17. 8. 2010

Doksyman 2010 (1,9/90/21,1) - Až do dna...

Propozice závodu:
http://www.ironman.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=72&Itemid=83
Výsledky:
http://www.sportis.cz/csv.php?id=1040&co=vysledky&csv=2992

Tento závod byl vrcholem mojí první triatlonové sezony, a také můj první dlouhý triatlon, takže silné zážitky daly celkem očekávat. Na druhou stranu někdy platí, že čeho je moc, toho je až příliš. Ale popořadě, sorry, je to dost dlouhý...

Závod byl naplánován jako zakončení kratičké dovolené, kterou jsme s rodinkou trávili v jednom pěkném apartmánu v Jestřebí, kousek od Máchova jezera. Počasí bylo dost mizerné, Liberecký kraj se stále zotavoval z nedávných povodní, a předpovědi taky stály za starou belu. Po letošním Krakatitu mě ale nějaké výstřelky počasí rozhodně nemohly rozházet, takže na únikové manévry vůbec nedošlo. Jak by to asi taky vypadalo, když všude vytrubuju že bude Doksyman vrcholem mojí 1. triatlonové sezony a pak bych se neukázal.

V neděli ráno jsem se po sedmé vybatolil, sbalil všechny věci a vyrazil do kempu Borný. Přijel jsem dost brzo, bez fronty vyfasoval číslo 69, chip a opravdu krásné triko a šel připravit věci do depa. Tam jsem z fotek poznal Advida a hned sem se k němu s kolem přifařil, abych ho mohl obrat o nějaké zkušenosti. Tímto mu díky za cenné rady. Tipovali jsme kdy bude pršet, ale jak se později ukázalo, byli jsme oba vedle. Na vodu jsem nějak zapoměl, takže si jí v rámci rozklusání doběhnu ještě koupit na vrátnici (jinde nebylo otevřeno). Několikrát zajdu ještě na záchod, při poslední návštěvě tam najdeme na zemi ležet kluka, který s sebou švihnul protože se mu zamotala hlava. Dobrý začátek, vypadal ale že to rozchodí, tak jsem si šel po svých a šel se trochu rozplavat.

Voda ani ne moc studená, což je pro mě dost důležitý, neopren budu pořizovat až na příští sezonu. Takže jen kombinéza. Docela foukalo, takže se daly očekávat vlnky, ale z pláže to nevypadalo nijak hrozně. Ale to už se všichni začali řadit, postavil jsem se doleva dozadu, ať moje křižování nikomu nepřekáží. Předstartovní nervozita trochu opadla a už jsem jen čekal na start. Z plavání jsem měl trochu vítr, přecejen jsem "kachličkář" a ta zadní bojka (plaval se jen 1 okruh) byla pořádně daleko.

Po odstartování sem se v klidu šoural do vody, nandal brejle, zatímco všichni předemnou se pohybovali takovým tím hybridním motýlkem s odrazy ze dna. Lehkým klusem se šinu za nimi, mělčina byla docela dost daleko, ale pak už mám vodu nad pás a přejdu na kraul. Postartovní mela se mě nějak netýkala, hned po startu sem se vydal do levé části pole (plavalo se na pravou ruku). Po odplavání od břehu se poprvé potkávám s vlnkami, ale zatím to jde. Párkrát si sice loknu, ale pak se to srovná, a už to jde líp. První bojku vezmu pěkně zeširoka, takže zase žádná mlátička, které jsem se bál, a pak se pokračuje na tu šeredně vzdálenou zadní bojku, která je ale směrem přímo na kopec, takže orientace perfektní, ani se nemusí moc vyndavat hlava, aby to člověk viděl. Tak si plavu, moc to nehrotím, a přesto se mi daří pomalu ale jistě předbíhat, zejména prsaře, ale i kraulisty a to i ty v neoprenu, což mě těší. Zadní bojka se přibližuje ale hrozně pomalu. No jo, v bazénu ty 2 kiláky nevypadaj tak hrozně. Vlny jsou už na muj vkus docela parádní, ale zatím plaveme po větru, tak se to dá. Konečně otáčímě u zadní bojky, paráda, půlka je za mnou, ale zase začíná občasné lokání. Proti vlnám to fakt není nic moc, a zase mi chvili trvá, než srovnám nádechy tak abych se nadechnul spíš vzduchu než vody. Nebudu to protahovat, druhá půlka už proběhne bez dalších překvapení, tahám to hlavně rukama a nohama to jen tak šolíchám, mineme bojku na půli cesty a najednou je tu konec. Poskakuju z vody a kouknu na stopky, kde se zrovna otáčí 40min., takže docela dobrý. Čas plavání za 40:20, tedy 80. místo, to je lehce za půlkou, co víc si přát. Údaje o tepovce ve vodě Šuunto neumí.

Doběhnu do depa a začnu klasicky zmatkovat, i když jsem si to při plavání několikrát probíral v hlavě. Nejdřív nevím čím začít, pak si na sebe ale začnu rvát dres, což přes mokrou kombinézu samozřejmě moc nejde. Pak začnu na levou nohu rolovat vabronožku, ale zjistím že je na pravou nohu, tak jí zase sundavám, a znova. Mezitím doběhl z vody Advid, profesionálně profrčel depem a už je fuč. No to je teda pěkný. Za chvilku jsem ale hotovej taky, naláduju ještě do dresu gely, tyčky powerbike, pumpičku a magneslife, což mi všechno z dresu vypadlo, když jsem ho navlíkal. Vycucnu Endurogel, zapiju zbytkem vody, drapnu kolo, plácnu na sebe helmu a hurá ven z depa. Trvalo přes 4 minuty, drsný.

Výjezd z depa je po takový dost blbý cestě, takže jedu hodně pomalu, abych tam sebou někde neseknul. Chvíli mi nechce naskočit tepovka a road bike pod ale pak se chytnou. Už jsme ale na silnici, a to pěkně parádní silnici, tak zalehnu pořádně do hrazdy, jako bych nevěděl že v ní budu viset ještě 3 hodiny a pomalu to rozjíždím. Za chvilku předjedu Advida, který to asi rozjíží ještě opatrněji, což mě trochu varuje ať se hlídám a na kole se neuvařím. Jede se mi parádně, kolo hezky sviští a já dost předjíždím. První otočka, Advid těsně za mnou, furt se snažim krotit a jedu na pohodu. Začínám ale cítit že budu potřebovat na malou, rozhodnu se to ale vydržet dokud to pujde. Trať cyklistiky má jedinou vadu na kráse a tou je asi kilometrová část s dost špatnym asfaltem, a samou dírou. Tam radši chodim ze sedla. Druhá otočka, a jedem zpátky. Kontroluju tepy, drží se kolem 145, což by mělo být OK. V jednom kopečku kouknu na svuj stín který vypadá fakt divně a zjistim že mám helmu obráceně. No paráda, už jsem zase za vola a nikdo mě ani neupozorní. Zpomalim, aerodynamický problém vyřeším a frčim dál, hned to jede líp...:-) Přetlak v močáku už mi ale brání v komfortním položení do hrazdy, takže zatímco na poslední otočce prvního kole všichni hecují, "Jeď, jeď!!!" já k překvapení všech sjíždím ke krajnici a začnu lovit. Prohrabat se úspěšně skrz dres a kombinézu a ulevit přetlaku chce pořádný předklon, takže závodníkům, které jsem předjel a fanouškům dávám šanci shlédnout něco pořádně zábavného. Někdy se musím naučit jak to dělaj cyklisti. První kolo je za mnou, odmáčknu čas 57:30, průměrná rychlost 33,42km/h, kadence 81, na průměrných tepech 145, to je solidní. Odmačkávám ho ale pozdě takže moje první "kolo" má 32,12km

