Pilman 2011 - úspěšný závěr sezony

Moje účast na Pilmanovi nebyla letos uplně jistá. Jednak je to profilem těžší závod a 13 dnů po Doksymanovi, kde jsem se chtěl zmáčknout a jednak už je to poměrně daleko a nevěděl jsem jestli to doma ještě projde. Nakonec prošlo, vyšlo to i docela dobře že sem se v pátek vracel z pracovní cesty z jižní moravy, tak sem rovnou naložil vše s sebou a přespal na chalupě.

Přijíždím na místo poměrně brzo, tak si aspoň v klidu prohlídnu vodu, depo, odprezentuju se, pozdravím se Secanem a také s Jitkou která tak nádherně fotí. Potkám ještě Aldu a pak si připravím věci, už mi to jde celkem rychle. Parkoviště, depo, start a cíl je vše nádherně blízko u sebe, takže není nutné někam furt přecházet a přemýšlet co si kam vzít. Teplota vody měřená hodinu před závodem byla 23,3 stupně takže trochu překvapivě zákaz neoprenů. Ono se po předchozím dni ani nebylo čemu divit, když všude padaly teplotní rekordy. Aspoň to bude změna. Po krátké rozpravě dopiju magnesii, a krátce se rozplavu.

Start plavání, (c) Jitka Sečková

Před startem si najdu Ondru (secana),ne že bych teda měl nějakou šanci se ho udržet, protože plave jak torpédo, ale aspoň ještě můžem trochu poklábosit. Vypadá že se před startem koncentruje, tak ho radši nechám, ještě trochu protáhnu nožky a jde se na to. Plave se na 2 okruhy, nejdřív podél hráze na první bojku, pak pravý úhel doprava, pak na další bojku a pak diagonálně zpátky. Plave mi to docela hezky, v rukou cítím sílu, takže mi to docela ubíhá. Usadím se za červeným dresem, a při výběhu vidím AD Cyklo Brdek, takže je to Alda, poplácám ho po rameni, probíháme spolu bránou a vrháme se do druhého kola. Protože se furt cítím docela fajn, zkusím do druhého kola trochu víc zabrat. Plavu zase podél bojek u hráze, ale najednou sem sám, a oranžová bojka nikde. Zvednu teda hlavu co se jako děje a zjistim že někam uplavala a že všichni už to otočili na tu další. Vidím pořadatele na loďce jak jí jedou vrátit zpátky. Rychle to teda taky otočím a makám na tu druhou. Podaří se mi pár lidí předplavat, otočka a zpátky na bránu. Jsem najednou na čele naší skupinky a před námi asi tak 30m nikdo, takže navigace je na mě. Snažim se to zas nezvorat a pravidelně koriguju směr. Někdo mi furt šátrá na nohy, ale dopředu se nehrne..:) Vybíhám z vody stejně jako Jarda Dražan, perfektní běžec s neběžeckou postavou (to já mám taky jen mi to neběhá :-)), který byl na Doksymanovi na 2. místě. Plavání dávám za velmi pěkných 0:35:26, na to že to bylo bez gumy na mě hezkej čas. V pořadí 37. místo.

S Aldou v půlce plavání, (c) Jitka Sečková

Při náběhu do depa mě povzbuzuje švagr Michal s neteřemi Káťou a Markétkou, z čehož mám velkou radost. Depo hezky rychlé, tretry budu nazouvat zas až na kole, takže bosky vybíhám a když nasedám ztrácím gel a banán, takže zas slezu a znova. Naberu nějaký kamínky na nohy, tak pak musím na kole chodidla trochu očistit. 1. depo za pěkných 1:26.

Začátek kola, (c) Jitka Sečková

Začátek kola je ale pěkně smolný a zmatečný. Suchý zipy na tretrách zapínám v pohodě, ale pak sou tam přezky a ty my nejdou a nejdou zasunout. Doteď sem s tim takové problémy neměl. Asi na 10 pokus se mi podaří zapnout levá ale druhá se vždycky někde zasekne a pásek nejde zandat. Aby toho nebylo málo, spadne mi v prvním kopci v Polničce (ano tam pořád eště nemám zaplý tretry, hrůza) při řazení na malou řetěz a to tak blbě že musím dolu z kola. Nandavám, pomalu se rozjíždím a spadne znova. No to je v pytli. Znova nandavám (a taky už pěkně nahlas nadávám), a velice opatrně řadím. Nejde mi to do hlavy protože jsem s tim neměl nikdy problém, na nic nešahal a najednou zničehonic padá. Ani už nepočítám kolik mě předjelo lidí, mezi nimi i Alda. Pak se mi konečně daří dopnout i druhou tretru, fakt dobrý když jsem už asi ve čtvrtině okruhu. Jsem z těch peripetií už patřičně nažhavenej, tak do toho docela dupu a moc se nekontroluju. Pak kouknu na tepák kde je málem 170, tak to by vážně nešlo, musím se krotit. To už ale sjíždím do Račína a největší stoupání mám za sebou. Snažím se to nějak stabilizovat na tepech mezi 140-150, ale moc to nejde, v kopcích mi to letí nahoru a z kopců se zas nechci vyloženě flákat. V kopci za Losenicí potkám Ondru, jede divně pomalu, tak asi něco nebude v pořádku. Podává mi svůj gel s tím že mu to chudákovi neřadí na menší kolečka a že mu na rovinkách a s kopce všichni ujíždějí. Tak to je smůla, můžu bejt ještě rád že jsem dopadl celkem dobře. Gel rád vezmu, mám na kolo jen jeden a frčím dál. Na první otočce zjišťuju, že Alda je asi minutu za mnou a že Michal Jalovecký (ironman) má ještě něco přes 2 minuty náskok, to bych snad mohl stáhnout a dostat se tak na kole aspoň na chvilku před něj, páč na běhu nemám žádnou šanci. Do druhýho kola teda zkusím přidat, ale tepy v kopcích nějak úplně mimo a nohy moc netáhnou. Nevím jestli sem to v prvním kole trochu nepřehnal, nebo jestli ještě nějaká zbytková únava z Doksymana. Dnes to prostě na rychlejší kolo nevypadá, tak trochu rezignuju a zkusím pošetřit nějaké síly na běh. Trať kola je pěkná, moc hezké výhledy nahoře na kopcích, tak si trochu užívám. Začíná se zatahovat a ochlazovat a zvedá se docela slušný vítr. V druhém kole hodně jím a šoupnu tam 2 solný tabletky. Druhá otáčka a Michal na mě zakřicí "No kde séééš?", tak mě to rozesměje. Trochu sem ho stáhnul ale zas tak moc ne. Tak asi se před něj už na kole nepodívám. Na Aldu jsem něco najel, ale vypadá že se taky dost trápí. Poslední kolo už je docela zima a vítr už místy nepříjemnej. Aspoň nebude na běhu vedro, což by bylo prima. Krom toho, že nohy jsou utahaný a už netáhnou, se nic zvláštního neděje, Michala v depu ani nezahlídnu, tak možná mi v závěru ještě poodjel. Čas kola je 2:57:53, pořadí 43., takže zas taková tragedie to asi taky nebyla. Průměrný tepy 146.

Obrátka na kole, (c) Jitka Sečková

Druhý depo taky rychlý, 1:01, z treter se úspěšně vyzuju už na kole, a dobíhám bosky. Věším kolo a odhazuju helmu, běžím do stanu pro tašku s botkama, beru 2 carbosnacky a jdu na běh.

