24. 5. 2012

PRD s osobákem, vzpurná koza, a další...

PRD

Předminulý víkend jsem místo sobotního kola zařadil běžeckou desítku s libozvučným názvem PRD (pražská relativní desítka) a jak je mým zvykem, zapoměl sem napsat report. Akcička je to pěkná, v pražském parku Hvězda, běží se čtyři okruhy a v každém z nich máte možnost do sebe na občerstvovačce kopnout pivo, za což se vám z výsledného času odečtou 3 minuty. Po doběhu si vás zváží a hmotnost přepočtou na ideální váhu běžce, což je prý 70 kilo. Lidi s váhou kolem 90, co desítku zvládnou za 45min, a lehce do sebe šoupnou 4 piva, hravě trumfnou i nejrychlejší etiopany...:)

Já jsem nic nechtěl riskovat tak jsem se občerstvovačce obloukem vyhýbal. Vědom si svých přehnaných očekávání z podzimu, běžel jsem od začátku tempem kolem 4:05/km a bez zásadnějších obtíží jsem ho udržel až do konce. Výsledný čas 40:52 znamenal zlepšení od prosince o 3/4 minuty, vzhledem k objemům který jsem letos naběhal a naprostý absenci kvality je mi to tak trochu záhadou. Navíc průměrný tepy 165 vypovídají o tom že nějaká rezerva tam ještě asi byla, na podzim sem běhal desítky na 170-173. Relativní čas (mě se započítala jen váha 8kg přes) bych bral, 36:40...:-))

Nic se však nemění na tom že při běhu (no ono ani jindy) nejsem nijak zvlášť fotogenickej a rozhodně nevypadám v pohodě. Poslední fotka vypadá vyloženě nepřirozeně. CO to proboha vyvádim s těma ramenama? Nejen že je držim křečovitě nahoře, ale taky je nějak divně vytáčim do stran. Ach ten muj běh...



Za fotky velké díky Ivče! 

Honza (zombice) dal s přehledem za 40 i se 4 pivníma kouskama, klobouk dolu, já bych to asi vyklopil za prvnim bukem...

log: http://connect.garmin.com/activity/177244554
vysledky: http://www.bonbon.hustej.net/doc/2012_prd.pdf


Vzpurná koza

Anabáze s Transitionem neměla pravděpodobně brát konce. V týdnu po PRDu jsem se sice zaradoval, protože  přišel balík, a po rozbalení jsem vytáhnul fungl nový rám, na němž bylo místo PRO napsáno S-WORKS, tedy rám o třídu vejš, který sedlal i Macca. Radost však neměla dlouhého trvání. Když jsme rám s Martinem osazovali, protahování lanka přesmyku jsme nechali bojácně až na konec. Asi na 35. pokus se lanko prostrčit skutečně podařilo, ale nějak divně drhlo. Po připojení přesmykač reagoval zprvu hodně líně a pak už se nehnul ani v krajních polohách páčky, a to bylo lanko utažené dobře. I po několika dotáhnutích žádný posun k lepšímu. Lanko jsme (dost ztuha) vytáhli a zpátky už ho nedostali. Další snažení raději nepopisuju, přišel bych o těch pár čtenářů co tendle blog má.

Ztratil jsem nervy, posílání balíčků do Anglie není přecejen uplně levná záležitost, tak jsem kolo sbalil a odvez do specializovaného servisu (www.sunsetbike.cz) do Slaného který provádí všechny možné opravy prasklých karbonových rámu a podobné úpravy na který si u nás jentak někdo netroufne. Když už se do rámu má vrtat, ať to provede někdo kdo ví...

Po asi týdnu sem si rám mohl vyzvednout, alternativní řešení využívá díru na SRM kabel a lanko je k přesmyku vedeno z druhé strany, viz foto níže. Přesmykač řadí úplně pohodově, neni třeba žádná velká síla a hlavně už žádné protahování lanka rámem, vše je vedeno bovdenem, takže snad konečně světlo na konci tunelu. Za pět minut dvanáct, za týden je Czechman. Výše uvedený servis můžu s klidným svědomím doporučit.