Na občerstvovačce vezmu 2 půlky banánů a jedu dál. Mám dvě 700ml flašky, s ionťákem, na který jsem ještě moc nešáhnul, tak to hned napravuju. Dobaštim banány a protože se cejtim fajn, malinko přidám. Jde to dobře tak neni důvod to přehodnotit, tepy se furt motaj mezi 140/150. Před 2 otočkou 2. kola ještě zbaštím tyčku powerbike ale při zandavání obalu zpátky do dresu (nerad odhazuju binec do lesa) mi vypadne pumpička. Místo abych se okamžitě otočil, tak chvíli přemejšlim, co budu dělat, ale pak se pro ní přecejen vrátim. Leží dost blbě uprostřed a taky bych jí mohl ještě potřebovat. Další blbá ztráta, škoda. Za chvíli ještě cucnu endurogel a taky si dám magneslife, jsem přecejen za půlkou cyklistické části a nohy už o sobě dávají vědět. Končím druhé kolo, odmáčknu čas 52:01, průměrná rychlost 34,81km/h, na průměrných tepech 146, to je moc hezký. Průměrná kadence je 85, mé druhé kolo měří 30,16km.

Poslední kolo už to nehrotím, mírně zvolním, nožky už jsou cejtit. Před druhou otočkou dám další tyčku powerbike, ale jak jí chroustám, nějak to chroupe. První co mě napadne je že v tom mají nějaký kámen, tak celé sousto vyplivnu do lesa. Jenže v puse něco chybí. Tak zapátrám jazykem, no paráda, právě jsem odflusnul do lesa inlayovej můstek asi za 10 tisíc. Dostanu pěkněj vztek a špalu dál. Po chvíli mi dochází, že jsem to vlastně mohl celý šoupnout do dresu a zubař by mi to pak zas přilepil, jenže teď už jsem pěknějch pár set metrů dál, to neni šance že bych našel. No jo, odkrvený hlavě to moc nepálí. Poněkud vzteklej ale i trochu nepochopitelně pobavenej, co by se tak ještě mohlo dneska podělat, jedu dál. Jo to kdybych vědel co mě ještě čeká, asi bych poslal kolo taky do lesa a radši se šel vrhnout na čtyři a hledat vyplivnutej cucek. Vycucnu Endurogel, zapiju zbytkem vody a dokončuju poslední kolo, to moje má už jen 27,73km, odmáčknu čas 51:04, průměrná rychlost 32,63km/h, na průměrných tepech 147, kadence 82.

Celkově je kolo s depem za 2:49:51, z toho depo kolem 4 minut, patálie se zubním můstkem, odskočením na malou, spadlou pumpičkou a otočenou helmou asi možná nějakou minutku dvě taky zabraly. S kolem jsem hodně moc spokojenej, s průměrnou rychlostí téměř 33km/h jsem nepočítal. Neměl jsem pocit že bylo přepálený, průměrný tepy by byly vejš než na 146.

Druhé depo už je trochu lepší, má tak necelé 2 minuty. Vybíhám dostanu první barevnou gumičku na ruku a hned vemu zavděk 2 houbičkám a pořádě se schladím. Napiju se vody a vybíhám. Běží to celkem solidně, 5:00-5:10min/km, je ale dost teplo, tak na další občerstvovačce beru dvě vody, jednu do sebe a jednu na sebe a po asfaltce běžim do táhlého stoupání, rychlost jde samozřejmě dolu a tepy nahoru. Je to naštěstí ve stínu. Za chvíli jsem nahoře a těšim se na to že až do k depu se běží lehce s kopce. Na běhu jsou 3 občerstvovačky což je paráda! První kolo běhu dávám za 37:43, průmerná rychlost 5:32km/min, na tepech 156.

Druhé kolo jsem běžel trochu lehčeji, aby mi do závěru zbyly nějaký síly. Ale teplo (a dusno) začínalo bejt docela nepříjemný, tak sem si zas tak moc neodpočinul. Za kopcem dávám gel a magneslife a zapíjím to ze dvou kelímků vody. Druhý kolo běhu dávám za 39:23, průměrná rychlost 5:42km/min, prům. tepy 159.

Do třetího kola vybíhám s tim že je šance udržet to pod 5:30, což je uplně neskutečný, plán byl dostat se pod 6hod. Tak se nechávám vyhecovat a zase trochu přidávám. V kopci už ale začínám polykat andělíčky a musím tam vložit chodeckou vložku. Zas se rozběhnu, ale moc to nejde. Na poslední občerstvovačce do sebe ještě kopnu kelímek vody a dobelhám se do cíle. Začíná na mě padat pěkná únava. Poslední kolo běhu dávám za 38:27, průmerná rychlost 5:29km/min, prům. tepy 163.

Celkový čas je 5:25:37, jsem 59./149. absolutně, 36./82. v kat M30-39. Pro mne je to údaj z říše snů, nebo alespoň hodně divokých představ.
Záznam ze sporttesteru: http://www.movescount.com/moves/move367640

V cíli si vydechnu, radost z nádherného času si ale moc neužívám, jsem tak nějak apatickej. Trochu se mi motá hlava, tak si musím sednout na nějaký zábradlí. Je to horší a horší, tak se snažím se upozornit lidi okolo, že sebou brzo asi seknu. Lehnu si na zem, ale to už je okolo mě několik lidí, zvedají mi nohy a někdo volá záchranku. Jazyk mám dřevěnej, nemůžu mluvit a začínám trochu sípat. Jsem ale naštěstí při sobě. Jazyk si radši držim aby mi nezapad a čekáme na sanitku. Snažim se hodně dejchat, stehna a lejtka jsou ve křeči, nemůžu s nima pohnout. Prostě nic moc, ale už se to dál nezhoršuje. Lidi na mě furt mluví, ale z jejich výrazu chápu že vůbec nevypadám dobře. Pak už je tu sanitka, doktor mě na chvíli posadí, nohy v křeči ale pekelně bolí. Nakonec se to podaří, jenže za chvíli se začínám zase motat a musím si lehnout. Dají mě na lůžko a najednou sem v sanitce a dostanu infúzi, 0.9% roztok NaCl. Doktor mi oznamuje že jedem do nemocnice, tak se snažim ještě narychlo zorganizovat uschování věcí z depa. Jeden z organizátorů mi ještě přinese tašku kde mám doklady a mobil a můžem jet. Ze sanitky volám ženušce, která je v Jestřebí, očekávám výbuch, ale bere to v pohodě. Sestra v sanitce si ze mě dělá srandu, že mám nějak až moc hodnou ženu, že ona by mě pořádně seřvala. Nakonec jsem v nemocnici, dostanu ještě fyziologický roztok a pak 10% glukozu, magnesium a 2 tabletky asi paralenu, na teplotu. Po dvou hodinách křeče odejdou uplně a jsem propuštěn. Zvláštní, nohy trochu utahaný ale jináč sem uplně v pohodě. Beru si taxíka zpátky do kempu, posbírám věci a kolo z úschovny surfů a odjíždím.