Vybíhám..., (c) Jitka Sečková

Ondra fandí, tak vybíhám hezky svižně..:) Začátek běhu je po hrázi a tam teprve zjišťuju jak se ochladilo a jak fouká. Ve vodě pěkný vlny. Ale je to příjemný, dneska se na běhu přehřívat nebudu. Ozývá se ale trochu žaludek. Asi toho na kole baštim moc, nebo už fakt nevím, protože po prvním okruhu běhu si to sedne a už je to lepší. Trať běhu je moc pěkná, v lese, stoupání většinou mírné, až na krpálek za 3. občerstvovačkou, který je dost na morál. Na otočce zjišťuju, že Alda má ztrátu něco pod 6 minut, no uvidíme. Dnes to možná konečně trochu poběží. Michal se ale proti mě jen mihnul, tempo měl tak minimálně mojí závodní desítky...:-) Po prvním kole křeče v břiše přejdou a já oparně přidávám.

Po prvním okruhu na běhu, (c) Jitka Sečková

Běží se mi fajn, gel zatím dávat nebudu, na občerstvovačkách beru jen vodu a colu. Druhá otočka, Alda stáhnul asi 2 minuty. Držím se, tempo okolo 5:10, a jdu do posledního okruhu. Tepy jsou výš, ale běží se mi furt fajn, žádná slabost, tak gel už radši nevytahuju ať nedráždím žaludek. Na poslední otočce je Alda už jen kousek za mnou, musel ještě o něco zrychlit. V prudkém kopci za poslední občerstvovačkou mě vezme a já už ho neuvisím. Běží fakt pěkně, tak se snažím držet ať mi aspoň neuběhne moc. Za chvíli mi stejně pláchne, fretka jedna. Na krev ale nepujdu, furt si nejsem moc jistej. Poslední kolo je nejrychlejší a do cíle dobíhám s příjemným zjištěním že klapnul čas pod 5:25. Běh je za pěkných 1:48:30, což je sice až 70. čas ale mě se líbí, je to zatim můj nejrychlejší běh na půlce...:) Průměrný tepy 155.

Cílová rovinka, (c) Jitka Sečková

V cíli jsem ve svém zatím 2. nejrychlejším čase - 5:24:17 (celkově 59/110 v kat M30 18/28), a to na kopcovitých profilech a při plavání bez gumy, takže rozhodně spokojenost. Žádné motání hlavy ani jiné podivné stavy se nedostavují, nemám ani moc hlad ale stejně si beru pár kousků jabka. Na gely jsem na běhu nesáhnul a díky tomu byl žaludek v pohodě. Naštěstí mi nedošla šťáva. V depu vyzvednu věci a v autě zjistím že teploměr ukazuje 12 stupňů. Fakt dobrý, začínali jsme myslím někde na 26. Jdu se s Aldou osprchovat, funguje jen jedna sprcha a voda je navíc uplně ledová. To už se začínám klepat jak malej ratlík, tak se rychle utřu a běžim do auta pro mikinu. Nic teplejšího nemám, tak si rychle skočím pro těstoviny a birel, naházím to do sebe. Chvíli tam postávám ale mám pěknou zimnici, tak když Aldu nikde nenajdu, vzdávám vyhlášení a s topením v autě na plný pecky se prchám domu. Když přijíždím na D1 venkovní teploměr ukazuje krásných 10 stupňů. Včera, když jsem zhruba v podobný čas vyrážel z jižní moravy, ukazoval 36. Pěkný.

Tak triatlonová sezona je úspěšně za mnou, cíl je splněn, 4 dokončené půlky, žádný kolaps, osobáček sražen pod 5:15, vylepšil jsem časy ve všech disciplínách, takže teď už jen spřádám plány na příští rok. V plánu na 2012 je celý ironman, asi v Otrokovicích, a pár půlek, určitě Czechman, Doksyman (pokud to Valda nezabalí) a Pilman. Přes zimu nemarodit ale hezky natrénovat objemy, shodit pod 75, pořádně zapracovat na běhu, protože tam jsou teď největší rezervy. Na podzim mě uvidíte na desítce v Běchovicích a na maratonu ve Stromovce. Možná ještě něco přihodím. Na zimu zvažuju jizerskou padesátku, ale u ní je velikánský otazník. Jo a do příští sezony pořídím triatlonové tretry(!), a možná, když splním cíl ohledně žraní (teda vlastně spíš nežraní), si udělám velikou radost...:-))

Propozice závodu: http://www.axiomorbitt.cz/?q=node/368
Výsledky: http://www.czechtriseries.cz/Results/RaceByTrack?raceId=99&trackId=48&gender=M
Záznam TF: http://www.movescount.com/mymoves/edit/move2681324

Doksyman 2011 - tak trochu vydřený osobáček

Na Doksymana jsem se těšil. Prostředí okolo Mácháče mám docela rád a taky po pokaženém Czechmanovi to byla druhá a asi poslední letošní šance posunout osobák na 1/2 ironmanských tratích, protože Pilman je už za 14 dní a není svým profilem zrovna vhodný pro vylepšení časů...:-)

Moc lidí okolo triatlonu furt neznám, takže v depu jen potkám Advida, který ohrnuje nos nad mym zaprasenym Tarmacem. Někdo má holt kolo na to aby ho mydlil, já na něm hlavně jezdim...:-) Moje vysvětlení že jde o anti-theft protection ho nepřesvědčí a navíc ještě nevěřícně zírá do mojí TT bedny, která obsahuje mraky nepotřebnýho harampádí, ale co, ono na něj taky dojde. Já v pátek večer přilítl z práce, těsně před odjezdem balil na 10 denní dovolenou a na sbalení TT věcí sem měl asi 15 minut a ještě po mě lezl Teo a vše co jsem si pečlivě zabalil zase vytahoval ven a já pak musel překontrolovávat co všechno chybí. I tak sem zapoměl footpod, takže běh bude dneska bez měření rychlosti, aspoň to bude zajímavější.

Po krátkém rozplavání ještě na břehu potkám arnwalda a prohodíme pár slov. Plavání je letos trochu jiné, sice pořád jeden okruh, ale plave se do takového pětiúhelníku s tím že z vody se vybíhá jinde než je start. Depo je totiž posunuté tak že se již nemusí na kole jezdit po takovém tom kamenitém úseku, ale začíná se rovnou na asfaltce, což je výborný.

První bojka je dost šikmo vlevo, a u levé strany bude dost tlačka, takže se stavím do pravé části a po odstartování stylem motýlkový skok a odraz ode dna překonávám prvních pár desítek metrů mělčiny. Za první bojkou se držím spíše v levé části, pak ale trochu přestanu kontrolovat směr a najednou jsem už hodně vlevo od balíku. Nechci kličkovat takže zamířím přímo na 2. bojku a ne zpátky k balíku, ale přijde mi že se stále víc a víc vzdaluju doleva. Je to divný, vždycky jsem měl tendenci zatáčet spíš doprava, a teď se to zdá se obrátilo. Musim to docela dost ohnout a i tak obeplavávám 2. bojku docela obloukem. Na poslední bojku a pak i na vybíhací bránu se situace zas opakuje. Výhoda je že se s nikým nemlátím, ale musel sem si aspoň stovku možná i víc navíc naplavat. No příště musím dávat víc pozor a věřit davu. Od půlky už docela bolí ruce a dělá mi potíž držet počáteční tempo, nevím, plavecká forma asi gradovala na červnovém Czechmanovi a pak přišel útlum, možná ještě potvrzený tím že jsem toho přes léto moc nenaplaval...:-) Vybíhám branou a po koberečku skrz lesík do depa. Čistý čas plavání je 35:04, s během do depa 35:45.