3D ultrazvuk


Moc se mi toto nechtělo absolvovat, protože z reakcí lidí kteří na tom už byli vím, že to chce poměrně dost štěstí, aby obrázky mrněte nevypadaly (v lepším případě) jako Noční můra z Elm Street. Ale tam kam chodí Gábi na kontroly toto divadýlko nestojí zas tak moc, tak jsme to zkusili. Až na jednu světlou vyjímku, kterou přikládám, bylo vidět vesměs velký kulový...:-)  Nicméně ten druhý obrázek (dámy prominou) vyvrací veškeré zbývající nejistoty...:-))

 


Tak v Pardubicích...

6. 5. 2012

Krušnoman nezklamal...

Jsou závody, kde honíte časy a osobáky, a pak jsou závody, kam si chodíte pro zážitky. Krušnoman patří bezesporu do té druhé kategorie. Nejde ani tak o vzdálenosti, jako spíš o kopcovitý profil tratí a povětrnostní podmínky, poměrně dost ovlivněné nadmořskou výškou 700m a výš. Ten kdo má moc nad počasím v Krušnejch horách si totiž v posledních několika ročnících s účastníky docela zlomyslně zahrává. Tento závod a borce co jej dokončili jsem doposud s respektem sledoval jen z povzdálí. Letos už ale došly výmluvy, taky sem si řikal, kroupy přece nemůžou padat každej rok, tak sem se přihlásil.



 

(c) Honza Herda

Po příjezdu jsme si s Honzou (Herdou) jeli trochu projet začátek cyklistické části, bylo krásně, teploměr v autě ukazoval v době příjezdu 22 stupňů, foukalo jen lehce. Kdyby to tak vydrželo, bylo by fajn, řikal jsem si. Ale předpověď podobnou idylku rozhodně nepotvrzovala. Pak ještě trochu rozkusnout a hurá na start. Pozná mě ještě Miloš, který jel s Advidem na kole když se pokoušel o parakotoul do škarpy, trochu pokecáme, fajn chapík, jen na to že je to jeho druhá sezona běhá líp než já a kolo mu taky sviští moc pěkně. Popřejem si hodně štěstí a jdem na to.

První půlka běhu je víceméně do kopce, druhý kilák i poměrně dost, ale pak za občerstvovačkou to už jde dolu ne tak prudce, tak se dá natáhnout krok. Moc jsem nevěděl co mě čeká, takže první běh dávám opatrněji za 21:58, mám obavy z toho druhýho běhu.


(c) Jakub Tichý

Depo asi pomalý, nějak zas nešly zapnout tretry a na kolo jsem to po loňský zkušenosti na Pilmanovi nechtěl nechávat. Obloha už se trochu zatahovala tak jsem se ještě nasoukal do rukavic (taky to moc nešlo), rukávy hodil do kapsy a vystartoval na kolo.

První okruh jsem měl v plánu napálit, zejména tam kde se dalo předjíždět, abych ve sjezdech, kde mi to fakt lítalo nemusel moc brzdit. Hned v prvním kopci vemu asi 8 lidí a pak se průběžné prokousávám dopředu, na sjezd do Jiřetína se mi podaří dostat před jednu skupinku tak dolu hezky letim a dle předpokladu jim zmizim z dohledu, ona taky ta 70tka na tacháči holt udělá svoje...:-) Ty Zippy teda fakt lítaj. Cestou dolu zaregistruju Honzu jak ukazuje Vabrouchovi suverénně záda tak jen stihnu trochu vyvalit bulvy (po závodě sem se teprv dozvěděl že mu sjelo sedlo až dolu a jel velkou část cyklistiky vestoje než to opravil). Tepy zpočátku kola mezi 150-160, ale pak se to pomalu zklidnilo lehce pod 150 a já první okuh otáčím s průměrem 34,4km/h. Docela pěkný, to jsem ani neplánoval. Ale nohy dobrý, tepy a pocit dobrý, tak nebyl důvod nějak výrazně zpomalovat. Tedy zatím. Další kolo teda furt ještě dost valím a předjíždím, ale jednoho borce do sjezdu už nestihnu tak musím bohužel dost chodit na brzdy, protože v těch zatáčkách je to v provozu i tak trochu o hubu, natož tam předjíždět. Obloha se zatahuje, tak rychle natáhnu rukávy, na mokrý ruce už to pak nepujde. Druhá otočka v Jiřetíně a už trochu poprchává, ale pak to přijde, tak radši založim novej odstavec...:-))