Teda myslím že na jeden den se toho událo trochu až moc. Přemejšlim ještě teď kde jsem udělal chybu. Endurogely jsem dal celkem 4, na začátku, pak po plavání, pak na půlce kola, pak na konci kola, pak za půlkou běhu. K tomu na kole 2 tyčky powerbike. 2x Magneslife, jeden v půlce kola, jeden v půlce běhu. Na kole jsem vypil litr a půl vlastního ionťáku, kterej mám vyzkoušenej a snědl asi 3 celé banány. Na běhu jsem na každé 2. občerstvovačce vypil kelímek koly a na každé občerstvovačce vypil kelímek vody. Den před závodem a ráno před závodem jsem spolkl 2 kapsle anticrampů, a za 3 dny před závodem jsem vypil 2 Magnesie.

Uvítám každou radu, nebo komentář. Na něco jsem zapoměl, nebo jsem tělo prostě "přetáhnul" a díky všem těm gelům atd. jsem se cítil moc dlouho v pohodě a pak to přišlo rychle...?

Každopádně na svůj prvni 1/2 ironman asi nikdy nezapomenu, ale do celýho se určitě nepustím dokud neodjedu znova 2 půlky bez kolapsu, klidně s horším časem, protože ten závěr za cílovou branou nebyl nic moc.

Nějaký fotky (možná tu ještě něco přibude)...


plavání před a po...


kolo, vlevo jsem ještě za blba, totální amatér, vpravo už je to trochu zamaskovaný...:-)


běh, jsem vzadu, někdo mě pak varoval že za polosvlečenej dres mě můžou diskvalifikovat, tak jsem ho pak zas nandal...

10. 8. 2010

Doksyman je za dveřmi...

Trochu jsem poslední dobou flákal týdenní tréninkové logy. Času bylo pomálu, a když to šlo, raději jsem šel makat, než sedět u kompu a bušit do blogu. Takže jen velmi stručně poslední 3 týdny. Detaily kdyžtak na mytreneeku.

Týden 19-25.7.2010 (9:17hod.)
Zkraje ještě tempový věci, hlavně v úterý kdy jsem si dost máknul a po 60km na kole v tempu si střihnul ještě lekci vesel taky dost v tempu. Zbytek týdne už jen plavko (celkem 3x, což je fajn) a kompenzační vyjetí na trenažéru a v sobotu pak ještě volný výklus večer.
Celkem běh: 
14,42km, za 1:24:00, s průměrnými tepy 142.
Celkem kolo: 
118,07km, za 4:08:00, s průměrnými tepy 132.
Celkem plavání: 
7,6km, za 2:40:00.
Celkem vesla:
10,5km, za 1:05:00


Týden 26.7.-1.8.2010 (13:03hod)
Měli jsme dovolenou ale nakonec nikam nejeli. Teo blbě snáší vedra, tak jsme se rozhodli že si budem místo pobytu v Jeseníkách užívat v Praze. Nakonec ani vedra nedorazily...:) V tomto týdnu se celkem dařilo trénovat, důraz byl zase hlavně na kolo a plavání, večer sem se taky dokázal párkrát vyklusat s pejsinou. Jen těch odpočinkových dnů bylo celkem dost (3 :) ).
Celkem běh: 
18,6km, za 1:53:00, s průměrnými tepy 140.
Celkem kolo: 
201,6km, za 7:06:00, s průměrnými tepy 132.
Celkem plavání: 
5,4km, za 2:03:00.
Celkem vesla:
nic, dovolená

Týden 2.8.-8.8.2010 (12:40hod)
Pohodový týden zakončený v sobotu extrémním MTB zážitkem. Důraz zase na plavání, poslední možnost něco "dohnat". Podařilo se jednou i vyběhnout na delší trať, no žádný zázrak to nebyl, ale katastrofa taky ne. Běh sem holt teď trochu vypouštěl, tak uvidíme.
Celkem běh: 
17,57km, za 1:41:00, s průměrnými tepy 137.
Celkem kolo: 
130km, za 7:17:00.
Celkem plavání: 
7,5km, za 2:37:00
Celkem vesla:
11,8km, za 1:03, na pr. tepech 133.

Tak tímto končí moje příprava na hlavní "lahůdku" mojí první závodní sezony - Doksyman 1/2 ironman. Dnes jsem dal ještě jedno testovací plavání, zkusil jsem 2km souvisle pohodovějšim tempem, za 39min a nějaký drobný, tak možná by tam mohl spadnout čas pod 40, uvidíme. Neoprén jsem letos nepořídil, takže plavání bude bez gumy. Voda na Mácháči měla včera 20 stupňů, což už se asi moc nezmění a to by mělo projít. V týdnu mě ještě čekají jeden nebo dva kratší běhy a taky jedna nebo dvě lehké vyjížďky na kole. Pak už děj se vůle Boží.

Na kole jsem udělal drobné úpravy. Namontoval novou hrazdu Profile design T2 + z Triexpertu a protože to sedlovka umožňovala, ještě jsem jí otočil na druhou stranu. Vypadá to sice otřesně, ale účel to snad splní. Ještě budu právě muset vyzkoušet na projížďce poštelovat sedlo, teď je nadoraz ve předu a já moc netuším jestli to bude OK. Kdyžtak mi to zkritizujte. Tímto vlastně taky představuju svoje kolečko Specialized S-Works Tarmac SL, z roku 2008, jedná se o edici pro team Quick Step. Pořídil jsem na jaře přes cyklobazar.


Jo a kdyby to někoho zajímalo, na tomdle trénuju když je ošklivě nebo když se nedostanu za světla ven na kolo:

Běh plánuju odběhnout v botkách Mizuno Wave Ride 13. Mám triatlonovou kombinézu od Orcy, takže na kolo jen přehodím přes to cyklistický dres a v něm budou nějaký dobroty. Když už jsme u tý výživy, mám z toho hlavu jak balón. Zkušenosti s dlouhym triatlonem žádný, tak beru s sebou všechno co mám a ještě se rozhodnu. Všechno co mám jsou gely Endurosnack, a Carbosnack, nějaké proteinové tyčky od Nutrendu, tyčky Powerbike, Magneslife, tabletky anticramp a ionťák od isostaru, který mám vyzkoušený. Docela dost lidí radí rohlíky se sýrem a šunkou, ale trochu se toho bojim. Ještě jsem rohlík na kole spořádat nezkoušel. Pokud jde o pití, na kolo dám 2 lahve, když tam nejsou takové kopce snad to nebude vadit a pak budu mít jednu v depu. To znamená že kromě běhu si vystačím.