V depu zádrhel snad nikde žádný nebyl, takže napříště ho už můžu zrychlovat jenom tim že budu ve všem rychlejší, nebo děláním víc věcí naráz, jak radil Advid, nandavat helmu a současně sešlapávat neoprén z nohou a tak...:-) Tretry sem nazouval už v depu ale příště to zas zkusim za jízdy, ať se to naučim. Podle sporttesteru to vypadá byl čas okolo 2:15.

Na kolo sem se těšil, docela mi to teď jezdí tak jsem měl v plánu ještě trochu zrychlit oproti Czechmanovi. Což se plus mínus dařilo. Zpočátku jsem jel ještě volněji, než se tepy ustálily pod 150, a pak jsem to začal pomalu rozjíždět. Hned na první obrátce zjišťuju že je Advid jen asi 2 minuty za mnou, což znamená že musel dost hezky zaplavat, takže o to víc do toho musim šlápnout. Jde to docela dobře, tepy držím okolo 145, a na dohled si držím jednoho kluka, myslím že měl na čísle jméno Tomáš, který jede vyhovujícím tempem okolo 35km/h. Dost toho cestou sním, možná až moc, ale jíst se musí dopředu, ne podle aktuální potřeby, a u mě to platí dvojnásob. Advidovi ale ujíždím jen velice pomalu, takže na kole to dnes valí taky dost dobře a to je mrzutý. V druhym kole proto ještě přidám, zpočátku to jde v pohodě ale v půlce 3. kola už mi začíná docházet, a já musím zpomalit aby mě něco zbylo na běh. Na poslední obrátce zjistím že na Advida mám náskok jen něco kolem 8 minut. Navíc se po posledním gelu a 2 tabletkách anticrampů před během dostavují křeče do břicha a obecně mi není moc dobře. Do depa tedy dojížím rozhodně ne tak v pohodě jako na Mamutmanovi. Čas je ale parádní, po odečtení obou dep je to 2:32:10. Průměrný tepy 144.

(c) Zuzka Kubátová

Z treter vylezu ještě na kole a do depa vbíhám bosky, zase žádný větší zádrhel, takže celkem spokojenost. Čas je 2:08.

(c) Vítězslav Vítek a u druhé neznámý autor

Vybíhám, křeče v břiše se spíš zhorší, než zlepší, takže vybíhám jen velmi opatrně a ze začátku dávám na občerstvovačce jen vodu. Moc to ale nejde, navíc začíná bejt docela teplo, s čímž mívám problém. Takže se spíš sunu než běžím. Žaludek se trochu umoudří, a do druhého kola je to už s lepším pocitem že teď to by to mohlo konečně vypadat zase jako běh. Radost však mám jen chvíli, v pasážích po písečné cestě se dostavuje křeč do levýho stehenního svalu a ve stoupání na asfaltce se to ještě zhorší. Rychle tam šoupnu magneslife, ale pomůže jen trochu. Když pak zezadu uslyším že mám zvýšit kadenci, dosáhne morálka svého pomyslného dna. Okolo mě přelítne Advid jak žíznivá čára, a s úsměvem na tváři mizí v dáli. No nedá se nic dělat, kdyby to bylo v posledním kole asi by se dalo risknout zrychlení ale teď je moc brzo a bubák v levym stěhně čeká na každou příležitost, takže žádný kousání se, opatrně se sunu dál. Jednou to muselo přijít. Zrychlím a zkrátím krok a je to trochu lepší. Musim na to však furt myslet, nemám to zažitý. Probíhám do posledního kola a zjišťuju že pokud se neseberu, je ohrožen i méně ambiciozní cíl 5:15, takže se rozhodnu jít na "křečové" hraně a vždy když začne stehno cukat tak trochu ubrat. Piju víc ionťáku ale mám pocit že je to všechno jedno a že noha si už žije svým vlastním životem ať do sebe leju cokoliv. Zpomalit kvuli nastupující křeči musim ještě asi 3x, ale pak už běžím asi 3 kilometry víceméně s kopce nebo po rovince a už jen počítám, a vypadá to že to dopadne dobře. Kousek před cílem sval ještě trochu zazlobí ale už to nějak doklepu. Čas běhu je 2:01:50, ostuda. Ne zas taková jako na Czechmanovi ale pořád ostuda. Tepy 149. To je zas na běh v mym podání nízko, noha mě holt do tempa nepustila.

(c) Zuzka Kubátová

Celkový čas je 5:14:08, jsem sice trochu mrzutej z toho běhu, ale osobák je osobák a tendle čas beru. Ochladim se v Mácháči, vystojim frontu na masáž a pak už se zdekuju a mizím, rodinka čeká.

Krátké zhodnocení nakonec. Jsem sice rád že domu už nejezdim sanitkou, ale ten běh mě trápí. Téměř se opakoval scénář z Czechmana, jen nebylo takový horko tak krize neudeřila plnou silou. Nicméně se začínám přecejen klonit k tomu že kolo mám tendenci přepalovat, i když tepy vypadají celkem nevinně. Nemám pořád dost zkušeností, ale když jsem měl na Mamutmanovi z kola respekt a jel ho opatrně, problémy na běhu nepřišly. Uvidíme ještě na Pilmanovi za 14 dní. Ten má taky těžší profil.

Jedna věc je ale jistá, pokud se chci dál zlepšovat, váha musí jít dolu, protože současných 80 kilo se na běhu dost pronese. Na fotkách je to dost vidět. A já se chci zlepšovat, nějak mě to baví...:-)

Výsledky: http://www.sportis.cz/csv.php?id=1124&co=vysledky&csv=3207
Fotky Zuzka: http://advid.rajce.idnes.cz/Doksyman_2011/

Mammothman 2011 - první půlka bez krize

Můj 3. poloviční ironman, s kopcovitějšími profily kola a běhu a kolo prodloužené téměř na 97km. Předpověď počasí nezklamala, dala se opět čekat pěkná saunička. Na Bigmanovi před týdnem skoro mrzlo, někteří borci dokonce odjezdili i kolo v neoprenu (!) ale já se budu zas opékat ze všech stran. No nic, aspoň natrénuju teplotní vytrvalost...:-)

Plavání se koná v Radvaneckém rybníce, na kole se jedou 3 okruhy s následným dojezdem do Č. Lípy, a pak běh z náměstí ven a zpátky. Závod má 2 depa, která jsou poměrně dost vzdálená od sebe, což klade větší nároky na přípravu a přidělají nejednu vrásku zejména těm kteří s sebou nemají doprovod. Podařilo se mi ale přemluvit ženušku že mi s tchýní převezou auto do Český Lípy, takže jsem ráno přijel, pozdravil se s Advidem a Zuzkou a krátce projel kolo abych zjistil že zalomený bovden u lanka přehazky začíná opravdu už vadit, při přehazování musím tedy trochu "přetáhnout", někdy i přeřadit výš a pak shodit zpět, ale to mám jen za to že na údržbu kola dost dlabu. Odevzdám tašku s běžeckýma botama a výživou na běh a naházim věci do depa.

Pak přeparkuju auto na druhou stranu do parkoviště u kempu a vydám se na místo startu. Jsem tam asi hodinu předem, čekám s neoprenem přes rameno na rozpravu. Jenže sem to nějak poplet, rozprava neni u startu ale v prvním depu na opačné straně rybníka. Okolo vody to pěšky moc nejde, doplavat s klíčkem od auta v ruce tam nemůžu a bosky po silnicích tam přebíhat nechci. Takže se rozhodnu počkat. S ubíhajícím časem jsem nervoznější, chtěl bych se trochu rozplavat, tak se aspoň nasoukám do neoprenu a stepuju u kraje vody a vyhlížím Zuzku, se kterou sem se já trouba vlastně zapoměl domluvit. Takže nakonec klíčky od auta šoupnu jednomu hodnému pořadateli co obsluhuje aparaturu, prý bude pak na náměstí a jdu se krátce rozplavat.