(c) Jakub Tichý

Trochu se před stoupáním nabaštím, kouknu nahoru a temno jak v nějaký jeskyni. Blesky začínaj křižovat oblohu, rány jak z děla. Dole to moc nefouká, ale nahoře to bude maso. Jedu kolem přehrady a zaregistruju že na odbočce se rozsvítily lampy. Ani není divu, že přes tmavý brejle skoro nic nevidim. Tak je do kopce sundám, ale pak se to spustí, nejdřív průtrž jako blázen, během asi 3 minut mám plný tretry vody. Dostávám se nahoru, fučí opravdu pěkně, naštěstí ale docela souvisle, žádný poryvy. Před týdnem sem dal dlouhý kolo v TT dresu a pěkně si připálil ramena, takže velice ocením když se záhy přidaj kroupy. Taková bezplatná akupunktura, akorát bolí to jaxsviňa. Na rovinkách se to snažím nahoře zase trochu rozjet. Daří se, ale začíná být fakt kosa. Sjíždím do Klínů, na otočce mrknu na průměr, 33,3km/h, no pěkně to spadlo. Déšť ale trochu polevil, tak snad do toho pujde zase dupnout a udržím to aspoň na těch plánovanejch 33. Na občerstvovačce křiknu že chci frťana ale všichni se tomu jen smějou, asi netuší že to myslim vážně...:))


(c) CTS


Vydupu to zase nahoru, a právě když si říkám, že poslední sjezd na otočku v Jiřetíně budu muset fakt opatrně, protože silnice (a hlavně občasné díry) pod vodou nejsou skoro vidět, ozve se "psst....pst....pst..." jak se defekt vždycky dostane do styku s vodou. Aaaa sakra, mrknu na přední je OK, ale to už mi drncá zadek a jedu po ráfku. Hezký, guma uplně prázdná asi tak za 2 vteřiny. Stát se mi to ve sjezdu, no radši nedomejšlet. Ve vyměňování duše jsem marnej i doma v teple, natož totál promrzlej ve slejváku, navic v místě kde dost solidně fučí. Klepajícíma rukama to nějak zvládnu, fouknu tam z bombičky trochu, prohmatám a pak tam fouknu všechno. Jak sem zblblej, tak čumim na mokrou ruku která je celá pod jinovatkou a přimrzla mi k bombičce, v mokru se to holt všechno chová trochu jinak. Když se mi podaří ruku odtrhnout (sem tak zmrzlej že to ani nebolí), chci nandat kolo zpátky, jenže nic, kolo dál měkký. S děsivýma myšlenkama našroubovávám druhou (a poslední) bombičku, tentokrát si dam víc bacha a držim jí přes rukavici, ale efekt stejnej, teda jako žádnej.


(c) Aleš Verba (dík moc za fotky a odvoz!)

To je konečná, další duši nemám, ani jak jí nafouknout, tak se sbalím. Jeden hodný fotograf (asi má něco společnýho s Ivanou Loubkovou, protože má na autě Cyklorenova Cvikov a hlásí ji odstupy pronásledovatelek) mě vezme zpátky do startu. Uklidím věci z depa, trochu pofandím, ale uplně se klepu zimou i když mám na sobě všechno oblečení co mám s sebou. Honza dobíhá na krásnym 8. místě. Spouští se zase slejvák, tak si jen rychle skočíme na jídlo, a valíme dom. Auto cestou dolu ukazuje krásných 10 stupňů. Doma zjišťuju že ta vyměněná duše je pěkně škublá, asi sem to tam moc dobře nenarovnal a řízla se o ráfek. V tý zimě bych to ale moc líp nezvládnul i kdybych míň pospíchal. Spíš bych ještě víc zmzrnul...:)


Nějak mi ta moje kratičká sezona nezačíná uplně nejlíp, problémy s achilovkou, těsně před začátkem sezony musím reklamovat rám nového Transitiona, teď defekt hned na prvním závodu. No snad už je to všechno a teď mě čekají jenom samá pozitiva a jistoty. A taky jedna vyhraná sázka...:-)))

Jinak za duben jsem odplaval 20, odjel na kole 1268 a odběhal 153km. Teď byl volnější týden, ještě dám trochu intenzitky, a pak už Czechman.

27. 4. 2012

Smuteční oznámení...