Tak jo, to je asi teď opravdu vše, vyrážím s rodinkou už zítra a ještě si tam pár dnů budeme vegetit po lesích. Držte palce a já budu držet palce těm z vás kdo to taky pojedou. Doufám že tam poznám nějakou známou tvář.

Krakatit MTB maraton 2010 (85km)

Propozice závodu: http://mtbike.arkotour.cz/propozice/
Mapy a profily: http://mtbike.arkotour.cz/mapy-a-profily-tras/
Výsledky: http://www.sportsoft.cz/cs/zavod.aspx?id=343

Krakatit (delší trasu) jsem jel už loni, bylo sice uplně báječné počasí, ale nebyl jsem uplně báječně připraven, pár lekcí spinningu a to bylo asi tak vše...:-)

Letos je to jen týden před Doksymanem, plán tedy byl si pěknou trať a výhledy spíš užít a jet volněji a ne moc silově. Plán hezkej, jenže... Původně byla předpověď taková, že se vyprší v pátek a v sobotu se to roztrhá, ale pak se to začlo posouvat víc a víc dozadu. Ráno sedám do auta a pustím rádio. Dozvídám se kde všude v severních a středních čechách už platí jaké povodňové stupně a že i v Praze na Čertovce se uzavírají protipovodňová vrata. Nejdřív sice nepršelo, ale pak se to pomalu rozjíždí a je jasné, že jen tak nepřestane. Zaženu zaječí úmysly a jedu dál.

Na registraci přijedu docela včas, žádné fronty, dostávám tašku se spoustou reklamních materiálů, hezkým bidonem Trek s logem Krakatitu, číslo a chip. V goretexové bundě se vracím k autu připravit kolo a u kadibudek potkávám známého Honzu, neviděl jsem ho strašně dlouho, takže s ním rád chvíli pokecám, jede ale krátkou trasu, takže startuje až po nás. Zase zalezu do auta a čekám asi půl hodiny. Na chvíli přestane pršet tak se převleču a jdu se trochu prozjet. Chvíli jsem koketoval s myšlenkou, že pojedu v goretexu, ale bunda by asi dostala dost zabrat, pohodlí by v ní moc nebylo a stejně by se tam voda někudy nakonec dostala, takže nakonec volím jen 2 funkční trika pod dres a návleky na ruce, kolena i tretry. Na kole nechávám oba blatníky, zejména absence toho předního dokáže v blátě s obličejem udělat svý. Beru ještě brejle se žlutým zabarvením, vycucnu a zapiju endurosnack a frčím se řadit na start. Furt jen lehounce poprchává, takže jsou všichni jakoby naplněni nadějí že to bude dobrý.

Odstartují to a všichni si to frčíme přes Dobříš na pole a do lesů, kde se odehrává naprostá většina dnešního závodu. Déšť trochu nabývá na síle, ale furt se do dá docela dobře zvládat, nohy mám díky návlekům furt suché. Po nějaké době překontroluju tepy a zjišťuju, že sem se nechal trochu unést tak mírně ubírám. První část se ale jede dost do kopce, tak to moc nejde. Prší víc a víc a začíná se to projevovat i natrati. Často se objeví louže, které nejdou moc objet takže snaha se moc neumazat taky začíná brát za své.

Je tu první občerstvovačka (27.km), kde potkávám Pavla (provozovatel Concept Fittness) u kterého dělám instruktora na lekcích na veslařských trenažérech. Dnes je tu za dobrovolníka. Moc jim to nezávidim, stát tu v dešti několik hodin... Dám banán, vodu a jedu dál. Dlouhá trasa se odděluje od krátké a začínají zajímavější terény. Ve sjezdech si obvykle moc nevěřím ani za sucha a teď když už jen neprší ale regulérně leje, jsem dost opatrnej. Naštěstí je většina chrtů už někde vepředu tak snad nikoho moc nebrzdím. Ten kdo vymýšlel trať neměl moc slitování. Zejména v první půlce trati se jede pořád z kopce a zase do kopce, takžesotva se člověk vyřítí z nějakýho sjezdu, následuje ostrá zatáčka a hurá zpátky do kopce. Sjíždíme do obce Běštín, kde je 2. občerstvovačka (39.km). Mám už dost zaprasený brejle a jeden z požadatelů se nabízí že mi je pod pumpou umeje. To je ale servis. Já dám zase banánek, půlku tatranky, vodu a dám už i kelímek ionťáku a vydám se dál.

V následujícím táhlym stoupání zjišťuju, že nohy už se musí trochu přemlouvat a že se jim moc nechce. Hodim tam vzadu větší a vysokou kadencí si to šinu dál, trochu se to zlepší. No holt nemám sílu moc natrénovanou letos a je to znát. Terém furt ještě ujde, občas bahýnko, občas louže, občas přejezd nějakýho toho potůčku. Jsem už sice všude mokrej, ale furt je to ještě fajn. Připojuje se krátkí trať, na přejezdu silnice fandí i hlavní organizátor Jakub, což potěší.

Pak ale následuje docela ošklivé stoupání, se kterým si pamatuju že jsem měl dost problémy i minule za sucha. Kombinace prudkého stoupání, hodně kořenů, hodně bahna už mnohokrát rozjetého koly a kluzkých kamenů se dá jet jen těžko, takže jdu s kola a hurá tlačit. Nejsem sám, tlačí všichni. Čvachta je to teda pěkná. Párkrát zkusím naskočit a chvílí popojet, vždy mi to ale po chvilce podjede a tak to vzdávám a tlaším. Aspoň se napiju. Už je tu ale konečně vrcholek, s rozhlednou, ale je mlha a leje, tak se nahoru podívat nejdu :-) a frčim dál. Další přejezd silnice, někdo tam kousek za ním píchnul, a nemá pumpičku, tak zastavím a pujčím mu tu svojí a dám si carbosnack. Jenže zjistíme že je nějak ucpaná bahnem a nefunguje. No to je pěkný, kupoval jsem jí den předtím. No snad nepíchnu.

Následuje další táhlé stoupání, na konci občerstvovačka (52.km) a dělení tras. Už cejtím že začínám mít docela dost, ale jsme už za půlkou tak zatnu zuby a valím dál. Vytrvale leje a z trati už jsou místy pěkné bahenní lázně. Ze sjezdů se staly potoky, takže často není vidět jestli jsou v nich nějaké kameny. Pak ale přijdou relativně rovné pasáže, které se dají jet rychleji, takže to mi zvedne náladu. Jsou to takové pevné lesní cesty, docela vyježděné, je na nich sice dost vody, ale to už je v týhle fázi uplně jedno.

Další stoupání už je trochu souboj s morálkou, v jednom místě zase tlačím ani ne tak kvuli bahnu jako prve, ale stoupání je proste dost prudké a sil málo. Poslední občerstvovačka, poslední dva kopečky a už jen kolem rybníku papeže, po takové cestičce, která byla zablácená i loni za sucha. Ale dostal jsem dnes takové školení, že další dávka bahna už mě nerozhodí. Na cílové rovince se pokusím aspoň trochu přidat. Spurt to rozhodně není, ale takřka ihned se mi zakousne křeč do obou stehen nad kolenem, takže to už jen dojedu v poklidu. Cílový čas 5:46:18, 92. celkem, 37. v kat. 30-39.