Času není nazbyt tak se přesunu za startovací bránu. Nejsem ani moc nervózní, pro tento závod nemám žádné konkrétní cíle, jen správně rozvrhnout tempo abych se nikde (hlavně na běhu) netrápil. Těsně před startem začne trochu chaoticky jeden z rozhodčích dělat prezenci závodníků ale moc ho není slyšet, navíc je jasné že všechny stejně nestihne přečíst, protože věšinu lidí musí vyvolávat několikrát, tak to pak vzdá nechá nás odstartovat.

(c) Zuzka skoro Kubátová

Do vody zatím neběhám, ale jen poklusávám vzadu, vstup je pozvolný, písečný, voda přiměřeně čistá. Po pár záběrech ale zjišťuju že dnes to není uplně ono, ruce nemají moc tah, po Czechmanovi (kde jsem na můj vkus zaplaval velmi dobře) jsem asi usnul na vavřínech a poslední měsíc moc kvality nenatrénoval. V prvním kole navíc docela kličkuju, druhý už je lepší. Výběh na molo je zajímavé zpestření, jak člověk zaměstná nohy který se do tý doby (alespoň u mě) tak trochu flákají, tak to pěkně zvedne tepovku. To je pro mě nová zkušenost. Z mola do vody radši šipkou neskáču, nechci řešit spadlý brejle. Takže se radši rozběhnu, pořádně zamávám rukama, přeletím pár závodníků, ale dost mě to vysiluje tak pak nechám gravitaci ať se činí a přejdu zas na plavání. To lítání musim ještě trochu líp natrénovat, možná i trochu shodit ať příště doletím ještě dál.

(c) www.czechtriseries.cz

Při vybíhání z depa omrknu čas, nic moc, ale velká hrůza se taky nekoná, čas 35:49 pořadí na 39. místě. Depo mám trochu zmatené, je postavené na jemném štěrku který se lepí na nohy, ale naštěstí mám vedle kola na zemi připravený ručník, tak si nohy otřu, nandám ponožky a radši i tretry rovnou v depu. Z neoprénu jsem se tentokrát vysoukal celkem bez problému, dívčina která v depu asistuje mi jej hned souká do připravené tašky pro převoz, což je milé, tak na sebe hodim helmu, číslo a brejle a vyrážim na trať kola. 1. depo mám celkem dlouhý, 2:32 (60. místo). Asi bude nějakou dobu trvat než to stlačím k minutě jako maj profící...:-)

Kolo byla velká neznámá. Tři okruhy, kopcovitější profil s celkovým převýšením asi kilometr, delší trať kvůli dojezdu do Český Lípy a mizerný povrch silnic. Těžko něco plánovat, takže jsem to nechal svému osudu a moc to nehonil aby mi zbyla šťáva na běh. Věřil jsem Advidovi, který si trať tréninkově projel a vzal si radši taky tréninkový hliníkový kola. Do půlky dost teplo a sluníčko pálilo pak se ale zatáhlo za lehounký mrak takže to svítilo míň. Povrch silnic byl místy fakt mazec, podle mě tak třetinu jízdy jsem se prostě bál zalehnout do hrazdy i když by to jinak v pohodě šlo a místo soustředění se na vlastní výkon jsem kličkoval a kličkoval a taky poměrně často brzdil. To se na horším průměru podle mě podepsalo víc než ty kopečky. Jednou sem musel dokonce docela zprudka zastavovat, v jednom sjezdu se v zatáčce potkala oktávka a Avie přepravující holuby v klecích (nekecám, fakt holuby!) a nemohli se rozhodnout kdo projede první. Samozřejmě je nešlo objet a docvakli mě tam asi 3 lidi který sem předtim pracně předjížděl. Jediná bezproblémová část byla nová silnice před Sloupem, šlo o táhlé klesání, kde se to dalo dost valit, a aspoň tady si člověk mohl trochu zazávodit. Dojezd do Lípy na konci byl místy taky docela tankodrom. Držák na lahve za sedlem se neukázal jako šťastná volba, celkem jsem na trati vytřásl a ztratil 3 lahve. Ale nechci se tu na nic vymlouvat, pořadatel o kvalitě silnic nic nezatajoval, každý se mohl rozhodnout zda tu výzvu přijme nebo ne. Čas kola je nakonec zastavil na 3:05:07, pořadí 27. celkově. Průměr 31,4 na tepech 141 nic moc, ale vzhledem k okolnostem asi taky žádná katastrofa. Dost sem jedl, na kole jsem zbaštil 4 banány, 1 voltage tyčinku, 2 gely, 2 anticrampy a jeden magneslife. Pil jsem střídavě ionťák a vodu, ionťák nejdřív vlastní ale pak jak jsem ztrácel ty lahve tak i ten z občerstvovaček, trochu s obavami, ale žaludek to zvládnul v pohodě.

(c) Zuzka skoro Kubátová

Dojíždím do Lípy na náměstí, a zas trochu zmatkuju, není tu depo v pravym slova smyslu, kolo mi bere pořadatel a asistentka v depu podává tašku s mejma botkama na běh, na to nejsem moc zvyklej, ale je to velmi příjemný, nemuset nic hledat a o nic se starat. Navleču botky, zasunu 2 gely a 1 magneslife, a vybíhám. 2 depo je za 1:19 (34. místo), což vypadá hezky ale šlo to výrazně líp, díky výborné obsluze. Advid to dal pod minutu.

(c) Zuzka skoro Kubátová

Běh je ve 3x7km poměrně kopečkových okruzích z náměstí veden městem, po sídlišti, po pěkné cyklostezce ven do polí, a pak otočka a zpátky. Občerstvovačky jsou celkem 3, ale situované perfektně tak, že za 1 okruh běhu je minete celkem 6x, což znamená celkem 18 občerstvovaček na 21km a to je vážně luxus! Vybavené taky parádně. Pořádný tlustý houby (ne jako ty šmrdlátka na Czechmanu), petky s vodou který si člověk mohl vzít s sebou, ionťák, kola i kofola, melouny a tyčinky. Sudy s vodou kde si můžete houbičky znovu "nabít". Ta občerstovačka před a za náměstím šla uplně akorát využít tak aby se člověk z 1/2 litrové PETky celý osprchoval, trochu napil a při druhém průběhu si vzal něco k jídlu a vyrazil do dalšího kola. Je fakt vedro, teploměr zas atakuje 30, a po zkušenostech z Czechmana, kde jsem na běhu v teple úplně vytuhnul, neponechávám nic náhodě a pořád se polejvám vodou. Připadám si jako běhající vodník Čochtan, protože mi boty čvachtají a nechávám za sebou mokré stopy...:-) Ale účel to plní, a světe div se, já si ten běh snad dokonce užívám. Teda aspoň do doby za 2 otočkou v polích kde mi úsměv trochu zamrzne protože zjistím, že mě Advid (na kterýho jsem naplaval a najel asi 15 minut) dost svižně sbíhá. Dám si technickou toaletní pauzu abych to v klidu promyslel, chvilku počítám a odhaduju že pokud nepřijde krize a pokud se on teprve nerozbíhá mohl bych to ještě ustát. Běží mu to ale fakt hezky. Na trati průběžně potkávám Zombici se Zuzkou, kteří hezky fandějí, ale Davidovi určitě víc...:-) Poslední okruh se opět trochu zatáhne, takže se zas běží líp. Dávám si poslední kolečko na náměstí a dobíhám do cíle v čase běhu docela pěkných 1:53:00, v pořadí celkem 36.

