sem uplně v pohodě. Beru si taxíka zpátky do kempu, posbírám věci a kolo z úschovny surfů a odjíždím.

Teda myslím že na jeden den se toho událo trochu až moc. Přemejšlim ještě teď kde jsem udělal chybu. Endurogely jsem dal celkem 4, na začátku, pak po plavání, pak na půlce kola, pak na konci kola, pak za půlkou běhu. K tomu na kole 2 tyčky powerbike. 2x Magneslife, jeden v půlce kola, jeden v půlce běhu. Na kole jsem vypil litr a půl vlastního ionťáku, kterej mám vyzkoušenej a snědl asi 3 celé banány. Na běhu jsem na každé 2. občerstvovačce vypil kelímek koly a na každé občerstvovačce vypil kelímek vody. Den před závodem a ráno před závodem jsem spolkl 2 kapsle anticrampů, a za 3 dny před závodem jsem vypil 2 Magnesie.

Uvítám každou radu, nebo komentář. Na něco jsem zapoměl, nebo jsem tělo prostě "přetáhnul" a díky všem těm gelům atd. jsem se cítil moc dlouho v pohodě a pak to přišlo rychle...?

Každopádně na svůj prvni 1/2 ironman asi nikdy nezapomenu, ale do celýho se určitě nepustím dokud neodjedu znova 2 půlky bez kolapsu, klidně s horším časem, protože ten závěr za cílovou branou nebyl nic moc.

Nějaký fotky (možná tu ještě něco přibude)...

plavání před a po...

kolo, vlevo jsem ještě za blba, totální amatér, vpravo už je to trochu zamaskovaný...:-)

běh, jsem vzadu, někdo mě pak varoval že za polosvlečenej dres mě můžou diskvalifikovat, tak jsem ho pak zas nandal...