V cíli mi odcvaknou chip z vidle, dostanu finisherskou medaili, docela pěknou a vrhnu se na občerstvovačku, kde natlačím asi 2 tatranky a pak několik melounů. Ale je mi fajn, únavu sice po skoro 6 hodinách jízdy nelze nemít, ale neni to tak hrozný. Rozhodně ne tolik jako minule, kdy jsem měl problém dojet autem domu. Je mi ale pěkná kosa. Ocáknu si kolo a nohy hadicí, naložim kolo, naházim špinavé hadry do igelitky a popojedu k ségře. Bydlí v Dobříši, dám si u ní 2 horké čaje, horkou sprchu trochu pokecáme a pak hurá dom.

Pocity mám ze závodu i přes nepřízeň počasí velmi dobré a zážitky samozřejmě velmi silné...:-) Zajímavá zkušenost. Pořadateli nelze nic vytknout, perfektní značení, zajištění přejezdů silnic, v Dobříši asistence policie, bohaté občerstvovačky, ochota pořadatelů, prostě paráda.

Odkaz na záznam tepový frekvence:
http://www.movescount.com/moves/move331927

Pár fotek:

(c) www.ktfoto.com

(c) www.merth.cz

20. 7. 2010

Tréningový log (týden 12.7.-18.7.2010)

Teto týden obsahoval několik intenzivnějších prvků, jednak na veslech ve středu, kdy padly 2 osobáčky na různých tratích, pak v sobotu krátký triatlon, a v neděli intenzivnější kolo a pak běh. Tak ale popořadě.

V pondělí volno. Bylo docela třeba, nožky bolely.

V úterý plavání na Petynce, 300P rozp., 1000K packy jen ruce, 1000k packy s nohama, 200P volne, 2x200K tempo, 200P vyplav. Večer pak kompenzační výklus na Babu, tepům se ale nechtělo moc dolů, asi pořád ještě únava z minulýho týdne.




Ve středu večer mám 2 lekce vesel za sebou, ale asi kvůli vedru nikdo nepřišel, takže jsem na logkartě vyhledal dosud nejlepší výsledek na 4minutovce (1160m) a hurá závodit proti sobě. Šlo to dobře, předjel sem se o celou půlku lodičky a vytvořil si tak nový osobáček 1167m. Meta 1200m se úspěšně přibližuje. Dal jsem si pak čtvrthodinku volně, ale domů se mi ještě nechtělo, takže sem dál hledal v historii a rozhoupal sem se překonat poslední rekord na 10km trati ze zimy. Nebylo tenkrát takový vedro sice, ale měl bych na tom být teď o něco líp i přes tu ptávě odjetou 4minutovku. Rozjel sem to rovnou na plánovanym tempu okolo 1:53-1:54/500m, celkem se to dařilo držet, oproti předchozímu výkonu sem byl o celou dělku lodi vepředu, ale začal sem mít děsnou žízeň. Tak to je škoda, protože sem doufal že to jako v zimě zvládnu bez přestávky. Pití na veslovacím trenažéru znamená prakticky zastavit nebo pít a jednou rukou lehce tahat, čímž ale člověk moc nezíská, leda tak se poleje a zakucká. Tak sem zastavil, napil se, náskok skoro celý padnul tak sem tahal dál a snažil se zas něco nahnat. Nožky už ale začínaly slábnout, tepy narážely skoro na 180, takže už se to moc vylepšit nepodařilo. Ale aspoň trochu jsem předchozí výsledek zlepšil, spadlo tam 37:54. Doufal jsem v čas kolem 37:40, ale holt příště.




Ve čtvrtek jsem využil posledního dne kdy byla ženuška s prckem pryč a dal si s Martinem jedno delší kolo směrem na sever na Velvary, trasu si přesně nepamatuju.



V pátek jsem dal volno, lehký výklus večer se bohužel nepoved.

Na sobotu byl naplánovaný Novoknínský triatlon, který se hezky vyvedl, až na ten muj defekt, ale zas tak moc mě to nemrzelo, vychutnával sem si hezkou atmosféru a pokecal s kamarádama z mytreneeku.




Neděle, chtělo to ještě nějakou intenzivnější tečku za tímto intenzivnějším týdnem a protože jsem se po závodě necítil moc utahanej, dal jsem si jedno rychlejší kolo a pak ještě hned běh. Na běhu mě překvapily celkem nízký tepy, ale bylo po dešti, voňavej vzdoušek a celkem zima, takže asi proto.




Celkem běh: 
22,77km, za 2:17:00, s průměrnými tepy 142. Objem nic moc, ale to nebyla tento týden priorita.
Celkem kolo: 
154,48km, za 6:03:00, s průměrnými tepy 135.
Celkem plavání: 
3,5km, za 1:26:00. Zas to nějak stagnuje, musim to popohnat..:)
Celkem vesla:
17km, za 1:25:00, zde spokojenost, 2 nový osobáčky, co víc si přát.
Celkem poctivě odpoceno 10:25h. Objemově slabší, ale o to intenzivnější, takže spokojenost.

18. 7. 2010

Novoknínský triatlon 2010 (0,4/16/3,5)

Propozice závodu: http://www.vlaska.cz/index.php?clanek=51
Výsledky: http://www.sportsoft.cz/cs/zavod.aspx?id=381
Fotky: http://www.r55.cz/galerie/nkt2010/

Tento závod všichni chválili, tak jsem ho letos nakonec taky zkusil. Jedná se o krátký triatlon, s 2ma depy, ale organizace je zvládnutá natolik, že s tím není žádný problém. Kyvadlové autobusy a nákladní auta zajistí dopravu sem i tam jak pro závodníky, jejich kola a výbavu i doprovod. Na závod jsem jel spolu s Petrem Jiskrou a tam jsme se potkali ještě s Radkem Procházkou a Sávou Novotnou z mytreneeku. Počasí vypadalo podle předpovědí děsivě (bouřky), ale realita byla uplně jiná. Nakonec se na závod samotný jen trochu zatáhlo, což bylo super. Voda byla teploučká jako kafíčko.

(c) www.r55.cz (fotografové Petr a Zdenek)


Plavání začíná v Županovicích, jsou jen 2 bóje, které se plavou na pravou ruku a cestou zpět se ta prvni plave na levou ruku. Měl jsem trochu strach že to bude mlátička, jak se budou potkávat lidi co mají 2. bojku už za sebou a lidi co k ní teprv plavou, ale nakonec to vypadalo OK. Na start sem se postavil zhruba doprostřed, s Petrem a Radkem. Pak to odstartovali, všichni vyběhli do vody a začla pěkná mela. První bojka byla hodně blízko tak jsem jí vzal hodně zleva a stejně tak na druhou bojku sem se držel dost bokem. Ale nebyl sem sám a přede mnou bylo hrozně "prsařů" často roztáhlých po celé šířce pole, tak sem musel ještě víc doleva. Bylo to celkem namáhavý, měl sem se na startu natlačit trochu víc dopředu. Cestou zpět za druhou bojkou se to mírně zlepšilo, tak se mi podařilo dostat celkem dopředu. Přijde mi že ve vodě začínám pomalu získávat větší jistotu což je super, teď už jen zamakat na lepším výkonu...:-) Z vody lezu odhadem v první čtvrtině, čas 8:17. Podle výsledků je to 39. místo z 215. což docela koukám, to je hodně pěkný, vzhledem k tomu, že je plavko moje nejslabší disciplína...