(c) Zuzka skoro Kubátová

Celkový čas je 5:37:47 (celkové pořadí 30/94, v kat. M30 pak 10/24) s čímž jsem docela spokojen. Ale hlavně jsem spokojenej s tím že nepřišla krize, nikde jsem nemusel zpomalovat, nebo zastavovat (nepočítám-li teda cyklistiku, kde si to vynutily okolnosti). Běh sem si docela užíval, to je pro mě naprosto nová zkušenost, ale dřív nebo později se tu asi objeví názor že sem se patrně na běhu flákal...:-)

(c) Zuzka skoro Kubátová

Po závodě si ještě něco málo zobnu z občerstvovačky (ale neni to žádnej hlaďák jako obvykle), přivítám se s rodinkou která mi přivezla auto ze Sloupu, pokecám ještě s Advidem, zombicí a ironmanem a obdržím radu že na běhu skáču moc dlouhý kroky a měl bych víc cupitat jako baletka, čímž se tolik nevysílím, takže na tom ještě zapracuji. S výborným pocitem se pak odeberem do restaurace na náměstí kde si dám špagety a pak balím a jedeme dom.

Závod bych až na kvalitu silnic hodnotil velice dobře, lépe zvládnuté občerstvovačky a depa jsem jinde neviděl. Tričko a medaile taky nádherný. Pokud to pujde, rád se ukážu zas.

Propozice: http://www.mammothman.eu/index_htm_files/fmm2011prop_cz.pdf
Výsledky: http://www.czechtriseries.cz/results/race/98
Záznam TF: http://www.movescount.com/moves/move2302988
Fotky Zuzka: http://advid.rajce.idnes.cz/MAMMOTHMAN/
Fotky czechtriseries: http://www.czechtriseries.cz/gallery/race/98

Czechman 2011 - předčasná radost...

Na letošního Czechmana jsem se docela těšil. V jarním tréninku jsem i přes mizernou zimní přípravu zaznamenal zlepšení ve všech disciplínách, tratě jsou rovinaté, tak jsem měl v plánu čas z loňského Doksymana trochu vylepšit. Sice se o mě od středy pokoušela nějaká viróza, pobolívalo mě v krku a nebylo přes den moc dobře, ale v pátek se to naštěstí zlepšilo.

(c) Ladislav Adámek

Na místo jsem dorazil krátce po osmé takže nikde skoro nikdo, vyzvednul jsem si čísla, pěknou kšiltovku a čip a šel obhlídnout terén. Pozdravil se s Aldamanem a Jirkou Večerkou, pak sem si podal ruku i s Ironjozefem (ó jaká čest :-) ). Pak sem se šel převlíknout, a připravit kolo do depa, kde sem se potkal a pokecal s Advidem. Krátce jsem se na kole neště projel abych překontroloval řazení a brzdy. Od rána mě trápily menší střevní potíže tak jsem průběžně navštěvoval toitoibudky. Přičítal jsem to předstartovní nervozitě a doufal že po navlíknutí neoprenu už to přejde. Pak jsme si šli poslechnout rozpravu a pak už poslední budka a navlíknout do neoprenu. Šoupnul sem tam předstartovní Endurosnack zapil a šel si krátce zaplavat a poladit ještě neoprén přes ruce a pak už sem se šel připravovat na start. Cca 350 odregistrovaných závodníků + štafety už je slušná tlupa, tak sem nechtěl být uplně vzadu.

(c) Jitka Sečková, Ladislav Adámek

Start proběhnul opravdu ve velkém stylu, nejdřív nízký přelet stíhaček a pak televizní vrtulník který kroužil nad startovním polem. Připadal sem si jak v nějakém akčním filmu, ale mé myšlenky přerušil startovní výstřel. Menší mačkanice na startu byla ale bál sem se že to bude horší. Vrhnul jsem se do vody která je hned hluboká, takže odpadá poskakování po dně. Voda nádherně čistá, vidět bylo podle mě tak na 10 metrů, takže jsem kvůli orientaci nemusel téměř ani vystrkovat hlavu z vody, stačilo pouze kontrolovat plavce okolo. Občas zezdola prosvítalo i dno zarostlé řasami, tak to bylo takové zpestření. Plaval jsem tak jak to šlo, o tempu jsem moc nepřemýšlel, spíš sem se snažil myslet na správnou techniku a zužitkovat to co do mě trpělivá Dáša na jarních plaveckých trénincích vtloukala. Plavání tedy bez větších kolizí, bez křečí, s výborným pocitem za skvělých 33:15 (což je 89. čas). Vylézal jsem jen 7 sekund za Aldamanem, což považuju za úspěch.

(c) Ladislav Adámek, Serža

Vybíhám z vody, poprvé při závodě rozepínám neopren a vytahuju ruce zatímco běžim ke kolu. Zatím vše dobré, ale když doběhnu na svoje místo, snažim se vytáhnout nohy a vubec to nejde. Zapoměl jsem je namazat vazelínou a jak tam s tím v předklonu zápasím zamotá se mi na chvíli hlava a já se musim na chvíli narovnat. Pak už se konečně vysoukám, nahodim helmu, brejle, číslo gel a banán do dresu a bosky běžim ven z depa. Mám kompresní návleky ve kterých jsem plaval a chci si vyzkoušet nazouvání treter (které jou zacvaknuté v pedálech) až po nasednutí na kolo. Depo je za 2:29, což je docela slušné, ale škoda toho záseku s nohama.

Naskakuju na kolo, trochu to rozjedu a pak začnu nazouvat tretry na kterých naboso stojím. Ještě to nemám vychytané, protože když zvednu nohu abych jí zasunul tretra se samozřejmě zhoupne. Takže druhý pokus, přidržet rukou za jazyk a je to. Druhá noha už je v pohodě a jdeme na to. Rozdjíždím opatrně, tempo okolo 33-34, tepy se srovnají kolem +/- 140 a tam je hodlám i držet. Na Doksymanovi jsem na kole měl průměrný tepy 146 tak chci jít níž aby zbylo víc sil na běh. Sviští mi to až překvapivě dobře, docela předjíždím, občas někdo vezme mě, ale nehodlám se moc hecovat, dneska je dost teplo. Asi v půlce prvního okruhu předjíždím Aldamana, houknu na něj něco ve smyslu že mě to stejně vrátí na běhu a šlapu dál. Honí mě ale myšlenky jestli to přecejenom neženu moc. Průměrná rychlost je v tu chvíli někde kolem velmi pěkných 34,5 ale průměrný tepy jsou 142, to přece není přepálený, tak na tempu nic neměním a jedu dál. Průběžně jím, střídavě gely a střídavě tyčky Voltage, mám v plánu vypít 3 sedmičky vlastního ionťáku. Vjíždím do druhého kola, pocity furt dobrý, ale už začíná být fakt teplo. Na občerstvovačce na sebe leju z bidonu vodu a trochu to pomůže. Druhá půlka probíhá stejně pokojně jako ta první, žádná krize, žádné křeče. Při předjíždění mě jeden závodník trochu vyleká, protože docela zakřičí, tak se leknu co sem proved ale kousla ho vosa která mu vlítla pod dres, tak to neni tentokrát na mě. Zapínám si ale pro jistotu ten svůj...:-) Při dojíždění způsobím trochu zmatky, do depa začnu najíždět z druhé strany, což vtipný komentátor Vlado patřičně okomentuje, takže tam ztrácím zbytěčně tak dvacet vteřin, pak už to ale najdu a vbíhám do depa. Čas parádních 2:32:41 (celkem 71. místo), což při 89km trati vychází na velmi pěkných průměrných 35km/h. Pocitově furt v pohodě, žádné křeče, zadek a záda ke konci kola už pobolívaly tak sem se těšil že je na běhu trochu protáhnu. Pokud jde o pořadí jednotlivých disciplín, kolo je na tom jednoznačné nejlíp.