Se zármutkem v srdci se musím rozloučit se svým Transitionem, musel jsem jej potupně zabalit a odeslat výrobci a teď jen čekám, co bude dál. 

Ani sme se nestačili pořádně seznámit, ani sme si jednou nemohli venku zaskotačit, natož zazávodit...:-(

Problém nastal po několika trénincích na trenažéru, řazení přesmykače šlo stále více ztuha až jednoho dne přestalo jít uplně. Kabel (rámem je protažený jako jediný bez bovdenu a u přesmyku vyleze takovou malinkatou dírkou) nešel bez násilí ani vytáhnout ven. Tušil jsem průser, a samozřejmě že jo, nové lanko tam nešlo ani když jsem se vedle stavěl na uši, modlil se, proklínal, plakal, divoce se řehtal, hrál si s olejem, s vazelínou, mýdlem, strunou od kytary, magnetem, hadičkou na vypouštění akvária, na konci v myšlenkách i se sekyrou. Ani 2 různé cykloservisy s tím nepohnuly. 

Bye bye love...




Teď z trochu lehčího soudku, občas se projedu metrem, a v poslední době se docela rozmáhá ilegální výzdoba (nejen) dveří vagónů. Často tam člověk objeví velmi zajímavý záležitosti, nedávno se jich pár hodně dobrejch sešlo a já prostě musel vytáhnout mobil a k překvapení spolujedoucích to patřičně zdokumentovat...:-)


Tak první, asi netřeba moc komentovat, reklama na portál pro příznivce hesla "nevaž se odvaž se", nicméně kdosi jej poměrně trefně a vtipně přejmenoval...



Další úlovek je taky povedenej, reklama na nějakou sexy party, se speciálním bonusem...



A to nejlepší na konec, je to upoutávka na cílovou fotografii z mého letošního Czechmana s názvem: 
Majk Spirit - Suvereno Grimaso...



Mějte se a hezky trénujte, já tento měsíc asi poprvé překonám svůj objemový cíl 20/1000/150. Že by mě nakopnula tahle sázka s Advidem? :)) Jestli ano, pak už teď plní svůj účel skvěle, bez ohledu na to jak to dopadne...

31. 3. 2012

Hervis 1/2 maraton 2012, atakdále...

Tento závod jsem v letošní sezóně řadil mezi méně významné, navíc běhání musim po návratu z Mallorky dost omezovat. Přivezl sem si bolavý lýtkový úpon a nebo horní část achilovky a nějak se to furt nechce dát do kupy. Občas je to horší občas lepší, mažu, protahuju, ochlazuju, otepluju, prostě okolo toho docela tancuju, ale žádný super progres se nekoná. Tento týden sem přidal i placebo značky Wobenzym, tak uvidíme...:-)

Ještě v pátek sem si nebyl jistej jestli do toho vubec pujdu, tak sem měl plán B, aby nepropadlo startovní číslo, zombice byla připravena poškádlit v rámci kompenzačního tréninku takové ty gazely co běhaj vepředu. Nakonec sem jí zklamal a přecejen to zkusil, čímžpádemž jsem definitivně pohřbil Capalbovy naděje na překonání světového rekordu. Možná sem to trochu prokaučoval protože číslo by bylo psaný na mě a já bych skásnul 100tis EUR na prize money, ale to mi došlo příliš pozdě.

Závod samotný vezmu hákem, jak mám v poslední době ve zvyku. Tuším že mám teď na čas kolem 1:35, tak sem po úvodní hře na kličkujícího zajíce začal v tempu kolem 4:30/km. U Karlova mostu dobrý, pod Nuselákem dobrý, tepy furt pod 160, přeběh na smíchovskou stranu Vltavy, pocitově furt dobrý. Řikám si jestli se moc nepodceňuju, ale na krev jít dneska nechci. Otočka, zpátky přes Vltavu, ke startu, občerstvovačka, gel, zatím furt dobrý a jsme na Mánesáku tedy na půlce. Garmin mi trochu přeměřuje, přidává 2s na kilák, takže každé další zapípání mezičasu znamená že kilometrovník je o něco dál. Běžim pod Letnou, vítr v zádech, měl bych přidat protože zpátky to bude horší, ale už vadnu, tak na to dlabu a držim tempo dál lehce nad 4:30/km. Pod 1:35 to dnes neklapne, to už je jasný. Panáček na Garminu (co běží 4:30) mi pomalu ale jistě odbíhá, potvora jedna virtuální. Přebíhám Libeňskej most, ještě trochu foukne do zad a pak se z kamaráda zadáka stane předák protivák. Tepy dou nahoru, tempo trochu dolu, pocitově horší a horší. Husákovo ticho, Právnická fakulta, znovu mánesák, snažim se eště trochu přidat ale ňák se tomu nechce. Dobíhám, čas 1:36:25, konec zvonec.