(c) www.r55.cz (fotografové Petr a Zdenek)


Depo bylo celkem rychlý, neměl sem vabronožky, tak moc nebylo kde to zadrcnout, jen ty moje pitomý zavazovací tretry, ale už snad brzy je nahradim. Vybíhám z depa a hurá na kolo. Začíná docela ostrym stoupáčkem. Snažim se do toho dost dupat. Měl sem v plánu kolo na začátku lehce přepálit a pak se zkusit chytnout nějaký rychlejší skupinky. Takže ze začátku tepy pěkně vysoko, dost to lítá přes 170, což bych pak měl trochu zkrotit, ale teď to neřeším. Po asi 5 kilometrech mě vezme první člověk, zjišťuju že to je Radek tak ho zahákuju ale jede pro me hodně nadoraz, takže když začne předjíždět skupinku asi 5 lidí zahalekám na něj něco jako že ať mu to frčí, že já zustanu s těnmahle a nechám ho jet. Jenže ouha, skupinka se chytne Radka. Otočím se, za náma jsou lidi moc daleko, no nic, nezbývá než se držet, tak dupu dál. Tepy se usadily kolem 165, to by mělo projít. Vjedeme do lesa, a v prvnim většim stoupání se Radek trhá a skupince ujede. No jo to se dalo u člověka kterej je schopnej vyhrávat závody UACu asi čekat...:) Stále se mi ale daří ho na rovinkách držet na dohled. Lesni cesty sou celkem v dobrym stavu, takže to tam všichni dost valí. Ja tam ale bohužel taky dost kamení a jak je sucho, zvedá se dost prachu a je hůř vidět. Když se z jedný zatáčky se vyřítím stylem za který by se nejeden plochodrážník nemusel stydět, mrknu na zadní kolo proč jako že se rozhodlo tak plavat a vidim že sem asi píchnul. Což znamená konečná, pokud jde o nějaké lepši umístění na takhle krátkym závodě. Po pár metrech už naráží ráfek, tak zastavuju v zatáčce kde stojí dva pořadatelé a soucitně na mě hledí. Duši mám, tak sundám zadní kolo a začnu ji rozbalovat. Jenže pumpičku nemám, tak se snažim halekat po lidech co lítaj okolo jestli by ji někdo neobětoval, ale úspěch se nedostavuje. Mezitím mě několikrát kousnou hovada (myslím ten hmyz), který se tu jenom rojej. Stará duše sundaná, nová připravená v ráfku, přemejšlim co dál, nerad bych to šel pěšky... Pořadatelé mi ale naštěstí po chvíli přivolají nějakého nezávodícího cyklistu, který mi pumpičku pujčí. Ještě chvíli se s tím mořím, projíždějící Sáva na mě soucitně pohlédne. Kdo nenandaval duši uprostřed roje hovad asi nikdy nepochopí, ale pak už je kolo nandaný, jakž takž nafouklý, tak nasedám, děkuji zachránci cyklistovi a pořadatelům a frčim dál. Ztráta odhaduju asi 7-8 min, zapoměl sem zas pak zapnout stopky. Závodící mezi kterýma jsem se octl jsou výkonnostně jinde, takže předjíždím a zase předjíždím. Vyjedeme z lesa, zpátky na silnici, a už je tu sjezd dolu k Novému Knínu. Šlapu si to dolu jako blázen, když už to nejde nalepím bradu na řidítka a řítím se dolu. Tacháč místy ukazuje přes 70, ty jo nechtěl bych to tu někde položit. Ale už jsem dole, pak už jen kratičké závěrečné stoupáník běžeckému depu. Kolo mám na místě 118./215., čas 46:34.

Depo zase celkem OK, nemám ho změřený, protože zjišťuju že stopky stojí. Zapoměl sem je nastartovat po výměně duše, ach jo. Běh je zajímavej, běží se nejdřív miniuličkama, samá zatáčka, hezký je to. Běžim si tempo okolo 4:30-4:40km/min, jde to dobře, nohy nebolí. Pak přiběhneme k úseku, se kterym si nějakej šprýmař pohrál a změnil trať přes takový pěší mostek někam do lesa, kde se značení ztratilo. Já to zvládnul otočit ještě na půli mostku, ale zahlíd sem Sávu jak to chudák otáčí až někde v lese ještě o 100m dál. No nic, to se povedlo, další tak minutka v háji. Běží se dál po poli, pak chvili po silnici z kopce, kde natahuju krok a předbíhám pár lidí. Musím si ale upravit čip na noze, je pod ponožkou a už hodně řeže do achylovky, takže mě zas předběhnou zpátky..:-) Pak přijde vyhlášená pasáž, výběh po části motokrosové trati. Většina tu jde pěšky, ale zatnu zuby a hezky to vyklušu, což mě zase posune o pár pěkných míst dopředu. Už jsme nahoře, super, občerstvovačka přijde vhod, půlku vody kopnu do sebe, zbytek na hlavu a už je tu seběh zpátky do Knína. Zase natahuju krok a získávám pár pozic a pak už jen poslední prudkej kopeček nahoru, kde je vidět cílová brána. Cca 50 metrů před sebou sem měl skupinku asi 4 lidí, tak sem se do toho opřel, kupovivu to šlo úplně bez problémů, ajaj, asi sem se zas na běhu trochu flákal. Bohužel pro ně to do poslední chvíle nepostřehli a až když jsem na jejich úrovni kousek před cílem, zkoušejí ještě přidat, ale jsem hodně rozběhnutej, tak cílem proběhnu před nimi v čase 1:11:38, což mě řadí na 54/91 místo v kat. a na 84./215. místo celkem. Běh byl na 54./215. místě, čas 16:46.


(c) www.r55.cz (fotografové Petr a Zdenek)


Škoda té ztracené minutky na běhu a asi 7-8 min. na kole, jinak bych se pohyboval někde blízko Radka okolo 20. místa v kat., což by se mi moc líbilo. Ale to sou takový ty pozávodní kdyby chyby, nedá se nic dělat, příště to snad vyjde.

V cíli ještě zafandím Sávě, běží kousek za mnou, pak si dám meloun a čekám na Petra, který bohužel teprv přijíždí z kola, volal sanitku nějakými klukovi co se rozsekal v lese. Něco jako já na letošním Tvrďákovi. Na konci si dáme ještě s Radkem klobásku, rozebereme závod, počkáme na výsledky a pak frčíme dom.