(c) Ladislav Adámek, Papi75

Druhé depo je za 1:45, nemám odvahu běžet naboso, nemám to vyzkoušené, tak ztrácím trochu času nazouváním ponožek, zasunu dva gely loknu si vody která se v depu pěkně zahřála a vybíhám.

(c) Jitka Sečková

Jsem z kola trochu rozparáděnej, a když na hodinkách vidím tempo 4:30/km tak hezky rychle zabrzdím na 5:00/km. Při vybíhání zaregistruju celkovej průběžněj čas 3h 11min, což je fantastický. I kdybych zaběhnul za 2h, tak krásně splním svůj cíl dostat se na čas kolem 5:15, ale kdybych běžel líp... Tu myšlenku ale zatím potlačuju a raději ještě zpomalím na 5:20/min, když to půjde, můžu pak trochu přidat. Zatím to běží celkem dobře, běží se lesíkem, ve stínu, tepy sou kolem 155, to bych mohl dát. Pak se ale běží kousek na slunci po asfaltce k první otočce a já začínám cítit že něco není vpořádku. Teprve teď mi dochází jaký je teplo. Naskakuje mi husí kůže, což je první varovný znamení, tak zpomaluju na 5:40, ale nelepší se to. Předbíhá mě Aldaman ale já už mám jiný starosti. Přidávají se křeče v břiše. Pak se mi ještě navic začne stahovat hrdlo a začne se mi motat hlava. Dýchá se mi fakt špatně a to už se velice začíná podobat stavu po dokončení Doksymana. Takže poprvé přecházím do chůze ale zjištuju že to je ještě horší tak zase začnu lehce klusat. Občersvovačka už je na dohled, tam do sebe vyklopim 2 koly, jednu vodu do sebe, jednu na hlavu a sunu se dál. Úseky ve stínu ještě ujdou, ale úseky na slunci mám strach že se někde složím. Jsem už přesvědčený že to nedokončím tak veškerý úsilí je dobelhat se zpět do civilizace a vzdát to někde, kde se můžu zase pod dohledem úspěšně složit. Přichází opravdový očistec, nebudu to protahovat, prostě to nějak indiánským běhěm protrpím. Při dokončování prvního ze 2 okruhů běhu se však stanou 2 věci které mají vliv na to že se nakonec rozhodnu to zkusit dokončit a přecejen nevzdávat. Jednak se zatáhne a vypadá to že trochu sprchne. No a pak na kraji za otočkou sedí Sáva s Tomíkem na klíně a pěkně nahlas povzdbudivě okomentuje moje počínání slovy který asi nezapomenu: "No Majku, co to je todleto?!". No tak co mám dělat, teď to tady přece nemůžu zabalit...:-) Tak zatnu zuby a pokračuju dál. Prší jen krátce ale stačí to na lehké ochlazení. Je sice timpádem pěkný dusno ale to mi vadí míň než přímý slunce a vedro. Na občerstvovačkách zastavuju a dávám všeho dvojnásobek než bych bral normálně, takže vždy 2 koly a 2 vody a sunu se dál. Můj stav se pomalinku zlepšuje, už nemusím přecházet do chůze a držím tempo kolem 6:00/km. Posledních 5 km dokonce zrychluju až na 5:30/km, a krize konečně odeznívá. Čas běhu je hrozivých 2:17:28 (celkem až na 224. místě)

To už ale dobíhám do cíle a končím v čase 5:27:40, dostávám finisherskou medaili a vrhám se na občerstvovačku. Zbaštim tak 3 banány, vypiju asi litr koly a půllitr vody, a zajim to ještě několika kousky melounu. Jsem narvanej k prasknutí ale furt se mi motá hlava tak ještě chvíli chodim sem a tam, neodvážim se sedat aby to nezkončilo špatně ale pak už se to uklidní a já cítím že to bude dnes OK. Mám z toho radost, sanitka se konat nebude, čas neni taky uplně k zahození, holt jsem měl po kole velký oči a teplo mě pak pěkně vytrestalo. Křeče ale (pokud nepočítám ty v žaludku) opět vůbec žádný.

Tak teď jen je otázka na co svůj výkon na běhu svést a na co si dát příště pozor. Možností je několik. Teplý počasí, lehká viróza v týdnu před závodem, přepálený kolo, přepálený plavání, nebo spatný stravování či pitnej režim. Když to vezmu odzadu, tak na pití a jídlo sem si tentokrát dal fakt pozor, na kole furt jedl, celkem jsem spořádal 5 gelů, 2 tyčky voltage, tak 3 celý banány a pil jsem kdykoliv to jen šlo, 2l magnesie před závodem, 3 sedmičky vlastního ionťáku na kole, a na běhu sem pil možná až moc. Fakt 2-4 kelímky na každý občerstvovačce. Přepálený plavání, pocitově určitě ne, tepy nemám ale kromě zamotání hlavy v předklonu v depu jsem nic nezpozoroval, plavání sem si spíš užíval než že bych se trápil. Přepálený kolo je už více pravděpodobný, ale moc se mi nezdá že bych měl průměrný tepy 142. Graf sem kontroloval, žádný výpadky tepovky tam nejsou. No a viróza, tam těžko říct. Koncem týdne už se to fakt zlepšovalo. Takže zbývá počasí. Na běhu bylo ke třiceti stupňům, v těchto podmínkách sem toho pravda letos moc nenatrénoval. Nechci si nacházet výmluvy proč to neklaplo, ale počasí byl holt asi zásadní faktor. Když si tak vybavím jak si lidi na behej.com stežovali po akcích letočního PIMu i na slunečné počasí a 20 stupňů, tak to by oproti letošnímu Czechmanovi byla pohodička...:-)

Po závodě ještě posedím s Advidem, vypadá fakt zklamaně, dneska ho potrápily křeče, ale on to zvládne a příště nám to nandá..:) Volám domu že jsem živ, dám si těstovinky a balím a jedu dom.

Takže interní poznámka na příště, pokud bude zase jasno a teploty ke třiceti, chce to na kole asi ještě více ubrat. Jinak myslím že sem zbytek jako depa, vybavení, jídlo a pití už celkem vychytal a 2/3 závodu se mi fakt povedly...:-)

Sorry že to bylo tak dlouhý, jsou to ale i poznámky pro mě ať mám příště z čeho čerpat zkušenosti a stejné chyby nedělám dvakrát.


Propozice: http://skomt.cz/propozice/
Výsledky: http://www.czechtriseries.cz/Results/RaceByTrack?raceId=96&trackId=28
Mapa tratí: http://skomt.cz/plan-trate/
Záznam TF: http://www.movescount.com/moves/move2055497

Czechman je tuu....

Tak je tu druhý pokus o zdolání pulironmanský distance, tentokrát Czechman. Přihlášeno neuvěřitelných 430 závodníku, odhadem tak 350 má zaplaceno, takže to je docela solidní. Sem zvědavej jak to bude vypadat ve vodě, první bojka je asi 700m daleko, takže to asi bude dobrá mela.

Z mojí přípravy mám trochu smíšený pocity. Po naprosto mizerný zimě kterou jsem víceméně celou promarodil a nebo čekal po nemoci až budu moct zase trochu trénovat než jsem zas spadl do další. O tom jsem už ale psal tak to nemá smysl rozebírat znova. Koncem března sem se konečně nastartoval a duben a květen už jsou měsíce za který se naopak nestydim, protože oba byly tréninkově na hranici mých časových možností, víc objemu už se moc nedalo, a intenzity bylo taky poměrně dost. Podrobnosti lze kdyžtak dohledat v mym tréninkovym deníku.