log: http://connect.garmin.com/activity/163253058
web závodu: http://www.praguemarathon.com/2012/hervis-1-2maraton-praha/hervis-1-2maraton-praha/o-zavode

Osobák posunutej o necelou půlminutu, a tak to má být, osobáky se přece maj posouvat střídmě aby zbylo něco na potom ne? Narozdíl od půlky v rámci Brdmana v září nejsem vůbec na maděru, nemotám se, jen trochu cejtím bolavou nohu (uvidíme co mi poví zítra ráno). Ale je mi KOSA, ba přímo KLENDRA. I když na sebe všechno navleču. Takže pádim do metra, kde tolik nefouká a dom a do vany. Kde za chvilku přistane i Teo, protože mi to hrozně závidí. Takže po sobě cákáme a sme veselý. A máma taky protože je všude mokro.

Závěr: Celkem povedená akcička a rozumnej výkon, v rámci současnejch možností. Advid si asi spokojeně vrní, ale jen počkej, já se vrátím! :-)

V nadpisu je atakdále tak jedem ještě trochu dále. Dorazily nové dresy našeho dream teamu, a protože sou docela povedený, tak Vám je sem šoupnu, abyste mě na závodech snadno poznali. Ještě malá rada, záda budou vypadat jako ten dres vpravo...:-)

 

Rozhodl sem se že na nějakou dobu opustím triatlonové kombinézy a zkusím oddělené dresy, které se dají vyhrnout a člověka by za to ani náladový rozhodčí neměl penalizovat. My, co nám moc nesedí vedro, uděláme holt cokoliv. Při této příležitosti asi pustím do světa jednu triatlonovou kombinézu od Orcy, kterou jsem měl na 2 závodech a je tedy v supr stavu, kdybyste měl někdo zájem dejte vědět. Velikost je L.



Zbývá mi ještě jedna kombinéza, na kterou si dlouhodobě brousí zuby Šewy ale nedám, to je výstavní kousek. Až jí donosím, prodřu a zničím, tak jí vydražím za nedozírnou cenu...:-)

Ještě jedno stručné atakdále, za březen jsem odplaval 21km, odjezdil 841km a odkulhal 101km. Vzhledem k tomu že mám měsíční plán dávat do května 20/1000/150 tak bych měl přidat. Ale mohlo to bejt horší...

25. 3. 2012

Pan cyklista...

Jako hrdý taťka se musím pochlubit. Náš mladý skorotriatlonista se seznamuje se svým prvním závodním speciálem a jde mu to dost dobře. Posuďte sami, venku jsem s ním byl dnes na odrážedle podruhé, objeli jsme celou Stromovku (velký okruh) a 2/3 cesty jsem za ním musel klusat...



a ještě tady...



Dobrý ne? Na 2 a 1/4 roku. Už pokukuju po aerohelmách ale zatím jsem nenašel správnou velikost...

21. 3. 2012

Mallorca 2012 - jojo, ta sedla...

Jako blogger dochvilností a důsledností rozhodně nevynikám. O letošní Mallorce by však byla škoda nenapsat ani řádku, protože se po všech směrech vydařila. Loni nám nevyšlo počasí a taky jsem jel s rodinkou. Plánoval jsem že bude režim obden tréninkový den, obden rodinný den vyhovovat, ale nefungovalo to. Od léta jsem proto sekal dobrotu a povedlo se mi prosadit, že bych letos mohl vyrazit sám.

Při balení jsem měl pomocníka, který mi do kufru kola furt schovával nějaký mašinky a podobný důležitosti asi abych se tam nenudil. Když jsem pak kufr na hotelu otvíral, skoro jsem čekal že se ozve "KUK!"...:-)

Vyrazil jsem s partou kluků se kterejma jezdim na kolo, jako loni jsme jeli do Alcudie. Mám to tam rád, člověk si může vybrat, zda chce jezdit placky, nebo kopce, obojí je na dosah ruky. Stejně tak 25m bazén který má otevřeno od 7 kousek od hotelu. Severovýchod Mallorky mi navíc přijde trochu míň frekventovaný než je okolí Palmy, většina hotelů je tam takhle na jaře ještě pozavíraná.