Moc se mi tu líbilo, organizace na 1, nebylo co vytknout, až na tu pošolíchanou běžeckou trať, ale nějakej blb jim to udělal asi těsně před závodem. Defektu škoda, ale doufám že už to pro tuto sezonu je se smůlou vše a Doksyman už bude bez problémů.

13. 7. 2010

Tréningový log (týden 5.7.-11.7.2010)

Tak jsem tu zas s týdenním reportem tréninku. Předchozí dva týdny jsem sem nedával protože jsem byl jednat trochu línej ale hlavně ( :-) ) nebyly z tréninkového hledíska moc zajímavý. Týden 21.6.-27.6. byl předzávodní, bylo tam nějaký lehčí plavání a kompenzační běhy a tak a před samotnym závodem volno. Report ze závodu Dobříšský Tvrďák je tady. Ten následující týden (28.6.-4.7.) byla dovolená, měl jsem sice v plánu trochu trénovat, ale pak jsem to pojal velmi odpočinkově a věnoval se hlavně rodině.

Týden 5.7.-11.7.2010 jsem už ale byl zpátky a v plném nasazení, tak jsem se do toho zase trošku víc opřel.

V pondělí jsme ještě byli s rodinkou na dovolený, chodili jsme celé dopoledne po Karlových Varech, nějakejch 8-10km tam padlo, ale stěží by to loudání stačilo i na kompenzaci...:-)


V úterý mi ranní lekce v SCE přes léto odpadly, a přesunuly se na středu večer. Takže jen večer lehkej běh na Babu.




Ve středu večer 2 lekce vesel za sebou, v první hodině pár intenzivních úseků, v té druhé již jen volněji na obecnou vytrvalost.




Čtvrtek. Ráno pokus o plavání, ale vykopal sem se příliš pozdě a na Petynce už bylo moc lidí, takže jsem to trochu zkrátil. Večer pak delší běh za Nebušice, tempo na pohodu




Pátek. Ráno konečně rozumně naplněný (teda spíš nenaplněný) bazén, z hodinového plavání jsem toho vyždímal docela dost, na mě teda. Večer pak to samý co ve čtvrtek, ale už bylo docela znát únava.




Sobota, venku pekelná výheň, ale přecejen sem Martina ukecal k výjezdu, popovezli jsme se autek do Berouna a dali pár kopečků okolo Tetín aa Karlštejna, je to tam moc pěkný. Večer pak ještě krátký výklus s pejsinou. Tepy sice vysoko ale pocitově jinak dobrý.




Neděle, hic jako blázen, vyrazili jsme s Martinem na kole po devátý ráno směrem na sever. Ze začátku to ještě šlo, za Velvarama už začala být pěkná sahara, tak jsme si plánovanou stovečku poněkud zkrátili. Ale i tak tobrej vájezd, jelo se hezky. Večer už jsem se ale na výklus nedokopal.




14 (resp 16) hodin není vůbec marných, kvůli tomu počasí to mohlo být horší, takže spokojenost.

Celkem běh: 
47,38km, za 4:17:49, s průměrnými tepy 143. Slušný, zkusim nadále mírně zpomalovat aby se tepy dostaly pod 140.
Celkem kolo: 
144,24km, za 6:03:00, s průměrnými tepy 131. Kolo dobrý, bylo ho míň, ale já jsem spokojený :-).
Celkem plavání: 
4,3km, za 1:36:00. Sice ne ideální, ale lepší.
Celkem vesla:
20,6km, za 2:09:00, poprvé dvojlekce za sebou, nový tréninkový impuls, pocit dobrý.
Celkem poctivě odpoceno 14:06h.


Závodní plány na zbytek sezony...
Ještě jsem tak přemýšlel čím doplnit můj letošní hlavní závod Doksyman a vypadá to že se ukážu na následujících akcičkách, pokud rodinka dovolí:
17.7. - Novoknínský triatlon
7.8. - MTB maraton Krakatit (asi ale jen tu kratší trať)
15.8. - Doksyman - moje půlironmanská premiera
21.8. - Albion Day By Night (MTB 7hodinová štafeta)
18.9. - Brdský terénní 1/2 maraton
20.10. - Pražský maraton (ve Stromovce) - moje maratonská premiera

Takže akciček ještě hodně a hodně, tak uvidíme jak to dopadne.

27. 6. 2010

Dobříšský Tvrďák 2010

Dobříšského Tvrďáka jsem jel loni, a sáhl jsem si tenkrát úplně na dno, takže bylo s čím porovnávat, a protože bylo líp natrénonáno byl tu výrazný potenciál pro zlepšení. Volba pro tento rok byla tedy jasná. Termín sice kolidoval s Moraviamanem v Otrokovicích, ale tento fakt mě nechává letos naprosto klidným, jel bych tam leda tak na čumendu...:-)

Poslední tréninkový týden následoval po třech poměrně objemových týdnech (u mě objemový týden znamená >10hod :-) ) jsem spíš vypouštěl a dolaďoval technické detaily jako oprášil podzimní prach z biku, zkoušel triatlonový dres, ale třeba taky kopal vzteky do myčky a pak testoval při běhu přes špičky zda je noha OK a tak podobně. Každý se připravuje podle svého gusta...

Ještě krátce pozadí k mýmu tréninku jednotlivých disciplín. Minule jsem stálo moje plavání pěkně za houby, kalná voda v kombinaci s naprostou nezkušeností měla za následek, že jsem se ve vodě pěkně motal, nebyl schopnej držet směr a vysloužil si tak pěkných pár kopanců, než mě semlel balík "prsařů" a já radši nechal kraula kraulem a taky to "odprsil". Letos jsem to nechtěl zopakovat, takže jsem v bazénu trochu trénoval kraul poslepu s tím že každé 4-5 tempo jsem vykoukl z vody ven a překontroloval směr. Nicméně to bylo k plavecké přípravě asi tak vše. Byl jsem letos v bazéně asi 5krát, takže zázraky se nedaly očekávat. Pokud jde o kolo, tam byl potenciál rozhodně vyšší, najel jsem letos lehce přes 2000km (většina na silničce), což sice není taky žádný zázrak, ale loni to byla sotva pětina. Běhu se věnuju tak nějak průběžně, furt žádné tempové tréninky, jen objem v TF 130-140, ale oproti loňsku tam určitě bude lepší základ. Loni mi na běhu pěkně došla šťáva, sice jsem to odklusal bez přestávky, ale běh to moc nebyl. Takže u kola a běhu jsem očekával zlepšení, u plavání byl spíš plán sbírat zkušenosti, odplavat to kraulem a přežít. Na to se pak později dají případně stavět další očekávání.