Takže jen souhrnně, letos (v zásadě ale duben-květen) se mi podařilo odtrénovat objemy 42/2377/408 (plav/kolo/běh), pak necelá stovka na veslech ale to se asi moc nepočítá. Bylo tam ale poměrně dost intenzity, zejména na běhu, běhá mi to teď o něco líp než loni. Kolo je taky docela dobrý, no a na plavání sem se za vydatné pomoci Dáši Svěrákový taky docela posunul, poslední patnáctistovka těsně pod 26 mě hodně překvapila, tak snad sem nezvoral počítání bazénů...:-))

Ambice na výsledek nějaké jsou, cíle mám 2. První je opatrný, aby se bezopakovalo to co loni na Doksymanovi, takže abych po proběhnutí cílem zhruba v podobném čase byl schopnej ještě rozumně fungovat. Druhý, trochu ambicioznější cíl je, pokud to pude dobře, posunout čas někam k 5:15. Letos plavu v neoprénu, to by mohlo nějakou tu minutu přidat, depa bych mohl taky zvládnout trochu líp. Kolo nevím, loni jsem jel docela dobře, ale mírně stáhnout bych to taky mohl. No a na běhu doufám že zbydou síly a já to zvládnu odběhnout tempem aspoň trochu blízkým 5:00/km. Chybí tam ty zimní objemy, tak kdo ví jak to dopadne.

Doplnil jsem ještě trochu výbavu, jednak ten neoprén, ten jsem kupoval už na podzim. Pak sem koupil nějaký legrácky, jako gumový tkaničky at je nemusim v depu zavazovat :)), pak kompresní vabronávleky (at s nima můžu i plavat a kolo pak odjedu bosky), brašnu na kolo za řidítka, sedlo Profile Design Kona, držáky na lahve za sedlo (uvidíme jak hrbolatá bude trať) a aero helmu Giro Advantage 2. No a pak sem si udělal radost a pořídil starší plášťový ZIPPy 404. Když to takhle sepisuju tak sem koukám spíš nakupoval než trénoval, to bude zas ostuda až doběhnu někde na chvostu...:-))

Připravený kolečko teď vypadá nějak takhle:

No nic, těšim se že se zas uvidím s několika známejma, moc jich zatim neni a některý znám jen přes internet...:) Všem kdo jedou přeju pěkný umístění, a ostatní co tu moje výplody občas čtou se můžou těšit na report ze závodu, který snad nebude tak "vzrušující" jako ten z loňskýho Doksymana.

UAC: Bělská vteřina 2011

Chtěl jsem si ještě před Mělicemi vyzkoušet jak jsem na tom s rychlostí a taky si ještě trochu vyladit a vyzkoušet posed v hrazdě a na novém sedle Profile Kona, který mam nasazený na otočené originální sedlovce od Spešlu.

A samozřejmě taky novou helmičku Giro Advantage 2...:-))

Volba padla na časovku Bělská vteřina, která se jede v rámci UAC. Jedná se o 17,4 km trať s celkovým převýšením kolem 360m, takže rovinka to moc neni. Ale je to celkem krátký, takže jako moje první časovka a vlastně i první silniční závod tak akorát.


Propozice a výsledky: http://www.uac.cz/kalendar-zavodu/2011/silnice/#
Mapa a profil trati: http://www.bikemap.net/route/177481
Záznam TF: http://www.movescount.com/moves/move1947833

Přijel jsem s Martinem a Honzou z R2 Teamu, chvíli jsme sice nemohli najít stanoviště s registrací ale pak jsme se nějak doptali. Po registraci jsme si šli část trasy projet, stihli jsme to tak do 2/3 trati a pak už jsme museli otáčet protože za chvíli vyráželi první závodníci tak abysme nepřekáželi. Dali jsme ještě pár rovinek v Bělé a už hurá na start. Závodníci byli vypouštěni po minutách a protože jsme se stihli registrovat relativně brzo, tak jsme nemuseli čekat až na odpoledne, což bylo fajn, protože začínalo být celkem teplo.

Na startu ješte napiju, vyčistím brejle a už je to tu a já můžu vyrazit. Všichni závodníci se po startu do toho obvykle opřou a mizí v dáli. Já ale musím jako vždy bejt něčím originální, takže nejřív místo zacvaknutí prošlápnu levý kufr, noha mi sjede a šlapka me praští do holeně (jau!) a následně asi až ne 3. pokus se mi kufr podaří zacvaknout. Dobrý začátek který docela slušně dokumentuje následující fotka. Těšil sem se na nějaké hezké fotky jak krásně ležim v aero posedu ale prdlajs, nakonec sem samozřejmě dohledal jen tudle...

Pak do toho konečně můžu dupnout. Závod je sice krátký ale nechci se v první půlce, která je spíš do kopce, utavit. Takže držím průměr lehce přes 30 a občas to spadne i níž. Tepy na začátku kolem 160-165, no jen jestli já se zas nešetřim až moc. Celkem pěkně to utíká, za chvíli už sem nahoře a jezdce co startoval přede mnou už mám na dohled. Dozadu se radši neohlížím, abych nebyl demotivovanej Martinem, kterej mě určitě brzo cvakne.

Na otočce zjišťuju, že Martin mě dotáh už na 15-20s, ale teď to pujde zpátky spíš s kopce, což mi jde líp, tak do toho pořádně dupnu. Začínám dotahovat toho přede mnou, takže motivace by byla. Na rovinkách tam držím kolem 40-45, s kopce tam lítá i 60. Jedu jedu, kadence je asi dost šílená, protože nohy kmitají solidně, ale teď to neřešim. Předjíždím celkem 3 lidi, z toho jeden asi odpad uplně protože jel uplně pomalu. Už sem dole před závěrečným stoupáním když se náhle ozve hukot jak když přistává letadlo a Martin mě v celkem solidní rychlosti cvakne. Má kozu a disk, fakt je něco na tom že disk zastrašuje soupeře už jen tim rámusem...:-)

Mrzí mě to, snažím se v závěrečnym stoupání aspoň trošku stáhnout náskok což se malinko daří, ale nožkám se už moc nechce, takže šance na to že bych ho dotáhnul úplně se rozplyne. Nakonec je z toho celkem slušný čas 27:13, průměrná rychlost 38.4, celkové pořadí 59/130, v kategorii příchozích do 40 let je to 7/13, obojí v první polovině, nepředjela mě žádná žena, takže určitě spokojenost...:-)

Možná sem se jak je mým zvykem opět trochu šetřil, hodinky Suunto naměřily tréninkový efekt 4,1 z 5 takže nadoraz to určitě nebylo. Možná sem taky až moc točil, průměrná kadence byla 98, což je fakt už moc, takže to nebylo už moc efektivní. Příště si to musim víc hlídat.

Akce byla pěkná, takže když jen trochu vyjde čas, ještě se na nějaké časovce určitě ukážu. Tak teď už jen intenzivnější týden, pak odpočinkovější týden a pak hurá na Czechmana...

Zimní nepříprava a Občovský duatlon 2011

Na tomdle blogu se toho v poslední době moc novýho neobjevovalo. Ale kdybych měl popsat letošní zimní přípravu byla by to snůška sprostejch nadávek nebo plačtivejch vzlyků, podle toho kdy bych danej příspěvek psal. Od půlky prosince mě trápily opakované angíny, opakovaně léčené antibiotiky a pak je vystřídaly opakované chřipky. Vždycky když už to začínalo vypadat líp a já zkusil s tréninkem opatrně začít, tak sem do toho zase slítnul. Protože nebyl morál korigovat jídlo když sem nesportoval, znamenalo to od podzimu přibrání až na ošklivých 85 kilo.