Záliv u Alcudie byl hezky vidět už z letadla, šipka se snaží najít hotel (Viva Tropic)

Začnu nějakejma tabulkama a číslama, ať to máme za sebou. Odjíždeli jsme 19.2. a vraceli se 28.2., první a poslední den jsme stihli jen krátký kolo na rozjetí a vyjetí a ze zbylých 8 dnů jsem chtěl vytěžit maximum. Plán jsem žádný specifický neměl, jen mi bylo jasný že když jedu s cyklistama, budou běh a plavání trochu upozaděný. Jsem na tom teď na kole o něco líp, zimu jsem nepromarodil jako loni, tak už jsem měl před odjezdem asi 600km v nohách.


Objemy:
- kolo 1225km (celk. převýšení 12200m)
- běh 34km
- plavání 11km

Pokud jde o osobní rekordy, zajímavý číslo je 44.5h, přesně tolik jsem odtrénoval v 7 dnech po sobě (21.-27.2.). A pak asi nejdelší štreka co jsem kdy odjel na kole a to kopcovitý výjezd z Alcudie do Banyalbufaru a zpět, lehce přes 200km s 3650m převýšením.

Nebudu tu popisovat den po dni, pokud Vás to zajímá, něco najdete na mym mytreneeku. Přidám ale ještě pár hezčích fotek. Počasí nám vyšlo fakt famózně, v únoru jsem si v krátkejch ještě takhle nezajezdil. Domu jsem přijel s krásným cyklistickým opálením a spáleným nosem.






To už asi stačí, zbytek fotoalba tady. Jak už jsem psal u Advida na blogu v komentářích, na nějaký ponocování nezbývala moc energie.

Typický den vypadal tak že jsem vstal v 6:50, v polospánku se došoural na asi 1/2km vzdálený bazén, odplaval si 45min, došoural se zpátky na snídani, kde jsem se ve 3-4 chodech totálně naprásknul. Pak jsem tupě zíral před sebe, občas se trochu snažil konverzovat, a čekalo se až jídlo trochu slehne a venku se trochu oteplí. Kolem 10 jsme pak vyrazili na kola. Většinou se vyjížďky dělily na 2 části přičemž v půlce jsme někde dávali kafčo a ňákej dortík. Pak zpátky do hotelu, uklidit kola. Když bylo kolo kratší, ještě před večeří jsem dal krátký výklus, když bylo kolo delší tak buď až večer a nebo jsem se na běhání vykašlal. Večeře zas byla událost tak na dvě hodiny, člověk musel všechny ty mňamky ochutnat že? No a pak jsem se zvládnul jen došourat k výtahu a postel a nazdar světe...:)


Tady ještě autoportrét...:-)

Z objemů vidíte že sem plavání a zejména běhu nedal tolik úsilí, ale jednak mi ke konci už docela bolely achilovky a jednak celková únava taky stála za to. Celkově bych soustředění zhodnotil jako velice povedené, doufám že to bude v sezóně aspoň trochu znát, alespoň pocitově myslím že mi to na kole jezdí trochu líp, aspoň v porovnání s lidma se kterýma jezdím. Běh je na to jen o kousek míň mizerně než byla loňská mizérie, no a plavání, to spíš jen tak udržuju, takže zázraky se tam očekávat moc nedaj. Jestli to bude stačit na půlku pod 5 a IM pod 12, to se ještě uvidí...

Závěrem ještě malé avízo, po druhém ultrazvuku to vypadá na další chlapskou posilu do budoucího rodinného TT teamu, ale hlavně je vše vpořádku, v půlce července mi skončí jedna sezona a začne druhá...:)

5. 3. 2012

Pěkný sjezdíky, což...?

Teď se ukáže, kdo znáte Mallorku, takže tipovačka, co je kde? Doporučuju skouknout v HD. V hlavní roli Martynello @ his Pinarello, R2 Team...:))


Tendle je trochu víc profláknutej, nekdo to uhodnout musí...