Nebudu to moc rozkecávat, najednou tu byla sobota 26.6.2010, já si sbalil svoje nádobíčko a vyrazili jsme s rodinkou směr Dobříš. U ségry Johy a švagra Adama (mají domek asi 300m od startu) nám bylo poskytnuto luxusní zázemí, a taky lehký obídek po kterém jsme se s Adamem odebrali vše připravit na start. Stihnul jsem ještě krátké rozplavání, a ještě si otestnul že mi jde dýchat i do kalné vody, takže tento psychický blok taky nejspíš odpadnul, snad to bude OK. Potkám ještě Petra (Zaba na mytreneeku), prohodíme pár slov a postavíme se do pravé části startovního pole. Výstřel sem nějak přeslech, ale najednou se všichni vrhli do vody a začla klasická mela. Neměl jsem ještě nasazený brejle, tak sem to napravil a vrhnul se na to taky. Do první bojky to byla fakt mela, tak sem jí vzal pro jistotu obloukem hodně zprava, pak se to začlo lepšit a já se konečně začínal dostávat do nějakého rozumného tempa. Jenže to už tu byl výlez a hurá do dalšího kola. To už bylo dobrý, lidí už nebylo tolik, dokonce sem pár lidí i předplaval (nebo jak se to řiká). Tempo už bylo rovnoměrný, rychlost sice asi nic moc, ale takhle bych odplaval i ty necelý dva kiláky na půlce.

(c) www.petrdufek.cz

Vybíhám z vody a hrnu se ke kolu, kde uvidím Gábi, která se ujímá fotodokumentace mého převlíkacího snažení. Kombinéza je super, jen ty vabronožky nejdou moc dobře na mokrý nohy nandat. Sice je mám srolovaný, ale na chodidla se musejí taky nějak nasadit. Konečně se podaří, ještě zavážu moje šílený tretry (mají tkaničky i přezky), snad nejpomalejší tretry k nazutí a už vyrážim z depa. Změřený ho nemám, furt mi to při závodech nedocvaká, abych včas odmáčknul mezičasy.




Kolo začíná hezky do kopce, daří se mi hned od začátku předjíždět, dvě rakety předjedou i mě. Pár sekund ztratim těsně pod kazatelnou, někdo tam v nejužším místě kde se nedá moc předjíždět nezvládne řízení tak musim ven z pedálů. Po chvíli se to zase rozjede, z kopce vezmu zase pár lidí a frčim dál. Některé sjezdy jsou na Tvrďákovi fakt výživný, nechtěl bych je moc sjíždět v blátě. Už je tu ale další stoupání, tentokrát mírnější, po zpevněnějch cestách a asfaltkách, využívám tréninku na silničce, a ve vysoké kadenci vezmu postupně zase asi 5 lidí. To se mi moc líbí, kolo je zatím uplně super. Přijde další sjezd, zase pěkně ostrej, samý kořeny a tak. Přiřítím se k nějaký skupince lidí, všici jsou z kola dole, a pomáhají někomu kdo bezvládně leží na zemi. Vypadalo to dost ošklivě, kluk přeletěl přes řidítka a dost se praštil hlavou o zem. Měl zapadlej jazyk, kterej se mu podařilo klackem vytáhnout ale byl furt mimo, někdo volá sanitku. Ostatní brzdí ty přijíždějící, je to dost nebezpečný místo. Chvíli postávám okolo, není jak být k užitku, mobil nemám, tak se pak s trochu blbým pocitem seberu a jedu dál s tím že zkusím aspoň dojet nějakou hlídku a poinformovat je co se stalo. Jenže hlídka nikde, tak si to valím dál po dlouhym úseku po silnici. Někde by tu měla bejt občerstovačka, ale dlouho nic. Až po dalšim peprnym stoupání k ní konečně dorazim. Hlásim co se stalo, holky nemají bohužel ani mapu, tak mě vytočí někoho na telefonu, snažim se vysvětlit co se stalo, ale paní nějak není schopná s informací rozumně naložit. Mezitim kolem profrčí tak deset lidí, ptám se jich jak to s tim klukem vypadá, ale všichni jen prolítnou kolem, ignorujíc mě i občerstvovačku, tak to vzdávám a vyrážim dál, je to ještě 10 kiláků. Dám gel, vezmu tak 5 lidí co projeli kolem občerstvovačky, nikdo nic neví jak to s klukem dopadlo. Najednou se mi nějak nechce závodit. No nic, snad to dobře dopadne.

(c) www.petrdufek.cz

Dorazim do depa, nazuju běžecký botky a vyrážim. Pár lidí který jsem předjel ale vyběhli dřív, ty depa musim ještě vylepšit. Kouknu na hodinky a hrome, 3:40/min, tak to asi nee. Zpomaluju na rozumných 4:30/min, je mi jasný že ani to neudržim, ale zatím to jde mírně z kopce, tak to nechám bejt. Je dost teplo, začátek se běží po silnici a zpevněných cestách bez stínu, pak se to ale zlepšuje. Prohodim pár slov s někým koho doběhnu, ale vypadá že má dost, tak ho předbíhám a dál běžim sám. Po chvíli vezme někdo mě, triatlonovou kombinézu má svlečenou do pasu, tak se opičim což se ukáže jako výborný nápad. Těšim se na občerstvovačku, která má být uprosted osmičky běžecké tratě, ale zrada, nic tam není. Tak to je blbý, trochu vody bych už docela rád, takhle to ale budu muset vydržet až do konce. Přichází minikrize, trochu mě chytne křeč do žaludku (asi z pomyšlení že voda nebude :-)), ale po chvilce to zas odejde. Tempo spadlo dost přes 5:00/min, běželo se furt trochu do kopce, nicméně se snažím zase přidat. Dává mě nějaká dáma, ale nechávám jí radši jít dopředu a běžím si na pohodu. Už je tu ale závěr, je to celý mírně s kopce, takže se mi zase dařá udržet 4:30/min, na konci ještě trochu zrychlím a proběhnu cílem. Gábi se daří mě vycvaknout.


Je mi celkem fajn, což znamená že jsem se zase nedokázal zmáčknout (jako na Hervis půlmaratonu). Tréninkovej efekt zase neni 5, ale nějakejch 4.5, takže i v podání Suunta tam byly rezervy. Jsem línej nebo nedostatečně namotivovanej, a nebo si to chci prostě jen víc užít? Nevím, to budu řešit později, dojdu pro pití a kousky melounu, který velmi bodnou. Vypiju ještě trochu koly, ale spíš jen tak na chuť, pozávodní vyčerpání se nějak nedostavuje. Narozdíl od loňska.

Počkáme ještě na Adama, pořádně mu zafandíme a pak se s Petrem jdu ještě trochu vyklusat. Moc jsem si to dneska užil, a příští rok se tu doufám ukážu zas.



Na hodinkách mám odmáčknuto 2:12:30, což je solidní výsledek vzhledem k loňským skoro 2:18. Letos se plavalo 700m oproti loňským 500m, a ještě jsem cca 5min, poztrácel na kole snahou být nějak ku pomoci tomu klukovi co slítl. Ten jak sem se po závodě dozvěděl se pak probral, a chtěl závod dokončit, ale naštěstí mu to rozmluvili...:-)

Na vyhlášení jsem nebyl, ale Adam mi posílal SMS, že jsem 22. v kategorii. Loni to bylo 54. Ještě ale nevím z kolika lidí. Ofiko čas je 2:12:35, plavání s 1. depem je 15:51, kolo je 1:18:35 a 2.depo s během je 38:09.