Snaha pak byla vykurýrovat se aspoň na plánovanou Malorku kam jsem měl začátkem března vyrazit s rodinkou a párkrát si tam vyjet s kamarádama a něco málo naběhat což se pak naštěstí podařilo. Trochu sem se tam nastartoval, kilometráž 700km na kole a necelejch 100km běhu za 14 dní sice není žádnej zázrak ale skloubit role tatínka, manžílka a rádoby sportovce si holt žádá jisté kompromisy. Každopádně Malorka svůj účel splnila a trošinku mě nakopnula. Sice jsem si domů přivezl lehčí virózu a napadaly mě myšlenky jít prověřit, kolik zdatnosti vyžaduje zdolání bariér na Nuselském mostě, ale naštěstí to celkem rychle přešlo a s tréninkem se mohlo začít.

Pořádně jsem pak začal trénovat až v dubnu, zpočátku pořád ještě za mírného smrkání a chrchlání ale pak už to bacily a viry definitivně vzdaly. Za duben jsem odtrénoval na mě úctyhodných 52 hodin, 704km na kole, 122km během, 18km v bazéně a nějaký to veslování a dokonce jsem zlomil bájnou hranici 15 hodin tréninku za týden. Váha zase spadla pod 80 a bylo na čase formu prověřit nějakým závůdkem. Krušnoman jsem zavrhnul rovnou, a když se podíváte na reporty Advida, nebo Rendy, dobře sem udělal, neboť počasí se na závodnících vskutku vyřádilo.

Volba tedy padla na Občovský duatlon, který jsem dříve jel už 2x, tak aspoň budu mít šanci se porovnat s předchozími výkony. Letos se na prvním běhu přidalo jedno kolečko, takže nové distance jsou (běh 7km - kolo 28km - běh 3km), tedy na první závod sezony tak akorát.

(c) zmach @ rajce.net

Propozice závodu: http://brdman.cz/index.php?clanek=58
Mapa: http://brdman.cz/images/mapy/obcovsky-duatlon.gif
Výsledky: http://www.brdman.cz/dokumenty/obcovsky-duatlon-2011.xls

Předpověď byla taková nejasná, furt se to měnilo z přeháněk na déšť a zpátky, ale nakonec bylo celkem hezky. Běh jsem plánoval udržet tempo okolo 4:30/km, měl bych teoreticky mít na víc ale kdybych se cítil až moc v pohodě, mohl jsem prostě postupně přidat. Po výstřelu se všichni hnali dopředu, půlka z nich byli chrti co na to měli a druhou půlku složenou z přepalovačů jsem se jal celý závod postupně lovit...:-) Hned první výběh je celkem do kopce tak jsem sledoval jak mi tepovka letí nahoru, zastavila se někde kolem 170 a pak už se běželo dolu a zas to spadlo. Okruh je celkem krátký, takže po příjezdové asfaltce zpátky a už je tu další okruh. Tepy byly zhruba obdobný, takže tempo bylo asi zvolený dobře. Mírně jsem zpomalil ale nic závratnýho. První 3,5km okruh byl za 15:10 (4:22/162tp) a druhý už sem lehce zpomalil, čas 15:59 (4:34/164tp). Celkem první běh tedy za 31:09 (4:27/163tp), takže spokojenost, plán splněn. Seběhnul jsem asi jen 5 lidí a asi 2 seběhli mě, ale držel jsem si je na dohled a podat si je na kole. V depu jsem tentokrát nezmatkoval jako loni a podařilo se mi dokonce odjet s helmou na hlavě, takže super. Depo bylo za 1:02, takže dobrý ale furt je co zlepšovat.

V tý čelence koukám vypadám jak kre..n, budu ji radši brát ven jen v noci. Je dobrá protože pak neteče pot do očí...

(c) zmach @ rajce.net

Kolo se jede ve dvou asi 14km okruzích, po běhu mi všichni zdatnější utekli tak jsem první okruh kola chtěl napálit a pak se někde když bude příležitost zaháknout. To se ale bohužel nepodařilo, všechny miniskupinky jsem docvaknul až moc rychle, tam bych tahal akorát tak já, tak sem do toho sobecky alespoň při předjíždění ještě víc šlápnul a celý kolo si tak oddupal solo. Protože mi to jelo fajn, a pocitově to bylo taky OK, tak jsem nasazené tempo udržel i do druhého okruhu. Předjížděl jsem docela dost, hned na začátku do kopce za depem asi 10 lidí a pak asi 3 nebo 4 dvojice. Naměřil jsem celkem jen 27,25km, ale nemam to moc dobře zkalibrovaný, tak nevim. Odjel jsem kolo za 48:14 (33,9/155tp). Jednotlivý kola 24:10 (33,8/157) a 24:04 (34,0/153). Je zajimavý že druhý kolo sem jel malinko rychleji na nižších tepech. Buď nějaká haluz a nebo šok z přechodu běh->kolo v prvni casti...:-) S kolem naprostá spokojenost, oproti loňsku výrazný zlepšení (asi o 4 minuty) a to sem loni tak třetinu odjezdil v háku. Druhý depo trochu pomalejší, nějak sem se zamotal do tkaniček při zavazování :-) a trochu víc sem pil, protože na kole sem na pití trochu zapoměl.

tepy včetně rozklusu a výklusu

Druhý běh byla trochu neznámá, po svižnějšim kole a delšim úvodnim běhu sem nevěděl kolik sil zbude, ale bylo to nakonec dobrý. Přechod z kola sice bolel, už sem tomu odvyknul, ale po zdolání úvodního stoupání už jsem natáhnul krok a zas se celkem bez problémů dostal na plánovaný tempo kolem 4:30/km a seběhnul ještě jednoho mlaďase, kterej vypadal že dost přepálil. Předemnou ani za mnou nebylo v závěru živáčka, tak už sem se zas tak moc nevyhecoval a doběhnul do cíle. Čas 15:54 (4:27/163tp) byl dokonce ještě trochu rychlejší než druhé kolo prvního běhu, takže to je fajn. Kdyby to tak bylo na půlironmanu podobný, ale to se ještě uvidí.

V cíli žádnej škleb, bylo to prostě v pohodě...:-)

(c) zmach @ rajce.net

Pořadí celkem je 20/76 (v kategorii 15/34), 1. běh 37/76, kolo 14/76 a 2. běh 26/76.

V cíli jsem se cítil v pohodě, došel si pro klobásku, nealko pivo a pak si uklidil věci a počkal na vyhlášení a dobře že jsem tak učinil, protože jsem pak vyhrál v tombole docela pěkné tričko...:-)

Zhodnocení ze závodu velmi pozitivní, jak organizace která tradičně nikde nevázla, tak svůj výkon, který znamenal lehké zlepšení běhu oproti loňsku (a to i přes prodloužení trati) a hlavně výrazné zlepšení na kole, které by mohlo být ještě lepší kdyby se bývalo podařilo docvaknout nějakou rychlejší skupinku. Bývalo by kdyby, ale není, takže prdlačka...:-) Na to asi holt budu muset líp běhat, protože podle slov těch co dokončili přede mnou se tam uďělala docela velká groupa a dojeli do depa spolu, takže šance tam byla. Kdoví ale jak to bude za rok, to už určitě nebudou žádný výmluvy a já pojedu na Krušnomana, když si budu muset vybírat.

Tak teď si v sobotu ještě střihnu 18km UAC časovku Bělská vteřina, abych testnul jak sem na tom s rychlostí a pak už hurá na Czechmana...